|
|
Gravimetrický, magnetometrický a petrofyzikální průzkum různých typů granitů karlovarského plutonu
Šobotník, Petr ; Blecha, Vratislav (vedoucí práce) ; Marek, František (oponent)
Projekt "Tíhový model karlovarského žulového plutonu", jehož součástí je i tato práce, je řešen na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a je podporován Grantovou agenturou České republiky, grant GAČR 205/05/0156. Karlovarský pluton je součástí většího tělesa, krušnohorského plutonu, nalézajícího se pravděpodobně pod celými Krušnými horami. Na povrch vystupuje v západní části Krušných hor, kde tvoří největší výchoz krušnohorského plutonu. Žuly, ze kterých se pluton převážně skládá, jsou zdrojem záporného tíhového obrazu celých Krušných hor. Intruze žul probíhala postupně během a po ukončení hlavních fází variské orogeneze. V tomto dlouhém časovém úseku lze odlišit dvě hlavní intruzivní fáze a mnoho dílčích žulových podtypů, které se liší nejen svým stářím, ale rovněž i chemismem. Předpoklad odlišných vlastností vedl k pokusu odlišit jednotlivé druhy žul v jejich geofyzikálním obraze. Z metod bylo využito gravimetrie a magnetometrie. Jako vhodné místo byl vybrán 3500 m dlouhý profil v okolí města Karlovy Vary, kde byly zastiženy tři důležité druhy žul; Starší intruzivní komplex (SIK - žula horská), Mladší intruzivní komplex (MIK - žula krušnohorská) a přechodný typ žuly - mikrogranit (žulový porfyr). Pro získání představy o petrofyzikálních vlastnostech byly odebrány vzorky z nedalekých...
|
|
|
Gravimetrický, magnetometrický a petrofyzikální průzkum různých typů granitů karlovarského plutonu
Šobotník, Petr ; Blecha, Vratislav (vedoucí práce) ; Marek, František (oponent)
Projekt "Tíhový model karlovarského žulového plutonu", jehož součástí je i tato práce, je řešen na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a je podporován Grantovou agenturou České republiky, grant GAČR 205/05/0156. Karlovarský pluton je součástí většího tělesa, krušnohorského plutonu, nalézajícího se pravděpodobně pod celými Krušnými horami. Na povrch vystupuje v západní části Krušných hor, kde tvoří největší výchoz krušnohorského plutonu. Žuly, ze kterých se pluton převážně skládá, jsou zdrojem záporného tíhového obrazu celých Krušných hor. Intruze žul probíhala postupně během a po ukončení hlavních fází variské orogeneze. V tomto dlouhém časovém úseku lze odlišit dvě hlavní intruzivní fáze a mnoho dílčích žulových podtypů, které se liší nejen svým stářím, ale rovněž i chemismem. Předpoklad odlišných vlastností vedl k pokusu odlišit jednotlivé druhy žul v jejich geofyzikálním obraze. Z metod bylo využito gravimetrie a magnetometrie. Jako vhodné místo byl vybrán 3500 m dlouhý profil v okolí města Karlovy Vary, kde byly zastiženy tři důležité druhy žul; Starší intruzivní komplex (SIK - žula horská), Mladší intruzivní komplex (MIK - žula krušnohorská) a přechodný typ žuly - mikrogranit (žulový porfyr). Pro získání představy o petrofyzikálních vlastnostech byly odebrány vzorky z nedalekých...
|
host ::
RSS.