|
|
Jak ovlivňují magnetické kapaliny klíčivost a počáteční růst bělohořčice seté (Leucosinapis alba (L.) spach)
Šerá, B. ; Vlčková, V. ; Maděrová, Zdeňka
In this research we investigated toxicity of three types of water based magnetic iron fluids (acidic pH 2.7, alkaline pH 6.4, and citrate ferrofluids pH 6,4) at four concentrations 0.10, 0.25, 0.5 and 1.00 mg of nanoparticles of magnetic iron oxides in 1 ml ground fluids (surfactant and solvent). Seed germination and ground growth characteristics on seed dressing (used white mustard) were investigated. Significant toxicity was found at acidic ferrofluid, on the other hand a neutral effect was found at citrate ferrofluid. Values of investigated characteristics at alkaline ferrofluid brought interesting findings. The higher concentrations of iron oxides were toxic (0.5 and 1.00 mg/ml) and the lower ones (0.10 and 0.25 mg/ml) like partly eliminated the influence of the effect of ground fluids.
|
|
|
Testování stimulace klíčení a počátečního růstu přípravků Trisol
Šerá, Božena ; Hájková, M.
Na obilkách ječmene (Hordeum vulgare L. RESPEKT) byl ověřován stimulační efekt preparátů firmy BEIDEA. Růstové pokusy probíhaly vkontejnerech s pískem, při setí do 2 cm a 4 cm hloubky při kontrolovaných laboratorních podmínkách. Sledována byla vzcházivost obilek, růst a hmotnost sušiny nadzemních a podzemních orgánů. Všechny vyvíjené přípravky měly pozitivní vliv na vzcházivost a na růst. Stimulační efekt růstu je diskutován v textu.
|
|
|
Příspěvek k mapování plasticity u ježatky kuří nohy (Echinochloa crus-galli (L.) P.B.) v solí kontaminované půdě
Šerá, Božena ; Gajdová, Iveta ; Nováková, Markéta
Ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli (L.) P.B.) patří mezi významné plevele okopanin především v teplejších částech našeho státu. Při výzkumu vegetace rostoucí kolem silnic a dálnic byl tento druh opakovaně nacházen kolem různých typů komunikací. Druh má pravděpodobně širokou niku, která umožňuje jeho růst i v nepříznivých podmínkách solí kontaminovaných okolí silnic. Cílem práce bylo potvrdit, že ježatka kuří noha může úspěšně růst v zasoleném substrátu a také stanovit, jaká koncentrace solí je pro její růst inhibující. Testy v růstové místnosti probíhaly na mladých rostlinách, které byly pěstovány ve standardním půdním substrátu s přidaným chloridem sodným (NaCl: 0,12 %, 0,25 %, 0,50 %, 0,99 %, 1,96%). Testy prokázaly úspěšný nárůst podzemní i nadzemní biomasy u substrátů s koncentrací NaCl nižší nebo rovno 0,99 %. U koncentrace 1,96 % byl zjištěn významný pokles v přírůstcích a v tvorbě biomasy jak podzemních tak nadzemních orgánů. Růst rostlin pod různým stresem zasolení je blíže diskutován v textu.
|
|
|
Reakce osiva Máku setého na netermální ošetření plazmatem
Kuchtová, P. ; Šerá, Božena ; Hájková, M. ; Kazda, J. ; Dvořák, P. ; Gavril, B. ; Šerý, M. ; Miča, L. ; Hnatiuc, E. ; Špatenka, P.
U máku setého (Papaver somniferum L.) odrůdy Major a Orfeus byl sledován vliv ošetření nízkoteplotním atmosférickým plazmatem generovaným mezi elektrodami (typ plazmatu: GlidArc, čas expozice: 180 s) na klíčivost semen, parametry porostu a složky výnosu. V porovnání s kontrolou byla vyšší klíčivost zaznamenána ve 3 ze 4 ošetřených vzorků osiva. Negativně byl ovlivněn počet rostlin a výnos. Odrůda Orfeus reagovala na ošetření citlivěji. U tří ošetřených variant byl konstatován vyšší počet sklizených tobolek na rostlinu ve sklizni.
