|
|
Mapování vývoje vegetace bylinného patra v horských smrčinách Krkonoš s využitím GIS.
ČIHÁK, Jan
Horské lesy jsou významnou krajinnou složkou našeho státu. V uplynulých třech desetiletích byly silně poničeny antropogenními vlivy, zejména pak imisemi. Imisní zátěž zhoršuje zdravotní stav lesa, což má za následek změny ve struktuře vegetace, ve které se zdravotní stav lesa odráží. Hlavní cíle mé práce byly zmapování stavu bylinného a mechového patra na dvou trvalých výzkumných plochách v Krkonoších (Alžbětinka, Modrý důl), vytvoření map bylinného patra a jejich digitalizace, srovnání těchto map se stavem v letech 1993-1994 za použití vývojové analýzy pomocí GIS. Výstupem práce jsou podrobné vegetační mapy obou trvalých výzkumných ploch, jejichž zpracováním (digitalizací a statistickým vyhodnocením) byly prokázány významné změny v pokryvnostech jednotlivých kategorií půdního pokryvu ve srovnání s rokem 1993-1994. Na trvalé výzkumné ploše Alžbětinka byl zjištěn především výrazný ústup třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) a naopak nárůst pokryvnosti brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus). Na TVP Modrý důl byl zaznamenán pokles obou pozorovaných vegetačních druhů, metličky křivolaké (Avenella flexuosa) i třtiny chloupkaté.
|
|
|
Střídání spisovné a obecné češtiny jako didaktický problém
Čihák, Jan ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Vybíral, Petr (oponent) ; Kvítková, Naděžda (oponent)
Jan Čihák Střídání spisovné a obecné češtiny jako didaktický problém Abstrakt Tato dizertační práce se zabývá střídáním kódů spisovné a obecné češtiny v procesu vyučování na středních školách, především pak v řeči učitelů. Diskuse lingvistů o vzrůstajícím užívání obecné češtiny v širších komunikačních situacích a funkcích (založené na předchozích výzkumech) je stale přítomna na stránkách lingvistických časopisů, zdá se tedy, že problematika střídání kódů v češtině je jedním z centrálních sociolingvistických problem současné češtiny. Hlavní problém, kterým se práce zabývá, je otázka, do jaké miry se střídání kódů projevuje v řeči učitelů ve výukovém dialogu, jaké funkce střídání má v této specifické komunikační oblasti a které aspekty střídání kódů je potřeba vzít v úvahu pro další pojetí vyučování češtiny. V teoretické části jsou probírány různé aspekty tohoto jevu a lingvistické názory na střídání kódů s ohledem na didaktické vyústění. Dále jsou v práci podrobeny analýze současné požadavky, které odborná literatura klade na řeč učitele při vyučování - zdá se, že dnes se méně akcentuje spisovnost a na důležitosti nabývá spíš požadavek souvislého, logického a jasného vyjadřování učitelů (ale i studentů). Na tuto analýzu navazuje pojednání o středoškolských učebnicích, jehož hlavním cílem je interpretace...
|
|
|
Principy modelování v tenisové hře
Čihák, Jan ; Hošek, Václav (vedoucí práce) ; Kočíb, Tomáš (oponent)
BIBLIOGRAFICKÁ IDENTIFIKACE Název práce: PRINCIPY MODELOVÁNÍ V TENISOVÉ HŘE Cíle práce: Cílem této magisterské práce je ověřit výskyt nejběžnějších modelů zátěží soutěžních situací a zodpovědět vědeckou otázku - "Pomáhá stresová atmosféra, která je simulovaná již v tréninku, zvládat stresovou atmosféru v zápase?" Pro splnění cíle byla vytvořena následující hypotéza - H: Trenéři se v tréninku věnují více modelování technické stránky herních situací než modelování psychosociálních zátěží tenisové hry. Metoda: V diplomové práci byla jako základní výzkumná metoda použita metoda explorativního výzkumu, jehož stěžejním prvkem bylo anonymní dotazníkové šetření (29 otázek) mezi trenéry. Nestandardní dotazník byl sestaven na základě odborného vedení prof. PhDr. Václava Hoška, DrSc., literárních rešerší, konzultací s předním odborníkem v oblasti tenisu PhDr. Jiřím Šlédrem a vlastních zkušeností získaných autorem. Výsledky: Stanovená hypotéza práce byla verifikována a bylo potvrzeno, že trenéři se v přípravě více věnují modelování technické stránky konkrétních herních situací než modelování psychosociálních zátěží tenisové hry. Klíčová slova: tenis, modelovaný trénink, stres, zátěž, psychika, taktika, technika, výzkum, četnost, psychosociální 2
