Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Podíl komunitní sestry na podpoře aktivního stáří
ŠŤASTNOVÁ, Lenka
Podíl komunitní sestry na podpoře aktivního stáří V souvislosti se vzrůstající tendencí počtu seniorů v ČR vyvstává nutnost udržet starší generaci aktivní a soběstačnou pokud možno co nejdéle. Činnost geriatrických sester dnes vykonávají sestry praktických lékařů a sestry agentur domácí péče. V primární péči by se ale uplatnily komunitní sestry, jak je tomu v zahraničí. My jsme zjišťovali, co od komunitní sestry v podpoře aktivního stáří očekávají samotní senioři, mladší veřejnost, ale i sestry a studenti V kvalitativní části výzkumu jsme použili techniku polostrukturovaného rozhovoru, v kvantitativní části výzkumu pak techniku dotazníku. Podařilo se nám najít odpovědi na výzkumné otázky, které jsme si stanovili na začátku výzkumu: veřejnost očekává od komunitní sestry péči ošetřovatelskou, zdravotní i pomoc v oblasti sociální; veřejnost očekává od komunitní sestry zaměření se na edukaci v oblasti zdravého životního stylu, léčebného režimu; senioři očekávají od komunitní sestry v oblasti sociální širší pomoc než mladší veřejnost; finanční zajištění, zdravá strava a fyzická aktivita jsou formou přípravy mladší veřejnosti na vlastní stáří; mladší veřejnost chce být komunitní sestrou informována o přípravě na stáří. Zároveň jsme potvrdili námi stanovené hypotézy: 1) Sestra preferuje u komunitní sestry spíše roli poskytovatelky péče (potřebné péče) než roli edukátorky v podpoře aktivního stáří. 2) Studenti 3. ročníku oboru Všeobecná sestra, ZSF JU preferují u komunitní sestry spíše roli edukátorky v podpoře aktivního stáří než roli poskytovatelky péče (potřebné péče). Výsledky mohou posloužit k dalším výzkumům, mohou se stát inspirací pro vzdělávací programy a kurzy v oboru komunitní péče o seniory či mohou posloužit pro rozvoj komunitního plánování v podpoře aktivního stáří. Jistě přispějí i ke změně pohledu na sestru pracující s komunitou seniorů.
Prevence maligního melanomu kůže
ŠŤASTNOVÁ, Lenka
Výskyt maligního melanomu neustále stoupá. V teoretické části této práce jsou zahrnuty medicínské poznatky o maligním melanomu a především o prevenci. Metodou kvantitativního výzkumu bylo dotazníkové šetření. Cílem práce bylo: Zjistit, jaké jsou rozdíly v prevenci maligního melanomu kůže mezi zdravotníky a nezdravotnickou veřejností, a jaké jsou rozdíly v prevenci maligního melanomu kůže mezi nezdravotnickou veřejností bez osobní zkušenosti (veřejnost) a veřejností s osobní zkušeností (pacienti). Stanovené hypotézy se nám potvrdily. Zdravotníci se věnují více prevenci maligního melanomu kůže než nezdravotnická veřejnost (H1). Nezdravotnická veřejnost bez osobní zkušenosti s maligním melanomem kůže se nadměrně sluní (H2). Veřejnost s osobní zkušeností používá více ochranných prostředků než nezdravotnická veřejnost bez osobní zkušenosti (H3). Veřejnost s osobní zkušeností se vyhýbá přímému slunci (H4). Veřejnost s osobní zkušeností chodí na dermatologické kontroly (H5). Výsledky ukazují, že se odborná znalost podílí na přístupu k prevenci. Stejný důsledek má i osobní zkušenost. Sestra se na informovanosti podílí u veřejnosti pouze ve 2 % a u pacientů ve 4 %. I nadále je důležité propagovat prevenci a posílit roli sestry.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.