|
|
Femicida v Mexiku: Případová studie Ciudad Juaréz
Uvírová, Šárka ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Šklebená, Karolína (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na relativně nový pojem femicida, který je dále charakterizován jako "zabíjení žen protože jsou ženy." V českém prostředí nebyla tato problematika dosud komplexně zpracována. Z tohoto důvodu se práce zaměřuje na osvětlení a rozšíření pojmu v češtině, dále objasnění situace v Mexiku, konkrétně ve městě Juárez a zhodnocení jakým způsobem se proti tomuto fenoménu bojuje nejen na státní, ale i na mezinárodní úrovni a jaká je účinnost přijatých opatření. První kapitola obsahující teoretický rámec se zaměřuje na vývoj definice femicidy a pohled různých autorů na tuto problematiku, dále je zde zmíněna existující typologie femicidy a okolnosti či prostředí, které ji provází. Druhá kapitola pojednává konkrétně o situaci v Mexiku a Ciudad Juárez. Třetí kapitola se zabývá bojem proti femicidě a to od regionální až po mezinárodní úroveň.
|
|
|
Působení OHCHR v oblasti lidských práv: případová studie Indie
Lukeš, Jakub ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Šklebená, Karolína (oponent)
Zvyšující se diskriminace žen v Indii se v posledních letech stává velmi závažným problémem. Mezinárodní společenství disponuje několika prostředky, které působí preventivně proti diskriminaci žen. Tato bakalářská práce zkoumá postavení a vliv Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva v Indii. Indie ratifikovala několik mezinárodních úmluv vztahující se k eliminaci všech druhů diskriminace páchané na ženách. Primární cílem této práce je analyzovat, zda vlivem působení Vysokého komisaře pro lidská práva v Indii dochází k naplňování Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen. Výchozím předpokladem jsou výstupní zprávy Výboru pro odstranění diskriminace žen, jehož poznatky jsou podrobeny analýze. Závěrečná zjištění jsou v této práci testována na statistických ukazatelích, které naznačují efektivitu působení Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva v Indii. Na základě získaných poznatků jsou v závěru práce navrženy potenciální doporučení, která by zefektivnila činnosti OHCHR v Indii.
|
|
|
Right of Nations to Self-Determination: Catalonia
Sleziaková, Zuzana ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Šklebená, Karolína (oponent)
Bakalářská práce analyzuje právo národa na sebeurčení na příkladu autonomního regionu Španělska- Katalánska, které především v posledních letech vykazuje silící separatistické tendence. První část práce představuje historický vývoj práva na sebeurčení a diskutuje o tom, kdo je jeho nositelem. V této souvislosti práce diferencuje mezi pojmy stát, národ, národnost, etnikum a národnostní menšina. Práce zároveň vymezuje obsah práva na sebeurčení a rozlišuje mezi jeho interní a externí složkou. Druhá část práce pojednává o o identitě katalánskeho obyvatelstva s přihlédnutím k znakům národa, definovaným v první kapitole. Poslední část práce je polemikou o přípustnosti secese Katalánska jako uplatnění si práva na externí sebeurčení a jejích možných dopadech pro Katalánsko, jakož i mezinárodní společenství.
|
|
| |
|
|
Haagská úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodní adopci: přínosy a slabiny
Šklebená, Karolína ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Haagská úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodní adopci v kontextu kulturního relativismu Práce se soustředí na práva dítěte v kontextu mezinárodní adopce. Cílem je identifikovat prvky kulturního relativismu v rámci základních práv dítěte, které jsou mezinárodní adopcí dotčeny. Z teoretického hlediska se práce opírá o současný diskurs o univerzalitě lidských práv. Teorie tří úrovní kulturního relativismu je aplikována na Haagskou úmluvu o mezinárodní adopcí a v jejím rámci dokazuje prvky kulturního relativismu mezinárodních adopcí.
|
|
|
Socializace v mezinárodních režimech ochrany lidských práv: Příklad transformace ústavy v Keni
Šklebená, Karolína ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Od zisku samostatnosti v roce 1963 byla Keňa považována za demokratickou a bezproblémovou zemi, přestože až do roku 2002 se v jejím čele vystřídali pouze dva prezidenti. Proces transformace k demokracii a s ním zlepšování stavu lidských práv v zemi započal v roce 1991 a téměř dvacet let trvalo, než se země dokázala zbavit koloniálních pozůstatků ve své legislativě. Porušování lidských práv, jež vrcholilo za vlády druhého prezidenta, upoutalo během devadesátých let pozornost zahraničních sítí aktivistů i mezinárodní donorů a situace se začala díky vnějším i vnitřním tlakům zlepšovat. Za největší úspěch obhájců lidských práv pak lze považovat referendem schválenou Ústavu ze srpna 2010.
|
host ::
RSS.