|
|
Retrospektivní pohled na problematiku novorozeneckého screeningu
ŠTEFLOVÁ, Karolína
Předložená diplomová práce se nazývá Retrospektivní pohled na problematiku novorozeneckého screeningu. Cílem práce je zmapovat na základě teoretických podkladů retrospektivní pohled na problematiku novorozeneckého screeningu. Jedná se o teoretickou práci. V diplomové práci je shrnut vývoj klinického a laboratorního novorozeneckého screeningu. Dále jsou zde zmíněné činnosti sestry, které vykonává v souvislosti s novorozeneckým screeningem. Součástí práce je i charakteristika jednotlivých onemocnění, které se díky screeningu novorozenců dají včas odhalit a podchytit. Záměrem diplomové práce je rozšířit znalosti o této problematice nejen u studentů, ale také u zdravotnického personálu a to především u dětské sestry, která nejen provádí odběr krve na novorozenecký screening, ale která je také osobou, na kterou se nejčastěji rodiče odkazují ohledně dalších informací, týkající se novorozeneckého screeningu. Je tedy podstatné, aby problematiku novorozeneckého screeningu znala každá dětská sestra. Práce může také významně posloužit rodičům, kteří se díky ní více informují o problematice novorozeneckého screeningu, který se provádí u jejich dítěte po narození na základě jejich souhlasu. Diplomová práce vznikla po řádném prostudování materiálů, které byly shrnuty po rozumném uvážení do jednoho celku. Po celou dobu psaní diplomové práce, jsme využívali vědecké metody analýzy, syntézy a explantace. K vytvoření této práce jsme využili mnoho zdrojů. Čerpali jsme z internetové databáze PubMed, kde byla nalezena řada publikací v anglickém jazyce, které byly pro naše téma velice přínosné. Další zdroje byly získány díky rešerši, o kterou jsme si zažádali v Národní lékařské knihovně v Praze, která nám na naši žádost dále poskytla plné texty článků, které jsme využili. Použity byly také knižní publikace, a to nejen v jazyce českém, ale také anglickém. Tato diplomová práce může posloužit každé dětské sestře, která si díky ní rozšíří znalosti o problematice novorozeneckého screeningu. Tato diplomová práce může být také využita jako studijní materiál.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u pacientů odkázaných na domácí oxygenoterapii a inhalační léčbu
ŠTEFLOVÁ, Karolína
Teoretická východiska: Oxygenoterapie je metoda využívající k léčbě kyslík. V současné době, ji lze využívat nejen v nemocničním zařízení, ale také v domácím prostředí. Důležité je, že díky domácí oxygenoterapii dochází u pacienta k zlepšení kvality života, po všech jeho stránkách. Tato práce je zaměřena na problematiku ošetřovatelské péče u pacientů odkázaných na domácí oxygenoterapii a inhalační léčbu. Teoretická část práce se v úvodu zabývá přiblížením oxygenoterapie, využitím a zdrojem kyslíku. Další kapitoly práce jsou zaměřené na pojem oxygenoterapie, onemocnění využívající tuto léčbu, indikace pacienta k domácí oxygenoterapii. Dále na zdroje kyslíku dostupné v České Republice, činnost sestry při aplikaci kyslíku, pomůcky využívané při kyslíkové terapii a i na důležité předpisy a zásady při manipulaci s kyslíkem. Je zde, také zmíněn postup zajišťující správný účinek kyslíkové léčby a informovanost pacienta sestrou při propuštění do domácího prostředí. Jedna kapitola se týká ošetřovatelské péči o pacienta odkázaného na domácí oxygenoterapii a inhalační léčbu. Do této části je zaměřena také kapitola týkající se ošetřovatelských problému, vyskytující se u těchto pacientů. Teoretickou část práce uzavírá kapitola, týkající se inhalační léčby, která je využívaná u pacienta odkázaného na domácí oxygenoterapii. U této práce byly stanoveny dva cíle výzkumného šetření. Prvním cílem bylo zjistit, jaké informace poskytují sestry pacientům odkázaných na domácí oxygenoterapii a inhalační léčbu. Druhým cílem bylo zjistit, nejčastější problémy pacienta odkázaného na domácí oxygenoterapii a inhalační léčbu. Metodika: Empirická část této bakalářské práce je zpracovaná kvalitativní metodou formou polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky: Na základě získaných dat u sester, byly stanoveny 3 kategorie, které vždy obsahovaly několik podkategorií. V první kategorii s názvem Spolupráce sester, bylo zjištěno, že sestry při předávání informací spolupracují s rodinou, lékařem, se spádovým pneumologem, s fyzioterapeutem, s technickým pracovníkem a s agenturou domácí péče. Z druhé kategorie nazývající se Obsah poučení pacienta, nám výzkumné šetření ukázalo, že sestry informují pacienta o dodržování zásad při manipulaci si kyslíkem, dále o přísném zákazu kouření a o docházení na pravidelné kontroly k lékaři. V této kategorii byly stanovené podkategorie s názvem Seznámení s koncentrátorem kyslíku, Používané pomůcky, Zásady při manipulaci s kyslíkem a Metody dechové rehabilitace. V podkategorii Seznámení s koncentrátorem kyslíku bylo zjištěno, že sestry pacienta neseznamují. Podkategorie Používané pomůcky, bylo vyzkoumáno, že většina našich sester používá k předávání informací propagační materiály a jedna setra dokonce pomůcky k předávání informací nepoužívá. Z podkategorie s názvem Zásady při manipulaci s kyslíkem vyplynulo, že sestry informují o zákazu manipulace s mastnýma rukama, o vyhnutí se zdroji otevřeného ohně a o přísném zákazu kouření. Některé sestry uvedly i zásady týkající se používání koncentrátoru kyslíku, což nás velice překvapilo. U poslední podkategorie nazývající se Metody dechové rehabilitace, šetření ukázalo, že sestry doporučují dechové pomůcky s názvem Treshold PEP, Accapelu a Dechový trenažér. Také jsme zjistili, že jedna sestra pomůcky nedoporučuje. U třetí kategorie s názvem Doporučení sester šetření ukázalo, že sestry ve stravě doporučují omezený přísun mléčných výrobku a naopak doporučují dostatečný přísun tekutin.
|
host ::
RSS.