|
|
Klavírní tvorba Ludwiga van Beethovena v letech 1802-1812
Marešová, Michaela ; Langer, Miroslav (vedoucí práce) ; Šimonková, Dagmar (oponent)
Má bakalářská práce nese název Klavírní tvorba Ludwiga van Beethovena v letech 1802-1812. Toto období mě zaujalo hlavně proto, že asi od roku 1802 začíná Beethoven psát svým originálním stylem a v těchto deseti letech napsal mnoho klavírních skladeb. Práci jsem rozdělila do tří kapitol z nichž každá má tři podkapitoly. První kapitola se nazývá Ludwig van Beethoven v letech 1802-1812. Pojednává o politické situaci té doby, dále podrobněji o Beethovenově životě a nemoci v těchto letech a také o Beethovenově vztahu ke klavíru. Kapitola druhá se jmenuje beethovenova klavírní tvorba v letech 1802-1812.Formálně rozebírám nejprve variace a fantasie, klavírní sonáty a nakonec klavírní koncerty. V poslední kapitole, která je celá věnována sonátě f moll op. 57, se pokouším o hlubší rozbor skladby jak formální tak interpretační.
|
|
|
Tomás de Santa María a jeho Arte de Taner Fantasía
Šmausová, Veronika ; Malý, František (vedoucí práce) ; Šimonková, Dagmar (oponent)
Libro Llamado Arte de Taner fatasía je jediné známé a zároveň stěžejní dílo španělského dominikána Tomáse de Santa María. Tato kniha vydaná ve Valladolidu v roce 1565 je významným průvodcem hudby především 16. století a díky spolupráci Tomáse de Santa María se španělským skladatelem Antoniem de Cabezón je i výbornou učebnicí interpretace hudby tohoto renesančního velikána. I dnes traktát překvapuje svou systematičností a přehledností. Není totiž jen výbornou příručkou k praktikování varhanní profese, skládání, improvizaci a doprovodu podle tehdejších kontrapunktických pravidel a možností nástrojů, ale je stále aktuální především v částech, kde je řeč o držení rukou, vytváření tónu či rytmickém cítění. Santa María zasáhl i do historie prstokladu na klávesové nástroje. Jako první zmiňuje možnost užívání palce na černých klávesách, a to o celé století dříve než Carl Phillip Emanuel Bach. Díky edici oddělení muzikologie španělského ekvivalentu české akademie věd a vydání faksimile tohoto traktátu se kniha dostala do rukou široké veřejnosti.Této příležitosti jsem se rozhodla využít a předložit fakta o traktátu, uvést literaturu, která se knihou Arte de Taner Fantasía zabývá a pokusit se přiblížit některé z myšlenek Tomáse de Santa María.
|
|
|
Sergej Prokofjev: Sonáty č.6, 7 a 8.
Levický, Martin ; Toperczer, Peter (vedoucí práce) ; Šimonková, Dagmar (oponent)
Tato práce se zabývá Prokofjevovými klavírními sonátami z doby druhé světové války. V úvodu vysvětluji důvody své volby tohoto tématu a svůj vztah k Prokofjevově tvorbě obecně. První kapitola je Prokofjevovým stručným životopisem, který se soustředí především na jeho klavírní tvorbu. Hlavní část se věnuje rozboru Šesté, Sedmé a Osmé sonáty. Tato díla zde jsou probírána ze tří pohledů - z pohledu posluchače, skladatele a interpreta. Na závěr se práce zmiňuje o slavné interpretaci všech tří sonát Svjatoslavem Richterem.
|
|
|
Klavírní tvorba Maurice Ravela
Čabalová, Ivana ; Malý, František (vedoucí práce) ; Šimonková, Dagmar (oponent)
Cílem mé bakalářské práce bylo zpracovat klavírní sólovou tvorbu Maurice Ravela a jednotlivé skladby blíže charakterizovat. V úvodu práce zmiňuji Ravelovy oba klavírní koncerty a klavírní verzi symfonické básně La Valse jako kompozice, které jsem záměrně do samotného obsahu nezpracovávala. Vycházím z přesvědčení, že zmíněná díla svým rozsahem a námětem odpovídají samostatnému zpracování přinejmenším rozměrů stejných, kolik pozornosti jsem věnovala Ravelově tvorbě pro sólový klavír.
Koncepčně jsem svou bakalářskou práci rozdělila do dvou stěžejních oddílů. V oddílu prvním chci seznámit s jednotlivými životními etapami Maurice Ravela, s jeho narozením, s počátky hudebního vzdělávání včetně prvních skladatelských pokusů, následně zmíním též Ravelovu opakovanou účast v soutěži o Římskou cenu, válečná léta a dalšími důležitými momenty v jeho životě. Záměrně jsem uvedla některé jeho orchestrální kompozice, především ty, jež sama hodnotím jako obzvláště významné a užitečné pro lepší souvislosti.
