|
Hemodynamická optimalizace u jaterních resekcí
Zatloukal, Jan ; Pradl, Richard (vedoucí práce) ; Cvachovec, Karel (oponent) ; Málek, Jiří (oponent)
Snižování centrálního žilního tlaku je dnes doporučovaným a široce užívaným postupem v jaterní chirurgii. Použití této tzv. anestezie s nízkým centrálním žilním tlakem je spojeno se snížením krevní ztráty a zlepšením klinických výsledků operovaných pacientů. Existuje několik postupů vedoucích ke snížení centrálního žilního tlaku. Doposud však nebylo jasně stanoveno, je-li některý z těchto postupů pro pacienta bezpečnější a výhodnější. Současně se stále vede diskuze o tom, je-li monitorace centrálního žilního tlaku jako hlavního parametru pro vedení anestezie u jaterních resekcí optimální, či zda by neměla být nahrazena sofistikovanější metodou hemodynamické monitorace a princip anestezie s nízkým centrálním žilním tlakem nahrazen např. principem anestezie s vysokou variací tepového objemu (nebo jiného dynamického parametru preloadu). Výsledky naší práce neprokázaly zásadní rozdíly ve srovnávaných postupech vedoucích k dosažení nízkého centrálního žilního tlaku, ale naznačují možnost náhrady anestezie s nízkým centrálním žilním tlakem za anestezii s vysokou variací tepového objemu při použití hemodynamické monitorace krevního oběhu. KLÍČOVÁ SLOVA Jaterní resekce, centrální žilní tlak, Pringlův manévr, hemodynamika, hemodynamická monitorace, tekutinová léčba, anestezie
|
|
Hemodynamická optimalizace u jaterních resekcí
Zatloukal, Jan ; Pradl, Richard (vedoucí práce) ; Cvachovec, Karel (oponent) ; Málek, Jiří (oponent)
Snižování centrálního žilního tlaku je dnes doporučovaným a široce užívaným postupem v jaterní chirurgii. Použití této tzv. anestezie s nízkým centrálním žilním tlakem je spojeno se snížením krevní ztráty a zlepšením klinických výsledků operovaných pacientů. Existuje několik postupů vedoucích ke snížení centrálního žilního tlaku. Doposud však nebylo jasně stanoveno, je-li některý z těchto postupů pro pacienta bezpečnější a výhodnější. Současně se stále vede diskuze o tom, je-li monitorace centrálního žilního tlaku jako hlavního parametru pro vedení anestezie u jaterních resekcí optimální, či zda by neměla být nahrazena sofistikovanější metodou hemodynamické monitorace a princip anestezie s nízkým centrálním žilním tlakem nahrazen např. principem anestezie s vysokou variací tepového objemu (nebo jiného dynamického parametru preloadu). Výsledky naší práce neprokázaly zásadní rozdíly ve srovnávaných postupech vedoucích k dosažení nízkého centrálního žilního tlaku, ale naznačují možnost náhrady anestezie s nízkým centrálním žilním tlakem za anestezii s vysokou variací tepového objemu při použití hemodynamické monitorace krevního oběhu. KLÍČOVÁ SLOVA Jaterní resekce, centrální žilní tlak, Pringlův manévr, hemodynamika, hemodynamická monitorace, tekutinová léčba, anestezie
|
|
Analýza vybraných vlivů na užitkovost masných plemen skotu
ZATLOUKAL, Jan
Cílem práce bylo vyhodnotit za sledované období 5 let (2002 {--} 2006) vývoj růstu telat u vybraného stáda masného skotu, plemen Charolais a Masný simentál, chovaného v podhorské oblasti Českého lesa. Data byla roztříděna dle plemenné příslušnosti, obtížnosti porodu, pohlaví, výšky v kříži matky, měsíce otelení a pořadí otelení. Celkem bylo sledováno 795 telat plemene Charolais a 450 telat plemene Masný simentál. U plemene Charolais se za sledované období narodilo 400 býčků a 395 jaloviček. U plemene Masný simentál se narodilo 226 býčků a 224 jaloviček. V práci se hodnotil vliv plemene na růst telat. U býčků sledovaných plemen nebyl zjištěn statisticky významný vliv plemene na růst. Statisticky významný rozdíl byl zjištěn pouze u jaloviček ve věku 120 dnů. Živá hmotnost jaloviček plemene Masný simentál je vyšší (162,71 kg), než hmotnost jaloviček plemene Charolais (158,24 kg). Rozdíly v živé hmotnosti činí 4,47 kg. Rozdíl je statisticky pravděpodobně významný a je na hladině významnosti p = 0,05. Dále se hodnotil vliv pohlaví uvedených plemen na růst telat. U telat plemene Masný simentál byly zjištěny statisticky vysoce významné rozdíly (p {>} 0,001) v živé hmotnosti telat podle pohlaví ve věku 120, 210 a 365 dnů. Ve 120 dnech činí rozdíl hmotností ve prospěch býčků oproti jalovičkám 14,31 kg, ve 210 dnech 25,68 kg a ve 365 dnech tento rozdíl činí 116,29 kg. U plemene Charolais byly zjištěné rozdíly v živé hmotnosti mezi pohlavími také statisticky vysoce významné (p {>} 0,001). Ve 120 dnech činí rozdíl hmotností ve prospěch býčků oproti jalovičkám 18,45 kg, ve 210 dnech 29,16 kg a ve 365 dnech tento rozdíl činí 115,59 kg. Byl hodnocen také vliv výšky v kříži matky na živou hmotnost telat. U plemene Charolais i u plemene Masný simentál nebyl statisticky prokázán vliv výšky v kříži matky na živou hmotnost telete ve 120, 210 a 365 dnech věku. Při hodnocení vlivu měsíce otelení na živou hmotnost telat bylo zjištěno, že nejvyšších hmotností u obou plemen dosahují telata narozená v měsíci březnu a dubnu. Rozdíly v jednotlivých měsících měsících se pohybují na hladinách významnosti p {>} 0,001, p {>} 0,01 a p = 0,05. U obou plemen byl sledován rovněž vliv pořadí otelení na živou hmotnost telat. U plemene Charolais bylo zjištěno, že nejvyšších hmotností v průběhu života dosahují telata narozená na 3. až 5. porodu. U plemene Masný simentál bylo zjištěno, že telata narozená matkám při druhém porodu dosahují nejvyšších hmotností ve 120, 210 i 365 dnech. Zjištěné rozdíly byly statisticky vysoce významné (p {>} 0,001) a pravděpodobně významné (p = 0,05).
|