|
|
Analýza rozvodovosti na území ČR po roce 1989
ŠVARZBERGEROVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá analýzou rozvodovosti na území ČR po roce 1989. První kapitola teoretické části je věnována vymezení základních pojmů. Rozvodem dochází k právnímu zrušení manželství za života manželů. Rozvodovost je sociálním jevem, odrážejícím stabilitu rodiny, dochází k přeměně tradičních vzorců chování, morálních kritérií a ekonomických motivací. V České Republice je rozvodovost od roku 1989 až do současnosti na vysoké úrovni. Druhá kapitola teoretické části je věnována zhodnocení vývoje rozvodovosti a současné situaci v naší zemi. Je rozdělena do tří podkapitol: Ovlivňující faktory rozvodovosti, příčiny rozvodovosti a rozvodovost v Evropě. Cílem diplomové práce je zhodnocením vývoje a příčin rozvodovosti české populace, zachycení specifik vývoje rozvodovosti v nových sociálně - ekonomických podmínkách po roce 1989. S ohledem na cíl diplomové práce jsem si stanovila tři hypotézy. Hypotéza 1: V porovnání s ostatními státy EU přetrvává v ČR po roce 1989 rozvodovost na vysoké úrovni. Hypotéza 2: V ČR se míra rozvodovosti liší v jednotlivých okresech. Nejvyšší je v okresech, procházejících restrukturalizací ekonomiky, s vysokou nezaměstnaností a sociálními problémy. Hypotéza 3: Míra rozvodovosti je vysoká ve velkých městech a naopak nízká v tradičních, převážně venkovských okresech se stabilním obyvatelstvem. V práci jsem prováděla kvantitativní výzkum, a to formou analýzy dat. Hlavním zdrojem dat byl Český statistický úřad a Eurostat. Analyzovala jsem a porovnávala data, vypovídající o rozvodovosti v ČR a státech EU za rok 2011 a vývoji rozvodovosti od roku 1989. Data byla analyzována korelační a prostorovou analýzou, k porovnání dat jsem využila Mann-Whitneyův a Kruskal-Wallisův test. Z výsledků vyplývá, že rozvodovost v České Republice se v porovnání s ostatními státy EU po roce 1989 drží na vysoké úrovni. Hrubá míra rozvodovosti se od roku 1989 pohybuje okolo hodnoty 3,0 rozvody na 1000 obyvatel, což představuje jednu z nejvyšších rozvodovostí mezi státy EU. Rozvodovost v ČR byla jednou z mála demografických procesů, které byly minimálně ovlivněny ekonomickou a společenskou transformací po roce 1989. Dle výsledků analýzy dat za rok 2011 jsem si ověřila, že rozvodovost v České Republice je územně diferenciována, liší se v jednotlivých okresech, ve městech a na venkově. Vysoká hrubá míra rozvodovosti je ve sledovaném roce v okresech, procházejících restrukturalizací ekonomiky. V důsledku toho je zde vysoká míra nezaměstnanosti a objevují se sociální problémy. Nejvyšší míra rozvodovosti v roce 2011 byla v okrese Česká Lípa. Naopak nejnižší hrubá míra rozvodovosti je ve sledovaném roce v málo osídlených okresech, se stabilním obyvatelstvem a vysokým podílem věřících lidí. V roce 2011 byla nejnižší hrubá míra rozvodovosti v okrese Jihlava. Statisticky nejvýznamnější vliv na míru rozvodovosti má ve sledovaném roce víra. V okresech s vyšším podílem věřících lidí je hrubá míra rozvodovosti nižší, než v okresech s nižším podílem věřících.
|
|
|
Názor pracovníků kontaktních center na motivaci ke změně u injekčních uživatelů pervitinu a subutexu
ŠVARZBERGEROVÁ, Barbora
Práce se zabývá názorem pracovníků kontaktních center na motivaci ke změně u injekčních uživatelů subutexu a u injekčních uživatelů pervitinu. Teoretická část popisuje uživatele drog, respektive pervitinu a subutexu a jednotlivé dopady, které užívání těchto drog přináší. Zaměřuje se na popis systému práce s motivací, jakož to přípravu na léčbu, realizovaný v nízkoprahových zařízeních, konkrétně v kontaktním centru. Dále popisuje proces motivace, staré a nové pojetí práce s motivací a motivační rozhovor, jakož to nástroj práce pracovníků v kontaktních centrech. Poslední část práce se zaměřuje na specializovaný kurz motivačních rozhovorů. Praktická část obsahuje šetření, jehož cílem je zjistit názor pracovníků kontaktních center na motivaci ke změně u injekčních uživatelů subutexu a u injekčních uživatelů pervitinu. Výsledky šetření ukázaly, že dle názoru pracovníků kontaktních center jsou rozdíly v motivaci ke změně u uživatelů subutexu a pervitinu. Dle názoru pracovníků je nejsilnějším motivačním prvkem u uživatelů subutexu omezení sociálního fungování a u uživatelů pervitinu vlastní sociální exkluze. Pracovníci se také domnívají, že uživatelé subutexu jsou na kole změny blíže rozhodnutí ke změně způsobu života, než-li uživatelé pervitinu.
|
host ::
RSS.