|
|
|
Identifikace historické sítě prvků ekologické stability krajiny: Identifikace historické sítě prvků ekologické stability krajiny na mapách vojenských mapování
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Laboratoř geoinformatiky, Ústí nad Labem ; Čihák, Jan ; Buchta, Ivan ; Uhlířová, Lenka ; Brůna, Vladimír
Cílem projektu je identifikace historické sítě prvků ekologické stability krajiny pomocí historických mapových děl. Výsledky projektu budou využity managementem péče o volnou krajinu, v krajinotvorných programech, pro tvorbu rekonstrukčních map krajinné struktury, pro studium krajinných změn v čase a prostoru. Hlavním úkolem projektu bylo pořízení kompletních mapových souborů I. a II. vojenského mapování z území Čech, Moravy a Slezska, tvorba metodiky jejich interpretace za účelem získání informací o historické síti prvků ekologické stability krajiny. Historické mapové podklady byly převedeny do digitálního záznamu. Jako modelová území byly vybrány tyto oblasti: Labské pískovce, Mostecko, Novomlýnské nádrže a Zlatá stoka.
|
|
|
Identifikace historické sítě prvků ekologické stability krajiny
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Laboratoř geoinformatiky, Ústí nad Labem ; Čihák, Jan ; Buchta, Ivan ; Uhlířová, Lenka ; Brůna, Vladimír
Cílem projektu je identifikace historické sítě prvků ekologické stability krajiny pomocí historických mapových děl. Výsledky projektu budou využity managementem péče o volnou krajinu, v krajinotvorných programech, pro tvorbu rekonstrukčních map krajinné struktury, pro studium krajinných změn v čase a prostoru. Hlavním úkolem projektu bylo pořízení kompletních mapových souborů I. a II. vojenského mapování z území Čech, Moravy a Slezska, tvorba metodiky jejich interpretace za účelem získání informací o historické síti prvků ekologické stability krajiny. Historické mapové podklady byly převedeny do digitálního záznamu.
|
|
| |
|
|
Vliv světelných poměrů na vegetaci bylinného patra v horských smrčinách Krkonoš s využitím GIS
ČIHÁK, Jan
Horské lesy jsou významnou krajinnou složkou našeho státu. V uplynulých třech desetiletích byly silně poničeny antropogenními vlivy, zejména pak imisemi. Imisní zátěž zhoršuje zdravotní stav lesa, což má za následek změny ve struktuře vegetace, ve které se zdravotní stav lesa odráží. Hlavními cíly mé práce bylo zmapování stavu bylinného a mechového patra na dvou trvalých výzkumných plochách Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR v Krkonoších (Alžbětinka, Modrý důl), vytvoření map bylinného patra, jejich digitalizace a srovnání těchto map se stavem v letech 1993-1994 za použití vývojové analýzy pomocí GIS a zjištění vlivu světelných poměrů na vegetaci bylinného patra a přirozenou obnovu smrku ztepilého (Picea abies). Jedním z výstupů práce jsou podrobné vegetační mapy obou trvalých výzkumných ploch, jejichž zpracováním (digitalizací a statistickým vyhodnocením) byly prokázány významné změny v pokryvnostech jednotlivých kategorií půdního pokryvu ve srovnání s rokem 1993-1994. Na trvalé výzkumné ploše Alžbětinka byl zjištěn především výrazný ústup třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) a naopak nárůst pokryvnosti brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus). Na TVP Modrý důl byl zaznamenán pokles obou pozorovaných vegetačních druhů, metličky křivolaké (Avenella flexuosa) i třtiny chloupkaté. Dalším výsledkem je zjištění vlivu světelných poměrů na vegetaci bylinného patra a přirozenou obnovu smrku ztepilého na TVP Modrý důl. Byla prokázána závislost základních kategorií půdního pokryvu na procentickém podílu světelných děr v korunovém zápoji. Hodnocena byla také závislost výšky semenáčků na podílu světelných děr, která nebyla statisticky prokázána. Byla ale prokázána negativní závislost přežívání semenáčků vzešlých v roce 1996 na podílu světelných děr, naopak nebyla prokázána závislost přežívání semenáčků vzešlých v roce 2004.
|
host ::
RSS.