|
|
Prevence syndromu vyhoření u terénních sociálních pracovníků v Českých Budějovicích.
ŠMIDMAJEROVÁ, Edita
Tato diplomová práce se zabývá prevencí syndromu vyhoření u terénních sociálních pracovníků v Českých Budějovicích. V současné době je syndromem vyhoření zasažen velký počet terénních sociálních pracovníků z důvodu náročnosti terénní sociální práce a častého řešení těžkých životních situací s klienty. Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, že je velmi aktuální. Chtěla jsem zároveň zjistit, zda terénní sociální pracovníci z Českých Budějovic trpí tímto jevem, případně, zda znají jeho prevenci. Práce se skládá z praktické a teoretické části. Teoretická část zahrnuje šest hlavních kapitol. První kapitola charakterizuje pojem syndrom vyhoření, kam spadá akutní a chronický syndrom. Druhá kapitola zahrnuje příznaky syndromu vyhoření, tam zařazuji fyzické, emocionální, mentální vyčerpání a stres. Ve třetí kapitole se zabývám fázemi syndromu vyhoření, jež podrobněji popisuji. Čtvrtá kapitola je zaměřena na rizikové skupiny lidí, které nejčastěji syndrom vyhoření postihuje. Charakterizuji zde pojem osobnost a dále popisuji příznaky vyhoření v rámci osobnosti. V páté kapitole uvádím prevenci syndromu vyhoření. Popisuji zde základní metody a techniky prevence, kam patří sociální síť, preventivní opatření ze strany zaměstnance, ze strany zaměstnavatele a v neposlední řadě zde uvádím supervizi. V poslední šesté kapitole se zabývám terénní sociální prací v kontextu se zákonem o sociálních službách, základními principy, metodami a postupy terénní sociální práce. Zaměřuji se na rozdíl mezi terénní sociální prací a poskytovanými sociálními službami. V praktické části uvádím dva cíle. Zjistit, zda se vyskytuje u terénních sociálních pracovníků v Českých Budějovicích syndrom vyhoření a dále pak jaké metody a techniky prevence používají terénní sociální pracovníci v Českých Budějovicích proti syndromu vyhoření. Na základě stanovených cílů jsem si zvolila dvě výzkumné otázky, které vycházejí z cílů. Tyto výzkumné otázky se zabývají výskytem syndromu vyhoření u terénních sociálních pracovníků v Českých Budějovicích. Dále pak nejčastějšími využívanými metodami a technikami prevence u terénních sociálních pracovníků v Českých Budějovicích proti příznakům syndromu vyhoření. K realizaci praktické části jsem použila kvalitativní metodologii výzkumu. Data byla získaná pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výběrový soubor tvořilo 7 terénních sociálních pracovníků z Českých Budějovic. Využila jsem techniku záměrného výběru výzkumného vzorku. Z výsledků šetření vyplynulo, že 4 terénní sociální pracovníci ze 7 se osobně setkali s příznaky syndromu vyhoření. Nejčastější metody a techniky prevence syndromu vyhoření, které terénní sociální pracovníci využívají jsou, věnování se svým koníčkům, sociální podpora ze strany rodiny, přátel, kolegů, vedoucích organizace či supervizora. Dále pak snaha oddělit pracovní život od soukromého života a stanovit si pevné hranice práce, dostatečný odpočinek a samozřejmě supervize. Má diplomová práce by mohla být přínosem pro širokou veřejnost. Může být přínosem pro sociální pracovníky, kteří se setkali s příznaky vyhoření a chtějí se o syndromu vyhoření dozvědět více informací. Taktéž i pro sociální pracovníky, kteří se nesetkali s vyhořením a chtějí znát možné metody a techniky prevence syndromu vyhoření.
|
|
|
Užívání kofeinu u žáků druhého stupně základní školy ve Vodňanech.
ŠMIDMAJEROVÁ, Edita
Tato bakalářská práce se zabývá užíváním kofeinových nápojů u žáků na druhém stupni základní školy ve Vodňanech. V dnešní době začíná být u pubescentů nadměrná konzumace nápojů obsahujících kofein velký problém. Vybrala jsem si toto téma proto, abych zjistila, jak na tom žáci druhého stupně mé kmenové základní školy jsou. Práce se skládá z praktické a teoretické části. Teoretická část sestává ze třech hlavních kapitol. První kapitola popisuje pojem kofein, účinky kofeinu na lidský organismus a závislost na kofeinu. V druhé kapitole se zabývám produkty, které obsahují kofein. Podrobněji v kapitole rozebírám složení produktů a účinky na lidský organismus. Kapitola třetí je zaměřena na konzumaci kofeinových nápojů dětmi staršího školního věku. Zde charakterizuji děti staršího školního věku, zaměřuji se na jejich stravovací návyky, ať jsou vhodné, či nevhodné. Dále uvádím studie zaměřené na konzumaci kofeinu podle věkového rozdělení, od batolat, až po věk třinácti let. V praktické části mám uvedeny dva cíle. Jako první cíl jsem si zvolila zjistit, v jaké míře užívají žáci druhého stupně kofeinové nápoje. Mým druhým cílem bylo zjistit, při jakých příležitostech užívají žáci kofeinové nápoje. Dále jsem si určila dvě výzkumné otázky a dvě hypotézy. V první hypotéze jsem předpokládala, že žákyně druhého stupně základní školy užívají více kofeinových nápojů než žáci. Na základě vyhodnocení získaných dat se však ukázalo, že žákyně druhého stupně základní školy neužívají více kofeinových nápojů než žáci. V druhé hypotéze jsem předpokládala, že žáci druhého stupně základní školy užívají kofeinové nápoje, častěji přes týden než o víkendu. Ani toto se neprokázalo, neboť z dotazníkového šetření vyplynulo, že žáci nekonzumují kofeinové nápoje častěji přes týden než o víkendu. Tyto hypotézy jsem statisticky vyhodnotila pomocí testu chí kvadrát v programu Excel. V praktické části jsem také popsala metodiku práce. Realizace praktické části proběhla pomocí kvantitativní metodologie výzkumu formou vlastního dotazníku. Dotazník byl zcela anonymní a byl shodný jak pro dívky, tak pro chlapce. Byl tvořen 16 otázkami, které byly zaměřeny na konzumaci nápojů, které obsahují kofein. Dotazník byl tvořen z uzavřených, polozavřených a otevřených otázek. Sběr dat probíhal na základní škole ve Vodňanech. Zde se výzkumu podrobili žáci sedmé, osmé a deváté třídy ve věku od 12 do 15 let. Rozdáno bylo 80 dotazníků, z toho návratnost byla 100%, neboť byl rozdán ve vyučovací hodině za přítomnosti učitele. Z výsledků šetření vyplynulo, že nejvíce oblíbený kofeinový nápoj, mezi žáky, je kolový. Největší podíl žáků vypije tohoto nápoje 0,5 l za den. Mezi nejoblíbenější značky kofeinových nápojů patří Coca-Cola, Kofola, Monster a Red Bull. Žáci nejčastěji konzumují kofeinové nápoje o víkendu ve společnosti svých přátel, či v kruhu rodinném. Má práce by mohla sloužit jako zdroj informací pro širokou veřejnost, či jako podklad pro další studium studentům, kteří se zabývají problematikou o kofeinu.
|
host ::
RSS.