|
|
Vliv implementace IFRS do německých účetních předpisů na vypovídací schopnost účetních výkazů SME
Trytko, David ; Müllerová, Libuše (vedoucí práce) ; Zelenka, Vladimír (oponent) ; Šebestíková, Viola (oponent)
Přijetím Zákona o modernizaci bilančního práva, zkráceně jako BilMoG, došlo k zásadní reformě německého účetnictví. Jedná se o implementaci těch nejdůležitějších mezinárodních účetních standardů IFRS do jinak konzervativních účetních předpisů pro účetní závěrky s rozvahovým dnem 31.12.2010. Jelikož hlavními uživateli národních účetních předpisů jsou ve středoevropském prostoru malé a střední firmy, je přínosné popsat a zjistit vliv implementace IFRS do německých účetních předpisů nejen na vypovídací schopnost hlavních účetních výkazů SME. Hlavními adresáty jejich účetních závěrek nejsou institucionální investoři ale financující banky a jiní věřitelé. Cílem práce je prokázat zvýšení vypovídací schopnosti účetní závěrky, která plní hlavní funkci účetního výkaznictví malých a středních firem. Provedena je důkladná analýza charakteristiky malých a středních účetních jednotek, jejich účetních rámců. Po přiblížení všech relevantních změn reformovaných účetních předpisů je provedena analýza vhodnosti hlavních účetních principů a zásad pro malé a střední podniky v komparaci s kvalitativními charakteristikami IFRS. Následující empirická část práce vedle popisu problematiky hlavních bilančních položek dokládá na základě kvantitativní a kvalitativní analýzy necelých sedmdesáti účetních závěrek českých malých a středních účetních jednotek včetně přeúčtování potřebných pro potřeby sestavení účetní závěrky pro potřeby německé konsolidované účetní závěrky před a po reformě účetních předpisů zlepšení vypovídací schopnosti běžné účetní závěrky. Po implementací IFRS do německých účetních předpisů zůstává hlavním významným přeúčtováním mezi českou a německou účetní závěrkou aktivace předmětů finančního leasingu. Tento fakt vyzdvihuje důležitý nedostatek aktuální české národní úpravy účetních pravidel. Rozsah i počet přeúčtování ale klesl a rovněž lze konstatovat vhodnost reformovaných účetních předpisů pro potřeby malých a středních firem. Závěr práce je věnován úvaze o dalším postupu a potřeby vývoje českého účetnictví. Vedle toho jsou v práci konstatována další zajímavá zjištění, že přes implementaci IFRS důraz německých předpisů zůstává na principu opatrnosti. Rovněž překvapivý je značný vliv německé daňové judikatury na účetnictví, a to nejen na výši opravných položek či rezerv, ale i na další širší oblasti jako je například definice aktiva -- majetku, diskontování dlouhodobých rezerv, vykazování předmětů finančního leasingu apod.
|
|
|
Náklady cizího kapitálu při výnosovém ocenění podniků v České republice
Podškubka, Tomáš ; Marek, Petr (vedoucí práce) ; Mařík, Miloš (oponent) ; Šebestíková, Viola (oponent)
Disertační práce se zabývá odhadem nákladů cizího kapitálu pro výnosové ocenění podniků v České republice. Ani teorie ani praxe se tímto tématem doposud detailně nezabývala. Neexistuje přehled metod odhadu nákladů cizího kapitálu uplatnitelných v praxi. Znalci a analytici podceňují náklady cizího kapitálu konstatováním, že je lze jednoduše zjistit z aktuálních úrokových sazeb z úvěrů nebo z obchodovaných dluhopisů. Ani jedna z těchto metod není dokonalá a plně aplikovatelná v ČR. Disertační práce poukazuje na to, jak se výnosová hodnota podniku mění s náklady cizího kapitálu. Téměř všechny zkoumané reagenční funkce způsobují, že výnosová hodnota podniku je závislá na výši nákladů cizího kapitálu. Odhad nákladů cizího kapitálu je tak velmi důležitý. Dále práce na základě analýzy 183 znaleckých posudků zdokumentovala postupy aplikované v České republice při odhadu nákladů kapitálu. Ukazuje, že zatímco náklady vlastního kapitálu jsou odhadovány v souladu s teorií, náklady cizího kapitálu jsou odhadovány pomocí jednoduchých a někdy nevhodných metod, protože odborná literatura neposkytuje konkrétní návod. Konečně jsou v práci navrženy různé metody odhadu nákladů cizího kapitálu, které by mohly být uplatnitelné v praxi v České republice. Práce obsahuje návod použití těchto metod, příslušná data spočtená autorem nebo převzatá z jiných zdrojů a porovnává výhody a nevýhody těchto metod. Závěrem práce poskytuje doporučení metod odhadu nákladů cizího kapitálu, které by mohly být použitelné v České republice.
