Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Možnosti fyzioterapie u periferních paréz horních končetin
ŠANDA, Ondřej
Tématem této bakalářské práce jsou "Možnosti fyzioterapie u periferních paréz horních končetin" a jejím cílem je zkoumat pomocí různých metod vliv fyzioterapie na zlepšení svalové síly a funkce paretické horní končetiny. Teoretická část zahrnuje oblasti anatomie, neurofyziologie a patofyziologie týkající se periferních nervů horních končetin. V jednotlivých podkapitolách se nacházejí informace o nervové buňce, hodnotících klasifikacích, rozdělení polyneuropatií a mononeuropatií, plexus brachialis, možnosti terapie a zahraniční zkušenosti. Praktická část obsahuje metodiku kvalitativního výzkumu. Zkoumaný vzorek tvoří 3 pacienti s periferní parézou horních končetin. Cílem bylo dopodrobna zpracovat kazuistiky pacientů s tímto typem onemocnění a navrhnout pro tyto pacienty rehabilitační plán, jehož součástí bude vstupní a výstupní vyšetření, které budou po skončení rehabilitace porovnány. Každý pacient měl celkem 8 terapií, v časovém rozsahu maximálně 6 týdnů, které byly zaměřeny na zlepšení svalové síly a celkové funkce horních končetin v aktivitách všednodenního života. Na základě získaných dat je patrné, že fyzioterapie byla přínosem pro tyto pacienty. U všech pacientů došlo po absolvování terapií ke zlepšení svalové síly a funkčnosti horní končetiny a ústupu parestezií. Tato práce může být využita odbornou veřejností, fyzioterapeuty, studenty fyzioterapie, případně i pacienty, kteří se budou s tímto onemocněním potýkat. Také by měla sloužit jako informace pro získání základní orientace v problematice periferních paréz horních končetin, její patologii i případných fyzioterapeutických postupech.
Analýza investiční činnosti vybraného podniku
ŠANDA, Ondřej
Smyslem této diplomové práce je popsat proces investičního rozhodování a s ním spojeného financování z teoretického a samozřejmě i z praktického hlediska na konkrétním případě. Za nejdůležitější fázi celého procesu se přitom považuje kalkulace kapitálových výdajů, ale hlavně predikce peněžních příjmů plynoucích z investice. Vyčíslené hodnoty peněžních příjmů a kapitálových výdajů jsou pak základem pro zjištění, zda je projekt rentabilní či nikoliv. Existuje řada metod, pomocí nichž lze takovéto závěry činit. Liší se zpravidla v tom, že zohledňují nebo naopak nezohledňují faktor času, nebo za efekt plynoucí z investice berou jiné faktory. Mezi nejpoužívanější patří tzv. Čistá současná hodnota investice, vnitřní výnosové procento nebo doba návratnosti. Stejně jako budoucnost je ve většině případů nejistá a nepředvídatelná, stejně tak i efekty plynoucí z investičních projektů mohou být mnohdy značně odlišné od předpokládaných scénářů. Proto se v poslední době stále více přihlíží k možným rizikům investičních projektů a jejich dopadům. Analýza rizika je zahrnuta i v této diplomové práce v podobě analýzy citlivosti konkrétního investičního projektu. Dalším velice důležitým krokem je výběr způsobu financování projektů. Existuje řada možností a jejich kombinací, které jsou závislé zejména na postavení a finančním zázemí podniku. Je třeba tedy rozhodnout o nejlepším a pro konkrétní podnik nejvhodnějším způsobu financování projektu, což ve většině případech není vůbec jednoduché. V poslední době je pro řadu subjektů též možné využít podpory z fondů Evropské Unie ve formě dotací. Přestože získání dotace z těchto fondů představuje velice náročný administrativní proces, takto získané finance jsou pro podnik velice lukrativní, protože jsou nevratné a mohou pokrývat podstatnou část kapitálových výdajů celého projektu.
Zhodnocení ekonomické efektivnosti investice v podniku
ŠANDA, Ondřej
Smyslem této práce je popsat proces investičního rozhodování a s ním spojeného financování konkrétním případě. Za nejdůležitější fázi celého procesu se přitom považuje kalkulace kapitálových výdajů, a peněžních příjmů plynoucích z investice. Vyčíslené hodnoty peněžních příjmů a kapitálových výdajů jsou pak základem pro zjištění, zda je projekt rentabilní či nikoliv. Existuje řada metod, pomocí nichž lze takovéto závěry činit. Mezi nejpoužívanější patří tzv. Čistá současná hodnota investice, vnitřní výnosové procento nebo doba návratnosti. Dalším velice důležitým krokem je výběr způsobu financování projektů, přičemž je třeba rozhodnout o nejlepším a pro konkrétní podnik nejvhodnějším způsobu. V poslední době je pro řadu subjektů též možné využít podpory z fondů Evropské Unie ve formě dotací. Přestože získání dotace z těchto fondů představuje velice náročný administrativní proces, takto získané finance jsou pro podnik velice lukrativní, protože jsou nevratné a mohou pokrývat podstatnou část kapitálových výdajů celého projektu. Účast zahraniční měny na investičním rozhodování a s tím spojená rizika byla dalším tématem této bakalářské práce. Jestliže je některý peněžní tok plynoucí z investice vyjádřen v zahraniční měně, je nutné se zabývat riziky spojenými se změnou devizového kurzu konkrétní zahraniční měny. Byl zmíněn základní způsob, jakým takovýmto rizikům čelit.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.