|
|
Traumatologická připravenost nemocnic a zdravotnické záchranné služby kraje
ŠKOLKOVÁ, Aneta
Traumatologická připravenost zdravotnictví kraje představuje odborné jádro krizové připravenosti veřejného zdravotnictví. Klíčovými subjekty jsou zdravotnická záchranná služba a poskytovatel nemocniční péče. Současná právní úprava stanovuje povinnost poskytovatelům zdravotních služeb zpracovat traumatologický plán, v rámci kterého je soubor opatření, který se uplatňuje při hromadných neštěstích. Téma diplomové práce je zaměřeno na traumatologické plánování, konkrétně na hromadné postižení zdraví a zmapování znalostí a orientace zdravotníků v traumatologických plánech a přípravách na mimořádné události s hromadným příjmem raněných. Zaměřila jsem se na nelékařské zdravotnické pracovníky krajské Zdravotnické záchranné služby a krajské nemocnice. Na jejich orientaci a znalosti v oblasti traumatologické připravenosti subjektu. Teoretická část diplomové práce slouží jako podklad pro výzkumnou část. Je rozdělena do kapitol, které se věnují přednemocniční neodkladné péči, součinnosti integrovaného záchranného systému, postupy a činnostmi zasahujících složek- převážně zdravotníků. Důkladněji jsem se věnovala terminologii hromadného poškození zdraví a třídění pacientů v místě mimořádné události. Dále jsem popsala návaznost péče ve zdravotnickém zařízení. Při zjišťování připravenosti subjektů na mimořádnou událost s hromadným postižením zdraví byla v praktické části využita technika komparace dat. Tam jsem se zaměřila na porovnání traumatologických plánů obou subjektů: krajské nemocnice a výjezdového stanoviště krajské ZZS. A zjišťovala jsem schopnost úrovně spolupráce obou subjektů na základě podobnosti plánů. V druhé části práce jsem mapovala znalosti pracovníků ve směrnici Traumatologického plánu pomocí kvantitativního výzkumu. K tomu jsem využila dotazníkové šetření. Respondenti tedy kroužkovali z uvedených možností správnou odpověď. Otázky byly uzpůsobeny a aplikovány na směrnice obou traumatologických plánů. Respondenti byli nelékařští zdravotničtí pracovníci ZZS v Českých Budějovicích a nelékařští zdravotničtí pracovníci krajské nemocnice v Českých Budějovicích. Soubor pracovníků z nemocnice jsem zúžila na pracovníky traumatologických ambulancí a resuscitačního oddělení. Dotazník tvořilo celkem 28 otázek. Z toho bylo 5 informativního charakteru, ty zjišťovali: pohlaví, věk, odpracovaná léta, vzdělání, pracovní zařazení. Zbylých 23 otázek posloužilo ke statistickému šetření. Tyto otázky se věnovaly teorii uvedené ve směrnicích obou subjektů. Získané informace jsem zpracovala v kapitole Výsledky. Komparace traumatologických plánů byly uvedeny a vyhodnoceny v tabulkách. Dotazníkové šetření bylo vyhodnoceno neparametrickým testováním a chí kvadrát testem dobré shody.
|
|
|
Úloha zdravotnického záchranáře při léčbě bolesti v přednemocniční neodkladné péči
ŠKOLKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce pojednává o velmi aktuálním a rozšířeném tématu v přednemocniční neodkladné péči, zabývá se problematikou bolesti a úlohou zdravotnického záchranáře při její léčbě v přednemocniční neodkladné péči. Bolest bývá doprovodným symptomem u většiny indikací k výjezdu zdravotnické záchranné služby. Je přidruženým a velice podstatným stresorem. Úlohou zdravotnického záchranáře je pomoci pacientovi, který trpí bolestí, všemi způsoby, jaké lze v přednemocniční sféře aplikovat. Proto je důležité, aby se zdravotničtí záchranáři orientovali v problematice analgezie, měli dobré teoretické znalosti a uměli je aplikovat v praxi. Teoretická část se zabývá komplexní problematikou, která je spojena s bolestí a s úlohou zdravotnického záchranáře. Na začátku práce jsou definovány základní pojmy vztahující se k širokému tématu bolesti, tedy i její typy a rozdělení dle toho, v jaké části těla ji pacient udává. Následuje pohled do základního vyšetření a získání údajů od pacienta, které jsou nedílnou součástí získání informací a podkladů pro následné stanovení diagnózy a její možné terapie v přednemocniční péči. Proto je zde i podrobnější rozpracování hodnotících škál, a to včetně dětských. Pro lepší orientaci v problematice léčby bolesti je do práce začleněna podkapitola o invazivních a neinvazivních metodách. Poté už je věnovaná pozornost převážně definování pojmů přednemocniční neodkladné péče a kompetencím zdravotnického záchranáře, které jsou nedílnou součástí znalostí tohoto povolání. Vztahují se k možnostem nefarmakologické a farmakologické léčby v přednemocniční neodkladné péči, které odborník může využít. Praktická část se zaměřuje na zmapování znalostí a postupů zdravotnických záchranářů při léčbě bolesti v přednemocniční neodkladné péči. Bylo provedeno celorepublikové šetření kvantitativní metodou, tedy formou anonymních dotazníků, které bylo určeno zdravotnickým pracovníkům vykonávajícím práci zdravotnického záchranáře. Zkontaktovány byly všechny kraje České republiky. Do výzkumu se jich zapojilo pouze jedenáct. Po domluvě s vedoucími nelékařských pracovníků byly dotazníky předány zdravotnickým záchranářům. Celkem bylo rozesláno 210 dotazníků, přičemž jejich návratnost činila 71,43% (150). Všechny dotazníky byly zahrnuty do následného výsledného šetření. Dotazovaní záchranáři byli na začátku seznámeni s charakterem výzkumu a ujištěni o zachování anonymity jejich osoby i jimi uvedených dat. V dotazníku bylo celkem 17 otázek, z nichž bylo prvních 5 statistických. Otázky byly zaměřeny na znalosti analgezie a na užívané postupy těchto pracovníků v terénu. Otázky 2, 4, 4a, 4b, 5, 8, 8a, 10, 10a, 11 byly voleny tak, aby zjistily, zda dotazovaní zdravotničtí záchranáři mají vědomosti týkající se problematiky analgezie a následně, aby se mohlo odpovědět na výzkumnou otázku. Získaná data byla posléze vyhodnocena. Každá otázka byla vyhodnocena samostatně a poté přenesena do grafů (někde pouze tabulek), které vyobrazují jejich absolutní a (převážně) relativní četnosti získaných odpovědí. Stanovená výzkumná otázka byla (na základě výše zmíněných deseti otázek) vyhodnocena pomocí chí kvadrát testu. Získaná hladina významnosti zamítla stanovené ideální tvrzení a potvrdila tedy výsledky výzkumu, který říká, že znalosti zdravotnických záchranářů jsou nedostatečné. Cílem této práce bylo zmapovat možnosti léčby bolesti v přednemocniční neodkladné péči zdravotnickým záchranářem, který byl splněn. Statisticky vyhodnocené dotazníkové šetření a zodpovězení výzkumné otázky vypovídá o tom, že je nutné, aby se zdravotničtí záchranáři nadále vzdělávali a přijali tak komplexní pohled na danou problematiku.
|
host ::
RSS.