|
|
|
Uživatelská rizika auditovaných účetních závěrek
Kmoch, Štěpán ; Müllerová, Libuše (vedoucí práce) ; Roubíčková, Jaroslava (oponent) ; Šebestíková, Viola (oponent)
Účetní závěrka představuje komplexní a standardizovaný dokument s finančními informacemi o společnosti. Tento dokument je společnostmi povinně zveřejňován ve Sbírce listin a vzhledem k tomu, že dokumenty jsou do Sbírky listin ukládány v elektronické podobě a jsou následně volně přístupné, je zpravidla každá účetní závěrka dostupná širokému okruhu jejích potenciálních uživatelů. Uživatele účetní závěrky je možné dělit podle jejich vztahu k účetní závěrce a podle úrovně jejich účetních znalostí. Důvěra uživatelů v informace uvedené v účetní závěrce je zcela jistě vyšší, pokud byla účetní závěrka předmětem auditu. Uživatel účetní závěrky totiž nemá možnost detailní kontroly informací v ní uvedených (nemůže komunikovat s managementem společnosti, nahlížet do prvotních dokladů, atd.). Audit v tomto případě představuje pojistku správnosti informací uvedených v účetní závěrce a také potvrzení, že účetní závěrka byla podrobena nestrannému zkoumání ze strany auditora. Tyto skutečnosti zvyšují důvěru uživatele v účetní závěrku a to je i cíl auditu účetní závěrky jak ho definují Mezinárodní auditorské standardy. V souladu s Mezinárodními auditorskými standardy auditor předpokládá, že uživatel účetní závěrky má přiměřenou znalost účetnictví a je ochotný studovat účetní závěrku s přiměřeným úsilím. Auditor své ověřování provádí s určitou hladinou významnosti, která ale nemusí odpovídat hladině významnosti uživatele. Riziko v tomto případě představuje případ, kdy je hladina významnosti uživatele nižší, než jaká je hladina významnosti stanovená auditorem. Uživatel účetní závěrky má sice omezené možnosti kontroly informací v ní uvedených, může ale ověřit provázanosti informací v jednotlivých částech účetní závěrky a konfrontovat účetní závěrku s informacemi z jiných dostupných zdrojů. Má disertační práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části práce jsou popsány možné kontroly, které může uživatel účetní závěrky provést, a v praktické části jsou tyto kontroly aplikovány na účetních závěrkách čtyř tuzemských společností. Předmětem zkoumání byly účetní závěrky za roky 2006 až 2009. Cílem bylo mimo identifikace rizik v těchto závěrkách z pohledu uživatele i sledování jejich vývoje v čase. Předmětem práce byla současně i kontrola formální správnosti výroků auditora ke sledovaným závěrkám (jsem zapsaný jako auditor v seznamu auditorů vedeném Komorou auditorů České republiky, a proto mohu tuto kontrolu provést). Předmětem práce nebyla kontrola věcné správnosti zprávy auditora, taková kontrola není ve své podstatě bez možnosti nahlédnout do spisu auditora ani možná. Zkoumáním vybraných účetních závěrek jsem identifikoval několik oblastí, které z pohledu uživatele účetní závěrky představovaly riziko chyby v účetní závěrce. Jednalo se především o problematiku předpokladu nepřetržitého trvání společnosti v dohledné budoucnosti, problematiku úplnosti rezerv a opravných položek a o možné nadhodnocení finančních investic společností a souvisejících pohledávek za dceřinými společnostmi. Uživatel účetní závěrky by tak pro objektivní posouzení účetní závěrky a pro její plné porozumění měl hledat i další informace o společnosti z volně přístupních zdrojů a provést srovnání s účetními závěrkami společností podnikajících ve stejném odvětví. Výše uvedené rizikové oblasti nebyly v přílohách účetních závěrek dostatečně komentovány, to následně vyvolává dotazy na straně uživatele účetní závěrky a snižuje jeho důvěru v informace uvedené v účetní závěrce. Domnívám se, že je třeba změnit přístup auditu, nemělo by stačit pouze to, že účetní závěrka neobsahuje významné nesprávnosti, účetní závěrka by neměla vyvolávat ani dodatečné dotazy ze strany jejich uživatelů.
|
host ::
RSS.