|
|
Přehled doporučení pro neodkladnou resuscitaci a jejich využití v terénu
STEHLÍK, Oldřich
Tématem bakalářské práce jsou doporučené postupy pro neodkladnou resuscitaci v terénu. Celý text je strukturován do dvou částí, teoretické a výzkumné. Přičemž důraz je kladen na výzkumnou část a v ní zpracovaný průzkum. Teoretická část definuje neodkladnou resuscitaci a specifikuje její úkoly a cíle. Zahrnuty jsou příčiny náhlé zástavy oběhu, zásady zahájení a ukončení kardiopulmonální resuscitace a v neposlední řadě i prezentace faktorů, které zvyšují pravděpodobnost zotavení ze srdeční zástavy. Zvláštní pozornost je věnována deskripci doporučených postupů pro základní a rozšířenou neodkladnou resuscitaci dospělých a dětí, která vychází především z "Doporučených postupů pro resuscitaci 2015" publikovaných Evropskou resuscitační radou. V závěru teoretické části jsou blíže popsána neodkladná resuscitace ve specifických prostředích, tedy v terénu. Výzkumná část představuje výzkumné šetření, které se uskutečnilo mezi profesionálními záchranáři Zdravotnické záchranné služby a laickou veřejností. Data jsou získána kvantitativním výzkumem, metodou anonymních dotazníků, a následně statisticky zpracována a vyhodnocena. Pro zpracování této části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat, zda je laická veřejnost seznámena s přehledem doporučení pro neodkladnou resuscitaci. Náplní druhého cíle je zjistit, do jaké míry jsou profesionální záchranáři seznámeni se specifiky neodkladné resuscitace v terénu. Byly stanoveny dvě skupiny respondentů, profesionální záchranáři a laická veřejnost, a pro každou skupinu byl vytvořen samostatný dotazník. Data získaná z dotazníků byla prezentována v tabulkách a dále statisticky zpracována, vyhodnocena a shrnuta. Ukázalo se, že navzdory vysoké míře proškolení jsou znalosti laické veřejnosti o neodkladné resuscitaci velmi nízké. Většina respondentů nevěděla, kdy zahájit a kdy ukončit kardiopulmonální resuscitaci, neznala správný způsob jakým ji provádět. Dotazovaní si také neuvědomovali rozdíly mezi kardiopulmonální resuscitací dospělých a dětí. Jako nejzávažnější chápeme neznalost správného poměru kompresí hrudníku a vdechů při kardiopulmonální resuscitaci dospělého jedince. Míra správnosti odpovědí laické veřejnosti dosahovala necelých 43%. Výzkum vyjevil, že znalosti profesionálních záchranářů jsou na vysoké úrovni, avšak nejsou perfektní. Míra správnosti zodpovězení otázek dosáhla pouhých 83%. Zvláště problematická se ukázala být otázka zaměřená na maximální dobu, po kterou může být přerušena kardiopulmonální resuscitace. Paradoxní situace nastala u otázky zaměřené na rozdíly v neodkladné resuscitaci dospělých a dětí, jelikož míra správnosti zodpovězení otázky zaměřené přímo na rozdíly byla nízká (65%). Avšak u otázek, zaměřených na konkrétní postupy při kardiopulmonální resuscitaci dospělých a dětí, byly jejich znalosti na mnohem vyšší úrovni. Závěrem je nutné říci, že vzhledem k neznalosti neodkladné resuscitace laickou veřejností, by měla být navýšena osvěta o neodkladné resuscitaci a případně zefektivněn způsob a forma proškolení v ní. Vzhledem k určitým nedostatkům ve znalostech profesionálních záchranářů by bylo vhodné prozkoumat možné příčiny těchto neznalostí. Otázky, které z průzkumu znalostí profesionálních záchranářů neodkladné resuscitace v přednemocniční péči vyvstaly, nebylo možné zodpovědět v rámci této práce, proto by bylo vhodné zabývat se jimi v dalším empirickém šetření.
|
host ::
RSS.