|
|
Srovnání očekávání seniorů před a po nástupu do domova pro seniory
ŠKRDLOVÁ, Ludmila
Tato práce se zabývá změnami očekávání seniorů před a po nástupu do domova pro seniory. Cílem výzkumu bylo zmapovat s jakými představami senioři do domova pro seniory přicházejí a v jakých oblastech se naplnila jejich očekávání po nástupu do domova pro seniory. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. První kapitola teoretické části definuje pojmy stáří a stárnutí, popisuje změny související se stářím, potřeby seniorů a možné způsoby přípravy a adaptace na stáří. Druhá kapitola vysvětluje pojem kvalita života a její dimenze, popisuje činitele, kteří na kvalitu života působí a způsoby měření. Závěr druhé kapitoly se věnuje kvalitě života seniorů. Ve třetí kapitole jsou popsané možnosti péče o seniory v domácím prostředí a v domovech pro seniory. V praktické části je vytyčen cíl práce a stanoveny výzkumné otázky: "S jakými představami přicházejí senioři do domova pro seniory?" "V jakých oblastech se naplnila očekávání seniorů po nástupu do domova pro seniory?" Následuje popis použité metody, výběr výzkumného souboru a průběh výzkumu, který byl realizován kvalitativním šetřením, technikou polostrukturovaného rozhovoru a analýzou dokumentů. Z výzkumu vyplynulo, že nejvýznamnější oblasti pro spokojenost seniorů jsou pocit klidu, jistoty a bezpečí, zajištění péče a vztahy s blízkými. Seniorům před nástupem do domova pro seniory byla poskytována péče členy rodiny ve spolupráci s terénní pečovatelskou službou. Důvody pro odchod do domova pro seniory byly snížení soběstačnosti a opakované pády. Někteří senioři přicházeli do domova pro seniory s předsudky, ale většina znala zařízení z osobní zkušenosti, pozitivního vyprávění rodin klientů nebo internetových stránek. Všichni očekávali, že jim v domově pro seniory bude poskytnuta dostatečná péče a že zde bude zajištěna jejich bezpečnost. Obávali se režimu, kterému se budou muset podřídit, omezení jejich prostor a vztahů s personálem a spolubydlícími. Očekávání seniorů byla plně uspokojena, ve většině případu je předčila. Všichni senioři vyjadřovali vyšší spokojenost s péčí v domově pro seniory než v domácí péči. Oceňovali především zajištění důstojné a nepřetržité péče, respektování soukromí, odbornost a profesionalitu personálu, jejich ochotu řešit problematické situace individuálním přístupem, vřelost a lidský přístup. Výsledky tohoto výzkumu mohou přispět k destigmatizaci domovů pro seniory jakožto zařízení, kam se chodí dožít. Diplomová práce tak může být přínosná zejména seniorům, kteří se odchodu do domova pro seniory obávají a k odstranění předsudků spojených se vstupem do domova pro seniory.
|
|
|
Zátěžové situace v Domově Matky Vojtěchy v Prachaticích a jejich vliv na pracovníky v sociálních službách
ŠKRDLOVÁ, Ludmila
Tato práce se zabývá zátěžovými situacemi v Domově Matky Vojtěchy v Prachaticích a jejich vlivem na pracovníky v sociálních službách. Cílem bylo zmapovat, s jakými zátěžovými situacemi se pracovníci v sociálních službách v Domově Matky Vojtěchy v Prachaticích setkávají. Zájem byl také soustředěn na vyrovnávání se s zátěžovými situacemi a zkušenosti se supervizí. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. První kapitola teoretické části popisuje stáří a změny s ním spojené, problematiku demence a Alzheimerovu chorobu. Druhá kapitola teoretické části je zaměřena na typologii a charakteristiku zátěžových situací, otázku psychohygieny a syndromu vyhoření. Třetí kapitola je soustředěna na sociální služby, možnosti využití služeb sociální péče; konkretizuje, kdo může vykonávat profesi pracovníka v sociálních službách a popisuje Domov Matky Vojtěchy v Prachaticích. V praktické části je vytyčen cíl práce a stanovena hlavní výzkumná otázka "Jak vnímají zátěžové situace v Domově Matky Vojtěchy v Prachaticích pracovníci v sociálních službách?". Následuje popis použité metody, cílové skupiny a průběhu výzkumu, který byl realizován kvalitativním šetřením, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Z výzkumu vyplynulo, že se zátěžovými situacemi se pracovníci v sociálních službách v Domově Matky Vojtěchy v Prachaticích setkávají každý den. Nejčastější a zároveň nejvíce zátěžovou situací je pro ně komunikace s klienty agresivními a s projevy demence. Všichni respondenti se shodli, že nejdůležitější pro ně je klid na práci a dostatek informací o dění na pracovišti a organizaci, v které pracují. Příznaky stresu z každodenního působení zátěží jako je nechuť pracovat, ztráta energie a únava se u respondentů projevují formou podrážděnosti a impulzivního chování. K vyrovnání se s zátěžovými situacemi většina respondentů používá trávení volného času s rodinou a přáteli, mluvení o problému mezi sebou nebo při supervizi, s kterou mají dobrou zkušenost. Cestou k minimalizaci zátěžových situací je podle respondentů dobré vedení, dobrý kolektiv, správné rozdělení a organizace práce a dobré finanční ohodnocení. Všechna data z rozhovorů jsou shrnuta v tabulkách a mohou posloužit zaměstnavateli jako informační zdroj a inspirace k zlepšení podmínek na pracovišti a zlepšení kvality poskytovaných služeb.
|
host ::
RSS.