Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vlastnosti povrchových vod v závislosti na charakteru krajinného pokryvu v malém povodí
VONDRÁŠEK, Vít
Náplní této diplomové práce bylo statistické vyhodnocení vlivu způsobu hospodaření a krajinného pokryvu na vybrané hydrochemické parametry povrchových vod. Pro získání potřebných dat a jejich vyhodnocení bylo vybráno modelové území nacházející se v Novohradských horách. Tvořeno bylo horním a dolním subpovodím Bedřichovského potoka, který je levostranným přítokem řeky Stropnice. Na horním a dolním subpovodí je praktikován rozdílný způsob hospodaření. Horní subpovodí je tvořeno převážně lesy a trvalým travním porostem, naopak na dolním subpovodí se nachází především orná půda a na části území zástavba. Z tohoto důvodu je možné porovnat obě subpovodí a vyhodnotit jejich vliv na vybrané parametry povrchových vod. Těmito parametry byly vodivost, koncentrace nerozpuštěných látek, koncentrace celkového organického uhlíku, celkový dusík, dusičnanový dusík, fosforečnanový fosfor. Z výsledků je patrné a lze tedy tvrdit, že povrchové vody z dolního subpovodí, které je zemědělsky využívané, vykazuje vyšší hodnoty sledovaných parametrů než horní subpovodí s lesním či lučním vegetačním pokryvem. Je možné konstatovat, že orná půda má sníženou retenční schopnost a kvůli jejímu nižšímu vegetačnímu krytu je více náchylná k erozi, a proto také nedokáže zcela zadržet žádoucí látky na zemědělsky využívaných pozemcích. Důsledkem toho dochází ke zhoršení jednotlivých hydrochemických parametrů v povrchových vodách, jako je například vodivost nebo dusičnanový dusík. Práce vypovídá obecně o důležitosti vegetačního pokryvu pro hospodaření s vodou v krajině.
Klíčivost dlouhodobě skladovaného osiva vybraných druhů trav a jetelovin
VONDRÁŠEK, Vít
Kvalitní rozmnožovací materiál je tvořen na poli, ale jeho následnou kvalitu a zásadní schopnost klíčení může být ovlivněna mnoha dalšími faktory. Zásadní a nezbytnou schopností semen je klíčivost. Ve své práci jsem si vybral semena stará přibližně 6 - 8 let některých druhů trav a jetelovin (Jetel plazivý, Jetel luční, Vojtěška setá - Zuzana, Vojtěška setá - Pálava, Tolice dětelová, Jetel zvrhlý odérský, Úročník lékařský, Vičenec vikolistý ) u kterých jsem právě sledoval klíčivost, její dynamiku a schopnost. Následně jsem použil i čerstvá semena, abych mohl porovnat výsledky a názorně ukázat jak se od sebe mohou lišit semena rozdílného stáří. Pokus byl proveden v domácích podmínkách. Veškerá klíčidla byla v Petriho miskách ve kterých jsem udržoval stálou vlhkost. Klíčivost jsem sledoval pravidelně v předem stanovených termínech a to ve 2, 3, 5, 7, 10 a 15 dnech. Původně byl stanovený i intevral ve 21 dnech, ale klíčidla tak dlouho nevydržela a již po 15 dnu přicházely ztráty. Vypozoroval jsem velké rozdíly mezi jednotlivě vybranými druhy. Některé klíčily velmi dobře a měly velkou dynamiku (Jetel plazivý, Vojtěška setá - Zuzana, Vojtěška setá - Pálava ), ale naopak některé nevyklíčily vůbec nebo velmi málo (Vičenec vikolistý, Úročník lékařský ). Mezi některými druhy jsem vypozoroval i rozdíly v dynamičnosti klíčení.

Viz též: podobná jména autorů
1 VONDRÁŠEK, Václav
1 Vondrášek, Viktor
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.