|
| |
|
|
Mzdový systém v zemích V4
Šestáková, Petra
Šestáková, P. Mzdový systém v zemích V4. Bakalářská práce. Brno: Mendelova uni-verzita v Brně, 2023. Bakalářská práce se zabývá ukazateli, které se mzdovým systémem souvisejí. Konkrétně se jedná o minimální a mediánovou mzdu a také průměrný starobní důchod. Tyto ukazatele jsou porovnány na základě poměrů k průměrné mzdě v zemích V4, které jsou následně srovnány s Německem. V první části práce jsou popsány jednotlivé systémy minimální mzdy a starobního důchodu v zemích V4. V druhé části jsou představena data v období od roku 2006 do roku 2019. Pomocí korelační matice byly zjištěny závislosti mezi zeměmi, které byly následně podrobně popsány. Dále jsou země porovnány i s vyspělou zemí EU. Tuto zemi představuje Německo. V poslední části je minimální mzda srovnána s cenovou hladinou zboží a služeb a následně i s cenovou hladinou elektřiny pro domácnosti.
|
|
| |
|
|
Připravenost studentů vyrovnat se s rizikem syndromu vyhoření v pedagogické praxi
ŠESTÁKOVÁ, Petra
Diplomová práce má charakter teoreticko-empirický. Teoreticky pojednává o syndromu vyhoření a jeho vlivu na okolí. Empirická část byla realizována za pomoci dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 69 respondentů převážně z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Hlavním cílem výzkumu je zmapovat postoje studentů ohledně připravenosti setkat se ve školské praxi se syndromem vyhoření a shromáždit informace ohledně předpokládané reakce na tuto situaci. Vyhodnocená data, získaná pomocí volných odpovědí a škál, jsou prezentována v četnostních tabulkách. Přibližují nám přednosti a nedostatky, které pociťují studenti před začátkem své učitelské kariéry, a které mohou ovlivnit jejich profesní vývoj, popř. cestu k vyhoření. Z výsledků vyplývá, že teoretická znalost problematiky je na velmi dobré úrovni. Většina studentů se domnívá, že si uvědomuje, co syndrom vyhoření obnáší, a že by při setkání se s tímto problémem věděli, co mají dělat a kde hledat pomoc.
|
|
|
Problematika dyslexie aneb jak zábavnou formou omezit poruchu čtení
ŠESTÁKOVÁ, Petra
Práce se věnuje tématu dyslexie z pohledu jejího vzniku a projevů. Část textu je zaměřena na její nápravu a na celkový přístup k dětem trpícím touto poruchou. Možnosti, jak dyslexii předcházet již v předčtenářském období, jsou však důležitější než náprava v pozdějším věku, a proto jsou hlavním těžištěm práce, převážně její praktické části. Ta se zabývá možnostmi, jak ještě před vstupem na základní školu odhalit případnou školní neúspěšnost, specifické poruchy učení, respektive dyslexii. Detailněji nabízí popis reakcí jedné dívky. Doplněním o informace, jak řeč vzniká a jak se děti učí číst, je přiblížen kontext problematiky.
|
|
| |
|
|
Účinky specifických poruch učení na self-koncept a sociometrickou pozici dítěte ve třídě (práce je součástí rozsáhlejšího výzkumného projektu "Morfologické uvědomění u dyslektiků")
ŠESTÁKOVÁ, Petra
Cílem diplomové práce je prozkoumat sociální aspekty dyslexie, zejména její účinky na vztahy ve třídě a na sebehodnocení žáka. V dnešní době je pro společnost typické, že posuzuje člověka v rámci jeho schopností a dovedností, a proto má deficit v oblasti čtení negativní sociální důsledky. Základní hypotéza diplomové práce zní, že ,,Skupina žáků se SPU/dyslexií se bude vyznačovat zhoršenou sociometrickou pozicí a sníženým sebehodnocením, a to ve srovnání se skupinou kontrolní.? V teoretické části je menší část věnována samotné poruše čtení. Jsou zde popsány základní údaje o dyslexii, její příčiny, projevy, výskyt, diagnostika a reedukace. Větší část podrobněji nahlíží na již zmíněné sociální aspekty dyslexie. Jmenovitě na dyslektického školáka, jeho pohled na dyslexii a sebehodnocení, na vztahy ve třídě a v rodině. Praktická část má za cíl prozkoumat a vyhodnotit dopady specifických poruch učení na sociometrickou pozici žáka ve třídě a jeho self-koncept. V rámci výzkumu jsou použity testové metody, jež jsou vhodné pro získávání informací vztahujících se k dané problematice. Zkoumanou skupinu tvoří žáci 2. až 5. tříd ze základní školy sídlící v jižních Čechách. Jedná se o dvacet pět žáků rozdělených do dvou skupin, jež jsou mezi sebou porovnávané. Dyslektickou skupinu tvoří třináct žáků, kontrolní skupinu dvanáct žáků.
|
host ::
RSS.