|
|
Sociální status podmíněný prací
ŠPIČKOVÁ, Hana
Ze sociologických výzkumů, které byly zrealizovány v posledních letech, se můžeme dozvědět mnoho zajímavých faktů. Můžeme zjistit, jaká jsou v současné době prestižní povolání, jaká prestižní nejsou, jaký je sociálně ekonomický status jedinců, jaká je subjektivní sociální distance k profesím a řadu zajímavých výzkumů zaměřených na profese, prestiž povolání a sociální status. Sociologické výzkumy zohledňují, jak objektivní hledisko, tak i subjektivní hledisko dané skutečnosti s ohledem na danou demografickou a ekonomickou situaci ve společnosti. Některé zmíněné sociologické výzkumy byly porovnány s výsledky této práce, která se zajímala o subjektivní vnímání sociálního statusu respondentů, a jak riziková profese ovlivňuje jejich zdravotní stav. Moje práce je dělena do třech částí. Hlavní témata jsou: Společnost, Práce a Zdravotní stav. První část se týká pojmu společnost, ze které vycházejí další koncepty, důležité pro tuto práci. Druhá část teorie byla zaměřena na pracovní profese výběrového souboru respondentů, na prestiž jejich povolání a na sočasnou mezinárodní klasifikaci zaměstnání. Poslední část teorie byla zaměřena na pojmy zdraví, nemoc, zdravotní stav a na sociální determinanty zdraví. Cílem práce bylo zjistit, jak vybraní respondenti subjektivně vnímají svůj sociální status, zda vybrané struktury zaměstnání (vzdělání, příjem, pozice v zaměstnání) mají vliv na sociální status respondenta a jaký vliv má druh vykonávané profese na subjektivně deklarovaný zdravotní stav. V práci byly stanoveny tři výzkumné otázky, které kopírovaly obsah stanovených cílů: ? Jaký je subjektivní sociální status respondentů? ? Mají vybrané struktury zaměstnání vliv na sociální status respondenta? ? Má vykonávaná profese vliv na subjektivně deklarovaný zdravotní stav? Ve výzkumné části práce jsem vzhledem ke stanoveným cílům využila formu kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat jsem použila výzkumnou metodu dotazování a s ní spojenou výzkumnou techniku polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo osm respondentů z řad pracovníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Zdravotnické záchranné služby a z horníků pracujících v uranových dolech s diferenciací dle věku. Práce by mohla sloužit k rozšíření povědomí o jednotlivých pracovních profesích. Může dále sloužit i jako inspirace pro další výzkumné šetření.
|
|
|
Ekonomika ČR v průběhu transformace ve srovnání s Polskem a Maďarskem.
Špičková, Hana ; Breňová, Lubomíra (vedoucí práce) ; Nečadová, Marta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou přechodu centrálně plánovaného ekonomického systému na systém tržní, a to v České republice, v Polsku a v Maďarsku. V teoretické části práce jsou přiblíženy cíle a fáze transformace a také transformační strategie. Dále pak Washingtonský konsenzus, tj. okolnosti jeho vzniku, jeho obsah a také postoj, jaký k němu zaujímaly transformující se ekonomiky. Praktická část monitoruje již samotný vývoj jednotlivých ekonomik v období od roku 1990 až do roku 2004. Vývoj je zachycen nejen pomocí makroekonomických ukazatelů (HDP, inflace, nezaměstnanost), ale také pomocí událostí, které na tyto ukazatele měly vliv. Závěr práce je věnován celkovému shrnutí a zhodnocení transformačního procesu ve všech třech zemích.
|
|
|
Postoje žáků základních škol k vybraným minoritám
ŠPIČKOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce se teoreticky i prakticky zabývá postoji žáků 7. a 8. tříd základních škol k vybraným minoritám (marginalizované menšině bezdomovců, homosexuální menšině, subkultuře EMO a náboženské menšině satanistů). Teoretická část této bakalářské práce se zabývá vymezením pojmů postoje, předsudky a stereotypy. Dále charakterizuje rannou adolescenci, kde jsou vymezeny základní informace o vývojovém stádiu ve kterém se nacházejí respondenti cílového souboru. Nejobsáhlejší část teoretické části je tvořena informacemi o vybraných minoritách. U každé minority byly vysvětleny základní pojmy a popsáno kolik členů těchto minorit se vyskytuje v české společnosti. Dále je u většiny minorit stručně popsán vývoj postojů společnosti k jednotlivým minoritám. Výjimkou je subkultura EMO u které nelze spolehlivě zmapovat vývoj postojů, jelikož u této skupiny nebyly provedeny relevantní výzkumy tak, aby se dal tento vývoj spolehlivě popsat. Cílem této bakalářské práce je zmapovat postoje žáků 7. a 8. tříd základních škol k vybraným minoritám (marginalizované menšině bezdomovců, homosexuální menšině, subkultuře EMO a náboženské menšině satanistů) v České republice (na vzorku okresu Žďár nad Sázavou), s diferenciací dle pohlaví. Před vlastním výzkumem byly formulovány tři hypotézy, které jím byly potvrzeny. Hypotéza č. 1: chlapci a dívky výzkumného vzorku vykazují vyšší míru soucitu s bezdomovci oproti ostatním vybraným skupinám. Hypotéza č. 2: více než 50 % dívek výzkumného vzorku vykazuje kladný postoj k homosexuálně orientovaným jedincům. Hypotéza č. 3: více než 50 % dívek výzkumnému vzorku vykazuje kladný postoj k subkultuře EMO. Všechny stanovené hypotézy byly provedeným výzkumem na vybraném vzorku potvrzeny. Výzkum jsem provedla pomocí techniky kvantitativního výzkumu, metody dotazování, techniky vlastního dotazníku, založené na prezentaci ilustrativních fotografií. Tento dotazník byl anonymní a kompletně ho vyplnilo 104 respondentů. Tento výzkum byl doplněn o 6 rozhovorů s vybranými respondenty pro hlubší zmapování postojů. Přínos práce spatřuji v mapování reálných postojů respondentů ke zmíněným minoritám. Výsledky práce by mohly být použity jako zpětná vazba pro odbornou i zainteresovanou veřejnost. Může rovněž sloužit jako podklad pro semináře s dětmi na vybraných ZŠ, prohlubující jejich znalosti o vybraných minoritách.
|
|
|
Vývoj ekonomiky ČR v průběhu transformace
Špičková, Hana ; Breňová, Lubomíra (vedoucí práce) ; Nečadová, Marta (oponent)
Ve své práci porovnávám vývoj ekonomiky ČR v průběhu transformace s fungováním centrálně plánované ekonomiky. Pokusila jsem se přiblížit fungování obou systémů, zhodnotit jejich pozitivní a negativní stránky a zamyslet se nad tím, zda byl celý transformační proces opravdu nezbytný. Charakteristiku obou systémů jsem se pokusila přiblížit na vývoji základních makroekonomických ukazatelů - HDP, inflaci a nezaměstnanosti.
|
host ::
RSS.