|
Analýza stěžejních vlivů působících na tržní produkci jatečných králíků
Zbořilová, Markéta
Diplomová práce Analýza stěžejních vlivů působících na tržní produkci jatečných králíků se zabývala vlastním experimentem v domácím malochovu králíků. Experiment trval po dobu jednoho kalendářního roku. Během experimentu se narodilo ve 34 vrzích, a celkem bylo vykrmeno 162 králíků. Byly sledovány ukazatele vlivu na masnou produkci. Mezi tyto aspekty se řadí četnost vrhu, plemenná příslušnost, průměrný přírůstek vrhu, průměrná hmotnost ve 20. týdnu výkrmu vrhu, průměrná váha jatečného těla a průměrná výtěžnost. V experimentu bylo 75 % vrhů poraženo ve 20. týdnu výkrmu. Dále byl sledován vliv ročního období na přírůstek, hmotnost ve 20. týdnu života a hmotnost JUT. Nejlepších výsledků, co se týče průměrného dvoutýdenního přírůstku dosáhl vrh č. 1, kde byla křížena plemena kalifornská bílá s novozélandským bílým. Průměrný přírůstek tohoto vrhu byl 375 g. Průměrný přírůstek celkově v experimentu byl 323 g. Tento vrhl dosáhl i nejvyšší průměrné hmotnosti ve 20. týdnu života. Váha byla 3460 g. Průměrná váha všech vrhů ve 20. týdnu života byla 2858 g. I ve váze JUT se nejvíce prosadili králíci z tohoto vrhu. S váhou JUT 1900 g a 1800 g jí dosáhly samice z prvního vrhu (výtěžnost 53 % abs a 52 % abs). Nejvyšší výtěžnosti dosáhly králicí ve vrhu č. 10 (čistokrevní novozélandští bílý) a to 62 % abs. Četnost vrhů kolísala od tří do sedmi kusů, celkově byl počet mláďat v tomto experimentu nižší. Průměr v experimentu byl 5 kusů na vrh. V experimentu se narodilo 60 % králíků samičího pohlaví a 40 % samčího pohlaví. V rámci pokusu nebyl shledán rozdíl mezi sledovanými parametry při čistokrevných vs. křížených králících. Dále se neprokázal vliv ročních období na sledované parametry, při změně ročního období byla změna ve sledovaných parametrech do 5 %. Ekonomická analýza chovu potvrzuje tvrzení autorů zmíněných v teoretické části práce v tom smyslu, že domácí malochov při počtu 150–200 ks odchovaných králíků ročně je určen spíše pro hobby a zájmový chov. Tento chov je rentabilní pouze co se přímých nákladů týče. V ekonomické analýze bylo zjištěno, že největší podíl na rentabilitě má četnost vrhu. Ostatní parametry jsou proti četnosti vrhu zanedbatelné.
|