|
|
Fyzikální a biologické ošetření osiva jako alternativa za chemické moření
STREJČKOVÁ, Monika
Disertační práce je zaměřena na zjištění, zda je kombinace fyzikálního a biologického ošetření osiva u vybraných polních plodin (řepka olejka, ječmen jarní) srovnatelné s chemickým ošetřením. Hodnotila se účinnost fyzikálního ošetření semen nízkoteplotním plazmatem (Gliding Arc, mikrovlnné), biologického ošetření kulturou mykoparazitické houby Trichoderma virens a kulturou entomopatogenní houby Metarhizium anisopliae. V rámci experimentů v laboratorních podmínkách, byl hodnocen vliv ošetření na vývoj obilek, (semen), procento klíčivosti obilek, (semen) a procento zdravých obilek, (semen). Individuální plazmatické ošetření v kombinaci s biologickým ošetřením mělo významný pozitivní účinek na rychlost klíčení obilek, (semen). Nebyl pozorován žádný negativní účinek fyzikálního a biologického ošetření na obilkách, (semenech). Proběhlo hodnocení vzcházivosti ošetřených semen v laboratorních a polních podmínkách. V polních podmínkách u vybraných plodin na různých lokalitách a v jednotlivých letech, byl hodnocen vliv ošetření na vývoj porostu, zdravotní stav a výnosové parametry. Plazmové a plazmové s T.virens ošetření pozitivně ovlivnilo u modelových rostlin lepší zapojení porostu, délku klasů, (šešulí) a výnos. Kombinovaná úprava měla u řepky olejky pozitivní vliv na rychlejší vývoj na jaře, délku a sílu kořene, dřívější kvetení a dozrávání. Naproti tomu kombinovaná úprava u ječmene jarního pozitivně ovlivňovala vzcházivost a odnožování. Podle získaných výsledků se zdá, že kombinované fyzikální a biologické ošetření semen je účinnou alternativou k chemické úpravě semen.
|
|
|
Indukce supresivity půdy pomocí introdukce mykoparazitických hub proti významným původcům onemocnění rostlin
STREJČKOVÁ, Monika
Diplomová práce je založena na využití mykoparazitických hub Trichoderma virens, Clonostachys rosea f. catenulata v biologické ochraně rostlin proti významným fytopatogenním houbám Sclerotinia sclerotiorum, Rhizoctonia solani, Botrytis cinerea a Fusarium solani v duálních testech. V pokusech byly testovány kmeny T. virens a C. rosea f. catenulata izolované z půd v ČR. Jako referenční sloužil kmen GL 21 houby T. virens reizolovaný z komerčně dostupného biopreparátu SoilGard a kmen C. rosea f. catenulata reizolovaný z biopreparátu Prestop Mix. Hodnotily se biologické a produkční vlastnosti těchto kmenů. Všechny kmeny jsou schopny kolonizovat substrát a potlačovat růst a vývoj patogenů. Pro moření osiva odrůdy Scirocco byl použit kmen GL 21 houby T. virens v kombinaci s přípravky guaranová guma a karboxymethylcelulóza, které sloužily jako nosič pro uchycení spor. Po 3 dnech se hodnotil účinek houby T. virens na energii klíčení, tvorbu a počet kořenů u obilek. Po 7 dnech se hodnotil zdravotní stav. Houba T. virens má pozitivní vliv na klíčení obilek a zdravotní stav u obilek. Během vegetace se hodnotil vliv moření houbou T. virens na růst a vývoj pšenice jarní. Hodnotily se parametry jako je počet rostlin na m2, počet odnoží, zdravotní stav, výška rostlin, počet zrn v klasu a HTZ. Během vegetace T. virens pozitivně ovlivňuje výšku rostlin.
|
|
|
Studium diverzity izolátů fytoplazmy proliferace jabloně v České republice.
STREJČKOVÁ, Monika
Fytoplazmy jsou prokaryontní organismy třídy Mollicutes. Dosud byly popsány na více než 800 rostlinných druzích. Mezi hospodářsky nejvýznamnější patří fytoplazma proliferace jabloně, která je řazena do ribozomální podskupiny 16Sr X-A (Apple proliferation, AP,´Candidatus Phytoplasma mali´). AP je považována za karanténní organismus v Evropě a v Severní Americe. Typické symptomy AP jsou: - výrazně zvětšené palisty, které mají morfologii pravého listu -řapík a čepel, okraj palistů je nepravidelně zoubkovaná - malé plody s méně semeny a horší chuťovou kvalitou - předčasné červenání listů, metlovitost, abnormální růst výhonů na podzim, opakované kvetení V předložené práci byla testována DNA vyizolovaná ze stromů podezřelých na přítomnost AP. Stromy pocházely z genofondu, z produkčních výsadeb i výsadeb drobných pěstitelů. Pro detekci fytoplazem byla použita polymerázová řetězová reakce (polymerase chain reaction, PCR) s následnou analýzou délkového polymorfizmu restrikčních fragmentů (restriction fragment length polymorphism, RFLP). Pro detekci a rozlišení subtypů fytoplazem AP se jeví jako uživatelsky nejvhodnější direct PCR s primery rpAP15f/ rpAP15r amplifikující DNA ribozomálních proteinů rpS3 a rpl 22 s následným restrikčním štěpením enzymem AluI.
|
host ::
RSS.