|
|
Obraz Jana Husa v české raněnovověké literatuře
Hejdová, Tereza ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Pr ce Obraz Jana Husa v esk ran novov k literatu e se sna zmapovat pohled na esk ho kazatele ve vybran ch liter rn ch textech 15. a 18. stolet , zachytit prom ny vytv en ho obrazu Mistra Jana Husa, nebo zvolen auto i poch zej z r zn ch zem a pou vaj jin jazyk, zastupuj odli n prost ed , spole ensk vrstvy i n zorov skupiny, tak maj jin vzd l n a n bo ensk vyzn n . nrov odli n liter rn d la byla posuzov na na z klad srovn n kl ov ch epizod, kter se bu v jednotliv ch textech opakovaly, nebo je autor z m rn nepou il. K pochopen vytv en ho obrazu Jana Husa p isp la i dobov ikonografie, kter byla vzata v n kter ch p padech i z jin ch liter rn ch text , ne kter byly srovn v ny obsahov , aby Hus v obraz byl co nejcelistv j . Porovn n textu s ikonografi uk zalo, jak v rn bylo dodr eno popisovan sch ma a jak se obraz Jana Husa i zde postupn prom oval. Propojen p semn ho a ikonografick ho materi lu z konkr tn ch asov ch rovin umo nilo sledovat postupn prom ov n pohled na osobnost Jana Husa a ud losti s n m spojen , proto e auto i zastupovali stanovisko sv n rodnostn spole ensk skupiny a doby. Obraz Jana Husa je proto velmi plastick a mnohdy dokonce protich dn .
|
|
|
"Dívčí válka" ve starších českých kronikách
Vokurka, Vratislav ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Jaluška, Matouš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá narativy o takzvané "dívčí válce" v českých kronikách z 12.-17. století, a to zejména ve dvou nejstarších z nich: v latinské Kosmově Kronice české a ve staročeské Kronice tak řečeného Dalimila. Pomocí analýzy a komparace struktury a vybraných motivů obou narativů jsou identifikovány hlavní podobnosti a rozdíly mezi nimi. U vybraných motivů jsou navrženy možnosti interpretace. Dále práce kriticky reflektuje dosavadní badání nad původem příběhu o "dívčí válce" a dosavadní přístupy k žánrovému zařazení a interpretaci Kosmova a Dalimilova narativu. Práce také nabízí základní přehled dalšího (především literárního) materiálu, ve kterém je příběh o "dívčí válce" zpracován.
|
|
|
Mystickoerotické pojetí lyrického subjektu v písních kancionálu Zachariáše Jelínka
Churáčková, Karolína ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce se zabývá kancionálem Písně jednoho pravdivého milovníka muk Ježíšových, který byl anonymně vydán moravským exulantem Zachariášem Jelínkem v Berlíně roku 1758. Je drobným příspěvkem k bádání o vlivu pietistického hnutí v české literatuře s cílem poukázat na stále nedostatečnou reflexi této tematiky v českém literárním dějepisectví. Tématem práce je analýza lyrického subjektu písní Jelínkova kancionálu v kontextu pietistické hymnografie a tradice křesťanské mystické erotiky vůbec. Pozornost je věnována specifické podobě mystického vztahu mezi lyrickým subjektem písní Jelínkova kancionálu a Kristem jakožto objektem lásky subjektu.
|
|
|
Typologie jinakosti v pozdně středověkých bohemikálních cestopisech
Hanžlíková, Petra ; Jaluška, Matouš (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
V práci se zaměřujeme na to, jakým způsobem jsou utvořeny pozdně středověké bohemikální cestopisy a jak jejich autoři pracují s jinakostí, se kterou se v cizích krajinách setkávají. Základ tvoří především texty "panoše Jaroslava", Václava Šaška z Bířkova a Gabriela Tetzela. Pro srovnání jsou pak méně podrobně uvedeny i cestopisy Martina Kabátníka a Jana Hasištejnského z Lobkowicz. Analýza se soustřeďuje nejprve na nárok cestopisu na pravdivost. Předestřeny jsou tak aspekty, které v textu napomáhají k získání recipientovy důvěry v předložené informace a v jejich autenticitu. Nejčastěji se v cestopisech objevují podrobné popisy, subjektivní hodnocení, očitá svědectví či tělesné prožitky. Následně je v textech řešena problematika vypravěčské persony, která jinakost zprostředkovává čtenářům. Důraz je kladen na to, jak se autor jakožto vypravěč v cestopisu projevuje, jakou masku si pro čtenáře nasazuje a co o něm můžeme soudit na základě předloženého díla. Nejvíce patrné jsou informace týkající se původu autora, jeho specifické zaměření na určité oblasti a jazykové či historické znalosti. Dále pak můžeme vyvodit vztah k náboženství nebo další vlastnosti či osobnostní rysy odvozené zejména z různých nepatrných zmínek, potažmo z autorových subjektivních názorů. V závěru se pokoušíme předložit ve shodě s...
|
|
|
Proměny ženských hrdinek knížek lidového čtení. Velmi utěšená a kratochvílná historie o krásné panně Mageloně a její hrdinka z hlediska kurtoazního ideálu.
