|
|
Sociální mobilita příslušníků elitních vrstev ve 2. polovině 19. století
Vlasák, Filip ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Klečacký, Martin (oponent)
Sociální mobilita příslušníků elitních vrstev ve 2. polovině 19. století Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá sociální mobilitou vyšších státních úředníků ve velmi dynamickém období z hlediska vývoje politické správy v zemích Koruny české, a to ve druhé polovině 19. a počátku 20. století. Cílem práce bylo analyzovat a popsat proměnu struktury úředníků dle jejich sociálního původu, statisticky určit významné faktory, které měly vliv na věk úředníka při prvním nástupu do funkce okresního hejtmana a určit, zda během studovaného období dochází k prodlužování tohoto věku. Analýza probíhala na základě dat výzkumné databáze projektu EXPRO 2020. Výsledky ukazují, že úředníci s vlivným sociálním původem měli téměř dvakrát takovou pravděpodobnost, že se stanou okresními hejtmany v mladším věku než úředníci pocházející z nižší sociální třídy. V závěru jsou formulovány hlavní výsledky práce, které vedle výše uvedeného diskutují, jaký měl na sociální mobilitu úředníka vliv sňatek s manželkou z vlivného prostředí nebo jak dlouho trvalo úředníkovi po úspěšném absolvování univerzity vyšplhat se po kariérním žebříčku až do funkce okresního hejtmana a jaké faktory mohly tuto cestu mezi univerzitou a úřadem významně urychlit. Klíčová slova: elitní osoby, vyšší státní úředníci, okresní hejtman, sociální mobilita, analýza...
|
|
|
Sebevražednost v české společnosti na přelomu 19. a 20. století
Vlasák, Filip ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Sebevražednost v české společnosti na přelomu 19. a 20. století Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vývojem sebevražednosti v české společnosti ve velmi dynamickém období - přelomu 19. a 20. století. Cílem práce bylo analyzovat a popsat vybrané struktury sebevražednosti a zasadit je do širšího kulturně-historického kontextu. Analýza probíhala na základě dat Rakouské statistiky a výsledky ukazují, že ve sledovaném období došlo k 32% nárůstu počtu sebevražd na 100 tisíc obyvatel. V závěru jsou formulovány hlavní výsledky práce, které diskutují, zda byl nárůst sebevražednosti zaznamenán ve stejné intenzitě u mužů i u žen a zda se liší v jednotlivých zemích Koruny české. Klíčová slova: sebevražednost, suicidium, úmrtnost, analýza historických dat, Rakouská statistika, česká společnost v 19. a 20. století
|
host ::
RSS.