|
|
Iónské kladí v klasicismu v Čechách a na Moravě
Zyková, Michaela ; Bažant, Jan (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Toto téma jsem si vybrala, protože mě zaujalo na první pohled. Jeden z okruhů, kterými se klasický archeolog zabývá a který mě osobně zajímá, je vliv antické kultury na pozdější období dějin. Antické tradice v evropském umění středověku i novověku jsou nesporné. Někdy byly intenzivnější, někdy méně, ale v podstatě stále přetrvávaly. Fascinuje mě právě to, jak se lidé neustále vrací k antické kultuře, která má i po tolika staletích takový vliv. Dále mě také k tomuto tématu táhla možnost, že předmětem zkoumání jsou právě památky v Čechách a na Moravě, které mohu osobně navštívit a prohlédnout si je, než je použiji ve své práci. Nemalý vliv na výběr tématu měl také ten fakt, že se týká architektury, neboť tato oblastí umění se u mě těší rovněž nezanedbatelnému zájmu. Z hlediska tématu klasicismu je práce také zajímavá, protože do dnešní doby nebylo napsáno mnoho literatury, která by se zabýval pouze klasicistní architekturou. Předchozí a následující období vývoje architektury byla zpracována mnohokrát a různými způsoby, ovšem o klasicismu se dočteme většinou jen ve všeobecných publikacích o architektuře. Otázkou zůstává, zda je toto období stavební aktivity nezajímavé, nedůležité, opomíjené či špatně zpracovatelné kvůli nedostatku informací. Můj osobní názor je, že to není téma nezajímavé či nedůležité, ale...
|
|
|
Antické chrámové průčelí v novoklasicistní architektuře českých zemí
Zyková, Michaela ; Bažant, Jan (vedoucí práce) ; Musil, Jiří (oponent)
Chrámové průčelí v různých podobách, i v těch, kdy antickou předlohu pouze připomíná, se vyskytuje na novoklasicistní architektuře habsburské monarchie docela často. Již od renesance dochází v architektuře k využívání sloupových řádů, avšak v klasicistní architektuře jsou hojně doplňovány segmentované nebo trojúhelné štíty. A právě s trojúhelným štítem už dohromady tvoří v podstatě chrámové průčelí, jehož výskyt se v českých zemích v době klasicismu zvyšuje. Je ovšem nutno připustit, že dále pokračuje využívání sloupových řádů jako takových bez štítů - pouze sloupy a kladí. Příklady s chrámovým průčelím však nejsou v drtivé převaze vůči počtu staveb s pouhými sloupy vysokých řádů.Využití tohoto prvku je dáno jednak zvýšeným zájmem o antiku a návratem k ní, jednak šířením nového stylu z Anglie - neopalladianismu, který však taktéž zprostředkovává antické tradice v architektuře. Když se podíváme na novoklasicistní období v českých zemích, je zřejmé, že jsou rozděleny na dva samostatné vývojové celky - na Čechy a Moravu. Každý tento celek je pod vlivem trochu jiného prostředí. Čechy spíše pod vlivem sousedních německých států a Morava se zase více hlásí k Vídni a podunajské monarchii. S tím z velké části souvisí i tvorba v těchto celcích. Do Čech tedy přichází přes německé státy, které se inspirují především...
|
|
|
Iónské kladí v klasicismu v Čechách a na Moravě
Zyková, Michaela ; Bouzek, Jan (oponent) ; Bažant, Jan (vedoucí práce)
Toto téma jsem si vybrala, protože mě zaujalo na první pohled. Jeden z okruhů, kterými se klasický archeolog zabývá a který mě osobně zajímá, je vliv antické kultury na pozdější období dějin. Antické tradice v evropském umění středověku i novověku jsou nesporné. Někdy byly intenzivnější, někdy méně, ale v podstatě stále přetrvávaly. Fascinuje mě právě to, jak se lidé neustále vrací k antické kultuře, která má i po tolika staletích takový vliv. Dále mě také k tomuto tématu táhla možnost, že předmětem zkoumání jsou právě památky v Čechách a na Moravě, které mohu osobně navštívit a prohlédnout si je, než je použiji ve své práci. Nemalý vliv na výběr tématu měl také ten fakt, že se týká architektury, neboť tato oblastí umění se u mě těší rovněž nezanedbatelnému zájmu. Z hlediska tématu klasicismu je práce také zajímavá, protože do dnešní doby nebylo napsáno mnoho literatury, která by se zabýval pouze klasicistní architekturou. Předchozí a následující období vývoje architektury byla zpracována mnohokrát a různými způsoby, ovšem o klasicismu se dočteme většinou jen ve všeobecných publikacích o architektuře. Otázkou zůstává, zda je toto období stavební aktivity nezajímavé, nedůležité, opomíjené či špatně zpracovatelné kvůli nedostatku informací. Můj osobní názor je, že to není téma nezajímavé či nedůležité, ale...
|
host ::
RSS.