|
|
|
Vliv ekologických podmínek, managementu a porostové skladby na uplatnění rozrazilu nitkovitého (Veronica filiformis Smith) v travních porostech
Kobes, M. ; Šerá, Božena ; Novotná, R. ; Gajdová, Iveta
Rozrazil nitkovitý (Veronica filiformis) patří mezi nepůvodní a invazivní luční druhy. Cílem práce bylo otestovat schopnost růstu tohoto druhu v různě obhospodařovaných travních porostech (kosení, mulčování, pastva). Po dvouletém pokusu byl zjištěn statisticky významný vliv obhospodařování na uplatnění rozrazilu nitkovitého (F = 14,462, p 0,001) v travních porostech. Rozrazil nitkovitý nejlépe přežíval v 1x ročně mulčovaných porostech (dominantní Deschampsia caespitosa) na lokalitě Zhůří a v kosených a pastevních porostech na lokalitě V. Chuchelec (dominantní Festuca pratensis, Lolium perenne, Trisetum flavescens, Poa pratensis, Dactylis glomerata a Phleum pratense). Testovaný druh se může dobře uplatnit v trvalých travních porostech vyšších, chladnějších a vlhčích poloh, které jsou kosené, spásané nebo mulčované.
|
|
|
Ošetření osiva novými přípravky se stimulujícími účinky – vliv na klíčivost semen
Šerá, Božena ; Hájková, M.
Na semenech běžných zemědělských plodin byt ověřován stimulační efekt vyvíjených preparátů nové technologické generace firmy TRISOL s r.o. Růstové pokusy probíhaly ve standardních laboratorních podmínkách. Sledována byla klíčivost semen, růst a hmotnost sušiny semenáčků u pšenice ozimé, ječmene jarního a máku setého. Všechny vyvíjené přípravky měly pozitivní vliv na klíčivost osiva. Stimulační efekt růstu byl pozorován především u máku setého.
|
|
|
Jak interpretovat poměr „root /shoot“ v praxi
Šerá, Božena
Poměr mezi hmotností podzemní a nadzemní biomasy rostlinného těla je označován jako RW:SW. Je jednou z nejvýznamnějších charakteristik nejen v produkční biologii, ale i v zemědělstí a lesnictví. Poměr RW:SW je druhově geneticky předurčen. Mění se během ontogenetického vývoje rostliny a také v závislostech na změnách životního prostředí a na stresech
|
|
| |
|
|
Regenerační schopnosti rozrazilu nitkovitého (Veronica filiformis SM.)
Šerá, Božena
Experiment byl založený na testování schopnosti klonálního šíření rozrazilu nitkovitého (Veronica filiformis Sm.) z částí lodyh bez použití stimulačních prostředků. Byly rozlišovány dva terminální řízkovanci (hlavní terminal s dvěmi nody, postranní terminal s dvěmi nody) a dva řízkovanci získaní ze střední části lodyhy (malý s jedním nodem, velký se dvěmi nody). Všechny typy řízkovanců vytvářely náhradní kořeny a zakořeňovaly v půdním substrátu i na louce, byly schopné přežít zimu, rozrůstat se a vykvést. Řízkovanci prosperovaly lépe v přítomnosti těchto lučních druhů: Lotus corniculatus, Medicago lupulina, Achillea millefolium, Plantago lanceolata, Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium repens a Crepis biennis. Nejúspěšnější z testovaných segmentů lodyh byly hlavní terminály, které vykazovaly největší počet přežitých jedinců, nejvíce kvetly a měly největší hmotnost biomasy.
|
|
|
Vliv plošné inokulace patogeny Leptosphaeria maculans a Leptoshaeria biglobosa na zdravotní stav a výnos řepky olejky ozimé
Plachká, E. ; Macháčková, I. ; Poslušná, J. ; Šerá, Božena
Cílem prací bylo ověřit vliv plošné inokulace řepky olejky ozimé patogeny Leptosphaeria maculans, L. biglobosa na výskyt choroby fomového černání řepky. Na jaře 2011 jsme na lokalitách Opava a Chlumec n. Cidlinou založili skríningové polní zkoušky za účelem metodického ověření postupu. Ve vegetačním roce 2011/2012 jsme založili polní zkoušky na čtyřech lokalitách: Opava, Chlumec n. C., Šumperk a Kujavy. Sledovali jsme 13 materiálů řepky ve dvou variantách: kontrolní neošetřené a variantě ošetřené směsí patogenů L. maculans a L. biglobosa. Zdravotní stav jsme hodnotili podle metodiky ÚKZÚZ pro zkoušky užitné hodnoty odrůd a metodiky EPPO pro stanovení účinnosti fungicidů. V prvním roce jsme po jarních inokulacích zjistili na obou lokalitách vyšší výskyt choroby a vyšší výnos ve srovnání s neošetřenou variantou. V druhém roce byly rozdíly mezi ošetřenou a neošetřenou variantou nízké. Zaznamenali jsme rozdíly v napadení a výnosech mezi lokalitami.
|
host ::
RSS.