|
|
Energetické využití zemědělské biomasy spalováním
ŠPAČEK, Zdeněk
Diplomová práce se zabývá literárním rozborem údajů o spalování lignocelulózové biomasy v porovnání s celulózoligninovou biomasou a vhodností jednotlivých technologií spalování v kontextu dopadu na životní prostředí. Dále se diplomová práce zabývá obsahem spalného tepla v jednotlivých palivech. Experimentálně byl změřen obsah dehtu (včetně ostatních kapalných produktů) v různých druzích biomasy suchou destilací a tyto výsledky byly statisticky vyhodnoceny a diskutovány s poznatky z odborné literatury. Na základě literárních dat byly zjištěny rozdíly u celulózoligninových paliv z hlediska výhřevnosti a spalného tepla, kdy se výhřevnost pohybovala v průměru od 15,3 MJ/kg do 16,8 MJ/kg a hodnoty spalného tepla byly 17,5 18,1 MJ/kg. Naopak u lignocelulózových paliv tyto rozdíly nejsou tak patrné a pohybují se v hodnotách kolem 19,5 MJ/kg spalného tepla a 18,4 MJ/kg průměrné výhřevnosti. Měření obsahu dehtu bylo provedeno v nejběžněji používaných biopalivech ze zemědělské výroby (pšeničná sláma, řepková sláma, seno, energetický šťovík, digestát z bioplynové stanice dále jen BPS). Po statistickém zhodnocení byly zjištěny rozdílné hodnoty v obsahu dehtu u digestátu z BPS a u pšeničné slámy (P 0,05; průměrně 29,58 % u digestátu a 40,48 % u slámy).
|
|
|
Energetické využití zemědělské biomasy
ŠPAČEK, Zdeněk
Bakalářská práce se zabývá porovnání vhodnosti pěstování travin k energetickému využití oproti energetickému využití zbytkové zemědělské biomasy. Práce obsahuje charakteristiku, agrotechniku, pěstování, sklizeň a výnosnost jednotlivých druhů plodin a jejich porovnání je znázorněno v několika grafických ukázkách. Dle zjištěných informací se kukuřice a čirok hodí nejvíce k výrobě bioplynu a to zejména díky množství vyprodukované zelené hmoty. Ke spalování se nejvíce hodí Ozdobnice čínská, která vyniká zejména vysokými výnosy suché hmoty, odolnosti proti plevelům, největší výhřevností a výtěžnosti energie.
|
host ::
RSS.