Druhá část je zaměřená na Ravelovy skladby samotné, které jsem řadila v chronologickém sledu podle data vzniku. Zároveň také uvádím zdroje, které skladateli poskytly inspiraci nebo se staly celou uměleckou předlohou. Pro detailnější vhled však ještě před tím okrajově nastíním obecné znaky impresionistického období, a to nejen v hudebním umění. Dovolím si tu také provést srovnání se skladatelskou osobností Ravelova staršího souputníka, Clauda Debussyho, se kterým společně tvoří dvojici čelních představitelů francouzského hudebního impresionismu, přičemž jsem srovnání projala jako součást kapitoly věnované skladatelskému stylu Maurice Ravela.
V závěru shrnu přínos jak pro mě samotnou a současně s ohlédnutím na předchozí obsah, v celkovém pohledu zpět, jmenuji aspekty, ke kterým má snaha směřovala.
|
|
|
M.P.MUSORGSKIJ - obrázky z výstavy: Srovnání klavírní a orchestrální verze
Milarová, Petra ; Klánský, Ivan (vedoucí práce) ; Šimonková, Dagmar (oponent) ; Langer, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce je analýzou klavírního cyklu Obrázky z výstavy Modesta P. Musorgského. Popisuje okolnosti vzniku skladby a její inspirační zdroj - obrázky a náčrty výtvarníka a architekta Viktora Hartmanna. Zabývá se také srovnáním této původní verze s orchestrální verzí Maurice Ravela a analyzuje stylové odlišnosti obou autorů. Okrajově zmiňuje též instrumentace jiných autorů. Vlastní rozbor se detailně zabývá formou a charaktery jednotlivých skladeb a jejich srovnáním s Ravelovou orchestrální verzí. Toto srovnání zachycuje změny oproti původní verzi, tempové a dynamické odchylky, specifičnost instrumentace a její vliv na charakter a stylovost celého díla.
|
|
| |
|
|
Fenomén Barvy
Čáp, Rebecca ; Krajný, Boris (vedoucí práce) ; Šimonková, Dagmar (oponent) ; Klánský, Ivan (oponent)
Ve své diplomové práci budu pojednávat o barvě. První kapitola pojednává o barvě z hlediska historického, o vývoji barevných varhan a o psychologických vlastnostech jedenácti základních barev. Tématem druhé kapitoly je poměrně vzácný jev známy pod jménem Synestezie - což je neurologická kondice umožnující vnímat barvy při poslechu hudby, nebo při čtení písmen čí čísel. Někteří skladatele, hudebnící a spisovatele měli tuto schopnost. Budu podrobnější pojednávat o dvou skladatelech pro které měla barva prominentní roli v jejich kompozicích: Alexander Skrjabin a Olivier Messiaen. Třetí kapitola pojednává o velkém "malíři hudby" Claudem Debussym, který vytvořil nesmírně koloristická díla a který měl velký zájem o vizuální umění. V poslední kapitole budu pojednávat o různých pianistech a o jejich názorech na klavírní zvuk a na produkci barev a témbru.
Přílohy obsahují tabulky ilustrující psychologických vlastnosti tónin a různé kontrastující analogie barev a tónin. Zde také najdeme mnoho nákresů a fotografií.
|
|
|
Moděst Petrovič Musorgskij
Kapr, Robert ; Leichner, Emil (vedoucí práce) ; Šimonková, Dagmar (oponent) ; Vlasáková, Alena (oponent)
Pojednání o vzniku a vývoji ruské národní hudby v 19. století, důležitosti tzv. Novoruské školy a Mocné hrstky, vypodobnění Modesta Petroviče Musorgského jako člověka i jako hudebníka. Jeho přínos světové hudbě se zdůrazněním vazeb na francouzské impresionisty i na Leoše Janáčka. Obrázky z výstavy jako součást světového klavírního repertoáru.
|
|
|
B. Martinů - klavírní dílo - Sonáta pro klavír
Mašek, Michal ; Leichner, Emil (vedoucí práce) ; Šimonková, Dagmar (oponent) ; Krajný, Boris (oponent)
V bakalářské práci na téma Bohuslav Martinů - klavírní dílo - Klavírní sonáta se budu zabývat z malé části skladatelovým životem, větší prostor hodlám věnovat komentářům nejhranějších, nejvýznamnějších sólových skladeb a nejvíce prostoru dostane autorova nejvýznamnější klavírní skladba - Sonáta pro klavír č. 1 z roku 1954. Také se budu zabývat problémem tzv. autentického provedení a pokusím se vysvětlit, co v mém pojetí znamená v uvozovkách psaná pravdivá, nebo ideální interpretace.
|
|
|
Stručná historie improvizace v hudbě
Fišl, Martin ; Leichner, Emil (vedoucí práce) ; Klánský, Ivan (oponent) ; Šimonková, Dagmar (oponent)
V mé diplomové práci se zabývám tématem hudební klavírní improvizace. Úvod patří vysvětlení pojmu improvizace. Stručná historie improvizace od nejstarších kultur až po raný romantismus se stává dalším důležitým bodem této práce. Její těžiště shledávám v rozhovorech s žijícími klavírními improvizátory, kteří své umění provádějí ať už profesionálně na koncertních pódiích, nebo pro svoji osobní potřebu sami doma.
|
host ::
RSS.