Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kolaborační proud protektorátního prezidenta Emila Háchy
Šafr, Jakub ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Háka, Antonín (oponent)
Diplomová práce pojednává o kolaboračním konzervativně autoritářském proudu tzv. státního prezidenta Protektorátu Čechy a Morava JUDr. Emila Háchy, který patří ke kontroverzním postavám našich novodobých dějin. Zabývá se Háchovou ideologickou orientací radikálního konzervativce a historizující vizí pojetí české státnosti jako hlavními východisky jeho kolaborační koncepce, na jejímž základě byla realizována politika faktické spolupráce s nacistickými okupanty. V souvislosti s Háchovým specifickým druhem kolaborace je důraz kladen na jeho negativní vztah k první samostatné československé republice a jejímu liberálně-demokratickému zřízení a na jeho naopak přívětivý poměr k Velkoněmecké říši a nadstátním útvarům obecně. Pro přiblížení praktické politiky E. Háchy se pozornost zaměřuje na loajální proněmecké projevy protektorátního prezidenta a jeho stoupenců, činnost Háchou založených organizací Národní souručenství a Český svaz pro spolupráci s Němci a postoj Háchy k českému odbojovému hnutí. Zároveň je snahou zachytit proměnu Háchova postavení v čele protektorátní autonomní správy v souvislosti s realizací nacistických záměrů v českém prostoru od jeho zvolení až do konce války. Za účelem detailního posouzení formy proněmecké spolupráce protektorátního prezidenta práce porovnává Háchovu skupinu s proudem českých fašistů a okruhem novinářské kolaborace E. Moravce. Akcentován je především ideologický a politicko-mocenský spor mezi jednotlivými kolaboračními směry a na základě toho odlišné postavení k německé okupační správě a využitelnost pro nacisty s ohledem na jejich politiku v protektorátu. Závěrečná část práce se věnuje názorům soudobé společnosti na protektorátní politiku E. Háchy včetně reakcí domácího a zahraničního odboje. Na základě toho jsou poté konfrontovány poválečné výpovědi reprezentantů háchovského proudu kolaborace před Národním soudem v procesu tzv. národní očisty s jejich skutečnou činností v době okupace. Práce čerpá z archivních zdrojů, soudobých tištěných pramenů a odborné literatury mapující problematiku protektorátní kolaborace.
Emil Hácha tzv. státním prezidentem protektorátu Bohmen und Mahren
Šafr, Jakub ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Martínek, Miloslav (oponent)
JUDr. Emil Hácha patří mezi nejkontroverznější postavy našich moderních dějin. V povědomí národa je znám především jako tzv. státní prezident Protektorátu Čechy a Morava a symbol kolaboranta v letech 1939-1945. Názory mezi historiky na jeho působení v pozici nejvyššího protektorátního představitele se různí. Jedni jej považují za oběť tragické doby a symbol vzdoru, který do posledních chvil bojoval za záchranu českého národa. Někteří současní tendenční publicisté a radikální konzervativci ho dokonce staví do pozice hrdiny v okupované vlasti. Jiní historici jej obviňují ze zrádcovství a kolaborace, jimiž pomohl legitimizovat okupační systém. V případě Háchy se jednalo o specifickou podobu kolaborace s prvky retardace. Tento proněmecký aktivismus měl kořeny především v jeho politicko-ideologické orientaci antiliberálního radikálního konzervativce s historicko-státoprávní vizí pojetí české státnosti v rámci Svaté říše římské národa německého. Svojí koncepci aplikoval E. Hácha ve vztahu k nacistické třetí říši. Háchova použitelnost pro nacisty spočívala v jeho zažité úřednické povinnosti poslouchat nadřazené autority. Hácha nepatřil k vyznavačům nacistické doktríny, nicméně svojí politikou ústupků umožnil nacistům ovládnout zbylou část českého území a i přes své národní cítění vedl nechtěně český národ k faktickému zničení. Na rozdíl od českých fašistů a aktivistických kolaborantů pod vedením E. Moravce byl pro nacisty nejvhodnějším partnerem k uskutečnění konečného řešení české otázky a následné germanizace. Ačkoli ztělesňoval Hácha jako tzv. státní prezident soudobý symbol kolaborace, je možné se v současnosti setkat s názory, které jeho činy historicky mylně reinterpretují a ve výsledku omlouvají či dokonce zveličují.

Viz též: podobná jména autorů
5 Šafr, Jiří
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.