Kotšmídová, Alena ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Velmi utěšená a kratochvílná historie o krásné panně Mageloně, dceři krále z Neapolis, a o jednom rytíři jménem Petrovi, znamenitého hraběte z Provincí synu, vytištěná jako anonymní dílo v roce 1780 v Olomouci, patří k dílům, jimiž se literární věda dosud téměř nezabývala. Jde přitom o text s velmi dlouhou a složitou genezí: jeho historii lze sledovat od středověkého francouzského milostného románu přes německé zpracování až po českou raně novověkou knížku lidového čtení. Velká pozornost je v knížce o Mageloně - jak napovídá sám název - věnována hlavní hrdince, což je rovněž téma, jež je v oblasti výzkumu starší české literatury doposud spíše upozaděno. V předkládané diplomové práci se tedy zaměřujeme především na analýzu této postavy, zejména se snažíme poukázat na to, jak je její pojetí značně ovlivněno středověkou koncepcí dvorské literatury, a to navzdory skutečnosti, že dvorská epická literatura není jinak v českojazyčném písemnictví příliš bohatě doložena a nezanechala v něm žádnou výraznější tradici. Klíčová slova: dvorská láska, dvorská literatura, Magelona, knížky lidového čtení, ženská hrdinka.
|
|
| |
|
|
Autoři jako učitelé. Zrcadla hřiešníka Jana Husa a předmluvy Tomáše ze Štítného
Fenclová, Tereza ; Jaluška, Matouš (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Práce se zaměřuje na dva české středověké popularizátory teologického vědění: kontroverzního kazatele Jana Husa a laického teologa Tomáše Štítného ze Štítného. Jejím cílem je zmapovat způsoby, jichž tito autoři užívají, aby před své čtenáře vystoupili v pozici autorit a učitelů. Zároveň se snaží poukázat, jak se tyto způsoby liší, přičemž bere v úvahu rozdílné postavení těchto autorů. Výchozími texty pro toto zkoumání jsou Štítného předmluvy z Knížek šesterých o obecných věcech křesťanských, Řečí besedních a Vyšehradského sborníku a Husův náboženský traktát Zrcadlo hřiešníka.
|
|
|
Eschatologie v Rozmlouvání člověka se smrtí
Činčurová, Bára ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Jaluška, Matouš (oponent)
Práce si klade za cíl analyzovat pojetí eschatologie ve staročeském Rozmlouvání člověka se Smrtí. Nejprve podává shrnutí dosavadního stavu literárněvědného bádání o skladbě, které poskytuje nezbytné východisko pro další rozbor. Následně se zaměřuje na vlastní analýzu posledních věcí člověka ve skladbě a usouvztažňuje je s křesťanskou eschatologií a eschatologií biblickou. Počínajíc smrtí, zabývá se práce definicí této entity, její fyzickou podobou či podobenstvími, kterých skladba využívá k jejímu popisu. Věnuje se také vztahu smrti s ďáblem a ve skladbě prominentnímu prolínání první smrti se smrtí druhou. Poté obrací pozornost pojetí duše a těla, analyzuje jejich vztah s ohledem na myšlenka sv. Augustina a sv. Tomáše Akvinského a pokouší se popsat také jejich rozdělení a následné shledání při vzkříšení. poslední kapitole se zaměřuje na osud člověk - nejdříve na úděl duše v podsvětí a poté na konečný osud vzkříšeného člověka. Pokouší se např. předložit důkazy pro to, že se Rozmlouvání vyskytuje koncept podsvětí, ač není explicitně zmiňován; identifikuje prolínání druhou smrtí a n věčným životem a zabývá se také očistcem či ohlasy milenarismu ve skladbě. Pozornost věnuje také poslednímu soudu a roli skutků v otázce konečného osudu každého člověka. Klíčová slova: Rozmlouvání člověka se Smrtí, eschatologie,...
|
|
|
Ženství v Komenského Labyrintu světa a ráji srdce
Hanajová, Zuzana ; Škarpová, Marie (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza ženství v Komenského Labyrintu světa a ráji srdce za pomoci genderově analytického postupu. Metodou pozorného čtení se zaměřím jak na gramatický aspekt, tedy užívání ženského rodu v textu, tak na další genderové aspekty, které text k analýze nabízí. Práce bude zkoumat, jakým způsobem je v textu utvářen mužský svět (včetně jeho ideální podoby, tj. ráje) a jaké místo v něm ženské subjekty zaujímají. Zároveň se budu věnovat povahové charakterizaci představených ženských postav.
|
|
| |
host ::
RSS.