|
|
Informovanost rodičů o syndromu náhlého úmrtí kojence (SIDS)
Škvorová, Denisa ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Houšťková, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá informovaností rodičů o problematice syndromu náhlého úmrtí kojence. Popisuje nejen etiologii a incidenci SIDS ale i rizikové faktory, prevenci a případnou první pomoc kojenci. Práce je teoreticko - praktická. Teoretická část je rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola pojednává o historii syndromu náhlého úmrtí kojence, incidenci a etiologii. Druhá kapitola se věnuje rizikovým faktorům. Preventivní opatření jsou popsána ve třetí kapitole. Čtvrtá kapitola pojednává o první pomoci v případě SIDS - resuscitaci kojence. Praktická část práce obsahuje výsledky výzkumu, který byl realizován pomocí dotazníkového šetření. Respondenty jsou rodiče od 20 do 45 let. Dotazníkové šetření mělo za cíl zjistit, zda jsou rodiče informováni o problematice SIDS, zda znají preventivní opatření, zda tyto opatření dodržují a zda znají správný postup poskytování první pomoci kojenci v případě SIDS. Posledním cílem dotazníkového šetření bylo srovnat odpovědi matek a otců a zjistit, zda jsou jejich znalosti o této problematice stejné. Výsledky výzkumu jsou znázorněny pomocí tabulek a grafů s doplňujícími komentáři. Z výsledků mého šetření vyplynulo, že jenom 65 % respondentů je informováno o problematice SIDS a že ženy jsou lépe informované než muži. Jen 19,6 % respondentů zná nejdůležitější...
|
|
|
Informační technologie ve vzdělávání sester
ŠKVOROVÁ, Denisa
Diplomová práce na téma Informační technologie ve vzdělávání sester se v teoretické části věnuje vymezení historie vzdělávání sester a stanovuje rozdíly se vzděláním současnosti, také poukazuje na legislativní normy spojené se vzděláváním sester. Dále pak popisuje vzdělávací proces a vymezuje pojmy spojené s online vzděláváním a e-learningem. V rámci výzkumné části práce byly stanoveny dva cíle a dvě hypotézy. Prvním cílem bylo zjistit využití online vzdělávání u všeobecných sester. Druhým cílem pak bylo zjistit využití e-learningu studenty denní i kombinované formy. Pro naplněný těchto cílů byly proto stanoveny dvě hypotézy, a to H1: Sestry s vysokoškolským vzděláním využívají online výuku více, než sestry bez vysokoškolského vzdělání a také H2: Studenti z kombinované formy studia využívají e-learning více, než studenti prezenční formy studia. Hypotézy byly stanoveny pro testování chí kvadrát testem a jsou v práci uvedeny včetně alternativní a nulové hypotézy. Data pro kvantitativní výzkum této diplomové práce byla získána prostřednictvím dvou nestandardizovaných dotazníků. První dotazník byl zaměřen na využití e-learningu u studentů denní i kombinované formy studia a druhý byl sestaven za účelem zjištění využití online vzdělávání u sester. Oba sestavené dotazníky byly strukturované a obsahovaly otevřené i uzavřené otázky. Dotazníkové šetření bylo anonymní. Respondenti byli osloveni v rámci celé České republiky. Jednalo se o záměrný výběr. První dotazník obsahoval 29 otázek a návratnost činila 387 dotazníků, z toho 4 dotazníky byly vyřazeny z důvodu neúplného či nesprávného vyplnění. Druhý dotazník obsahoval 31 otázek, návratnost činila 246 dotazníků, z toho 6 dotazníků bylo vyřazeno z důvodu neúplného či nesprávného vyplnění. Kvantitativní výzkumné šetření probíhalo v období od března do dubna 2017. Oba dotazníky byly distribuovány pouze v elektronické podobě prostřednictvím sociálních sítí v sesterských a zdravotnických skupinách a spolcích. Výzkumné šetření potvrdilo hypotézu, že studenti využívají e-learning pro vzdělávání, a konkrétně studenti z kombinované formy studia jej využívají více než z prezenčního studia. Sestry online výuku příliš nevyužívají, avšak vysokoškolsky vzdělané sestry ji využívají více než středoškolsky vzdělané. Mezi bariéry vzdělávání řadí obě skupiny respondentů nejčastěji stejné položky, a to nedostatek času, nedostatek motivace a nedostatek kurzů, které by respondenty zajímaly. U přínosnosti e-learningu a online vzdělávání oproti klasickým formám vzdělávání se obě skupiny shodují na kladných hodnotách souhlasu s přínosem. V oblasti pozitivních stránek těchto forem vzdělávání se opět obě skupiny shodují na nízké finanční náročnosti obou forem, výhody dostupnosti z domova a možnosti výběru tématu dle sebe. Skupiny se shodují i u limitů zkoumaných forem vzdělávání zmiňují zejména zaměření kurzů na teorii a nemožnost vyzkoušení poznatků v praxi.
|
host ::
RSS.