|
|
Vliv kvality siláže na množství a složení mléka dojnic českého strakatého plemene skotu
Úradníčková, Hana
Diplomová práce je zaměřena na analýzu vlivu kvality siláže na množství a kvalitu mléka dojnic českého strakatého plemene skotu. Za tímto účelem bylo v měsíčních intervalech po celý rok 2016 pozorováno stádo dojnic českého strakatého plemene skotu. Své sledování jsem zaměřila zejména na posouzení vlivu kvality siláže a směsné krmné dávky (TMR) na obsah jednotlivých složek mléka a mléčnou produkci. Při každém pozorování proběhlo posouzení jednotlivých frakcí TMR na separátoru, zjištění indexu pohody krav (CCI), sledování žvýkacích pohybů, doby žvýkání a hodnocení kondice vybraných dojnic na první laktaci. Zjištěné výsledky lze shrnout následovně. Struktura jednotlivých TMR v průběhu roku značně kolísala. Hodnoty frakce TMR na prvním sítě separátoru se pohybovaly od 4,1 % u TMR pro dojnice na vrcholu laktace až do 91,41 % u TMR pro dojnice stojící na sucho. Struktura TMR pro dojnice na vrcholu laktace byla v průběhu roku téměř optimální, jelikož na dně separátoru byl jen minimální obsah TMR, většina TMR zůstala na druhém a třetím sítě a na prvním sítě bylo kromě měsíce ledna (4,55 %) více jak 10 % TMR, což odpovídá obecným požadavkům na obsah strukturální vlákniny. Kvalita kukuřičné siláže se vzhledem k laboratorním rozborům nějak výrazně neměnila. Sušina se pohybovala v rozmezí 31,78-37,91 %, hrubý protein 8,3-11,04 %, škrob 28,78-41,55 %, vláknina 14-19,95 %, pH 3,70-3,81, NEL 6,60-6,81 MJ/kg a kyselost vodního výluhu 1916-2211 mg KOH/100 g. Index pohody krav (CCI) se v průběhu roku pohyboval v rozmezí 79,25-91,49 %. Co se týká žvýkacích pohybů, průměrně dojnice vykonávaly 58 žvýkacích pohybů za průměrný čas 58 sekund. Bylo také provedeno hodnocení tělesného skóre (BCS) dojnic na první laktaci, jehož průměrná hodnota byla 3,21 bodu, což je dle literatury pod minimální hranicí, kterou by měly dojnice v tomto období dosahovat a to je 3,25 bodu. Vzhledem k optimalizovaným krmným dávkám, jejichž obsah živin se blížil optimálním hodnotám, se kolísání těchto hodnot neprojevilo na množství a kvalitě mléka či posuzovaných parametrů welfare dojnic.
|
|
|
Kondice holštýnských dojnic a vlivy které na ni působí
Úradníčková, Hana
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu vlivů, které působí na tělesnou kondici holštýnských dojnic a vlastní hodnocení tělesné kondice. Hlavní část práce se zabývá hodnocením tělesné kondice holštýnského skotu a vlivy, které na kondici působí. Dále je zmíněno hodnocení tělesné kondice u dalších hospodářských a zájmových zvířat. Byla provedena dvě pozorování skupiny dojnic na první laktaci v ŠZP Žabčice. Ze skupiny těchto dojnic bylo vybráno celkem 48 ks, tj. v každém pozorování 24 ks, z toho 12 dojnic bylo ve fázi laktace do 100 dnů a dalších 12 dojnic nad 100 dnů. První pozorování probíhalo v měsíci listopadu 2014 a druhé v měsíci únoru 2015. Své pozorování jsem zaměřila na analýzu dvou vlivů. Prvním vlivem byl vliv měsíce sledování (listopad, únor) a druhým vlivem byl vliv fáze laktace (do 100 dnů a nad 100 dnů). Výsledky pozorování byly následující. Při sledování vlivu měsíce na tělesnou kondici byly průměrné hodnoty BCS (Body condition score) v listopadu 3,11 bodu a v únoru 2,97 bodu. Průměr nejnižších zjištěných hodnot činil v listopadu 2,47 bodu a v únoru 2,56. Průměr nejvyšších hodnot činil v listopadu 4 body a v únoru 3,56 bodu. Při sledování vlivu fáze laktace byly hodnoty průměrné tělesné kondice ve fázi laktace do 100 dnů 2,98 bodu a nad 100 dnů 3,1 bodu. Průměr nejnižších hodnot ve fázi do 100 dnů činil 2,47 bodu a nad 100 dnů 2,56 bodu. Průměr nejvyšších hodnot činil do 100 dnů v laktaci 3,84 bodu a nad 100 dnů v laktaci 3,91 bodu.
|
host ::
RSS.