|
| |
|
|
Modelování podzemních stěn pomocí časově závislého elasto-plastického materiálového modelu
Šindelářová, Daniela ; Kotačková, Alena (oponent) ; Chalmovský, Juraj (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo ověření použití pokročilého časově závislého elasto-plastického materiálového modelu pro modelování podzemních stěn. V současné době je tento typ konstrukcí řešen standardně pomocí kombinace objemových a desko-stěnových prvků. Oba tyto typy prvků jsou definovány jako lineárně elastické a pro vyjádření časově závislého chování působí v krátkodobých podmínkách společně, v dlouhodobých podmínkách je pak desko-stěnový prvek deaktivován. V této práci je věnován prostor tzv. Shotcrete modelu (SH modelu), který dokáže vystihnout vliv času a při jeho použití v praktických aplikacích odpadá nutnost kombinace dvou typů konstrukčních prvků. První část práce je věnována shrnutí teoretických poznatků o časově závislém chování a rozboru postupu při zohledňování těchto vlivů při návrhu konstrukcí dle ČSN EN 1992-1-1. Dále je popsán materiálový model Shotcrete a ověřeny způsoby jeho použití pomocí modelování biaxiálního testu a kalibrace tlakové a ohybové zkoušky na základě dat z laboratorních zkoušek. Následně je řešena reálná okrajová úloha hlubokého zářezu zajištěného železobetonovými podzemními stěnami s rozpěrami. Nejprve pomocí způsobu kombinace elastických objemových a deskostěnových prvků, poté je stejná okrajová úloha řešena použitím SH modelu s uměle zvýšenou tahovou pevností pro podzemní stěny a nakonec použitím plného SH modelu a přídavkem dvou deskostěnových prvků reprezentujících vyztužení ocelovými pruty. Na závěr jsou výsledky jednotlivých přístupů k řešení této reálné okrajové úlohy porovnány a diskutovány dosažené hodnoty vnitřních sil a deformací.
|
|
|
Využití rozptýlené výztuže pro zlepšení mechanických vlastností zemin
Šindelářová, Daniela ; Miča, Lumír (oponent) ; Chalmovský, Juraj (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce byla sumarizace dostupných informací o zemině vyztužené rozptýlenými vlákny. V minulosti bylo po celém světě provedeno velké množství studií zabývajících se tímto tématem. Práce srovnává přístup jednotlivých řešitelů k tomuto problému co se týče vlastností výztuže – její materiál, rozměry a podíl v zemině. Všechny tyto parametry se ukázaly velmi různorodé, zatímco některé zdroje hovoří o vláknech malých rozměrů, jiné naopak o velkých rozměrech. Nejčastěji používaným materiálem se ukázal polypropylen, ačkoliv nebyl zdaleka jediným. Lze hovořit o různých přírodních, syntetických a dokonce i odpadních, jinak nevyužitelných, materiálech. Podíl vláken v zemině je v dostupných pracích uváděn několika způsoby, zde jsou tyto způsoby zhodnoceny a porovnány. Na zemině vyztužené rozptýlenými vlákny je také nutné provádět laboratorní zkoušky pro zjištění vlivu výztuže na inženýrské chování zeminy. Tyto zkoušky se ovšem od zkoušení nevyztužených zemin v některých parametrech liší, proto je na rozdíly upozorněno. Dále jsou shrnuty přístupy konkrétních řešitelů k testování. Z prováděných laboratorních zkoušek lze uvést triaxiální smykovou zkoušku, smykovou krabicovou zkoušku a pro zeminu vyztuženou vlákny specifickou zkoušku vytržení výztuže. V závěru jsou uvedeny a zhodnoceny materiálové modely dostupné pro navrhování zeminy vyztužené vlákny.
|
|
|
Modelování podzemních stěn pomocí časově závislého elasto-plastického materiálového modelu
Šindelářová, Daniela ; Kotačková, Alena (oponent) ; Chalmovský, Juraj (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo ověření použití pokročilého časově závislého elasto-plastického materiálového modelu pro modelování podzemních stěn. V současné době je tento typ konstrukcí řešen standardně pomocí kombinace objemových a desko-stěnových prvků. Oba tyto typy prvků jsou definovány jako lineárně elastické a pro vyjádření časově závislého chování působí v krátkodobých podmínkách společně, v dlouhodobých podmínkách je pak desko-stěnový prvek deaktivován. V této práci je věnován prostor tzv. Shotcrete modelu (SH modelu), který dokáže vystihnout vliv času a při jeho použití v praktických aplikacích odpadá nutnost kombinace dvou typů konstrukčních prvků. První část práce je věnována shrnutí teoretických poznatků o časově závislém chování a rozboru postupu při zohledňování těchto vlivů při návrhu konstrukcí dle ČSN EN 1992-1-1. Dále je popsán materiálový model Shotcrete a ověřeny způsoby jeho použití pomocí modelování biaxiálního testu a kalibrace tlakové a ohybové zkoušky na základě dat z laboratorních zkoušek. Následně je řešena reálná okrajová úloha hlubokého zářezu zajištěného železobetonovými podzemními stěnami s rozpěrami. Nejprve pomocí způsobu kombinace elastických objemových a deskostěnových prvků, poté je stejná okrajová úloha řešena použitím SH modelu s uměle zvýšenou tahovou pevností pro podzemní stěny a nakonec použitím plného SH modelu a přídavkem dvou deskostěnových prvků reprezentujících vyztužení ocelovými pruty. Na závěr jsou výsledky jednotlivých přístupů k řešení této reálné okrajové úlohy porovnány a diskutovány dosažené hodnoty vnitřních sil a deformací.
|
|
|
Využití rozptýlené výztuže pro zlepšení mechanických vlastností zemin
Šindelářová, Daniela ; Miča, Lumír (oponent) ; Chalmovský, Juraj (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce byla sumarizace dostupných informací o zemině vyztužené rozptýlenými vlákny. V minulosti bylo po celém světě provedeno velké množství studií zabývajících se tímto tématem. Práce srovnává přístup jednotlivých řešitelů k tomuto problému co se týče vlastností výztuže – její materiál, rozměry a podíl v zemině. Všechny tyto parametry se ukázaly velmi různorodé, zatímco některé zdroje hovoří o vláknech malých rozměrů, jiné naopak o velkých rozměrech. Nejčastěji používaným materiálem se ukázal polypropylen, ačkoliv nebyl zdaleka jediným. Lze hovořit o různých přírodních, syntetických a dokonce i odpadních, jinak nevyužitelných, materiálech. Podíl vláken v zemině je v dostupných pracích uváděn několika způsoby, zde jsou tyto způsoby zhodnoceny a porovnány. Na zemině vyztužené rozptýlenými vlákny je také nutné provádět laboratorní zkoušky pro zjištění vlivu výztuže na inženýrské chování zeminy. Tyto zkoušky se ovšem od zkoušení nevyztužených zemin v některých parametrech liší, proto je na rozdíly upozorněno. Dále jsou shrnuty přístupy konkrétních řešitelů k testování. Z prováděných laboratorních zkoušek lze uvést triaxiální smykovou zkoušku, smykovou krabicovou zkoušku a pro zeminu vyztuženou vlákny specifickou zkoušku vytržení výztuže. V závěru jsou uvedeny a zhodnoceny materiálové modely dostupné pro navrhování zeminy vyztužené vlákny.
|
host ::
RSS.