|
|
Nošení barefoot obuvi z hlediska fyzioterapie a ortopedie
RUDOLFOVÁ, Marcela
V mé bakalářské práci se zabývám nošením barefoot obuvi z hlediska fyzioterapie a ortopedie a zabývám se jejich vlivem na muskuloskeletální aparát. V teoretické části bakalářské práce popisuji kineziologii nohy a její deformity, klenbu nožní, propriocepci, možnosti vyšetření nohou. Zabývám se i problematikou nošení obuvi. Praktickou část práce tvoří kvalitativní výzkum, který proběhl na základě podrobného vyšetření s asi dvaceti testy. Do výzkumu bylo celkem zahrnuto dvacet osm probandů ve dvou skupinách-skupina barefoot uživatelů a kontrolní skupina uživatelů jiné obuvi než barefoot. Skupina barefoot uživatelů se skládá z devíti žen a pěti mužů. Kontrolní skupina je v zastoupení osmi žen a šesti mužů. Cílem práce bylo zmapovat možnou změnu pohybového aparátu po přechodu na barefoot obuv, jak nošení barefoot obuvi může ovlivňovat pohybový aparát a jaká jsou možná pro a proti nošení barefoot obuvi. Benefity nošení barefoot obuvi dle mého výzkumu spočívají ve spokojenosti probandů, v lepší práci prstců ve stereotypu chůze i ve stoji a také v lepším osovém postavení prstců. Proti, a tedy zápory barefoot obuvi, jsou dle probandů její cena a chůze po tvrdém povrchu. Ze změn pohybového aparátu, které jsem zmapovala, byly nejvýznamnější změny ve stereotypu chůze, konkrétně v odrazové fázi kroku, postavení prstců, dále změny v testech rovnováhy a v držení těla. Práce může sloužit jako edukační materiál pro ty, kteří uvažují o koupi barefoot obuvi nebo chtějí přejít na bosou chůzi. Také pro ty, kteří již barefoot obuv nosí, zajímají se o ní, nebo pro studenty fyzioterapie.
|
|
|
Způsob zvládání zátěžových situací u studentů ZSF, kteří se v budoucnu budou věnovat sociální práci
RUDOLFOVÁ, Marcela
Bakalářská práce se zabývá problematikou zátěžových situací, především jejich zvládáním, a reagováním na ně. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat jak studenti ZSF oborů (Rehabilitační- psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory a Sociální práce ve veřejné správě) reagují na zátěžovou situaci a jak se s ní vyrovnávají. Text je rozdělen na dvě části- teoretickou a výzkumnou. V teoretické části jsou vymezeny pojmy stres, coping, věnuji se zde tématu psychické zátěže, jejímu dělení, technikám zvládání zátěžové situace, reagováním na zátěžové situace, a dalším přidruženým tématům; jako je vliv stresu na zdraví, duševní hygiena, smysluplné trávení volného času, stres a návykové látky nebo syndrom vyhoření. Ve výzkumné části byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Data byla analyzována pomocí metody vytváření trsů. Výběrový soubor se skládá z osmnácti studentů, vždy třech studentů z prvních až třetích ročníků již zmíněných oborů. Hledala jsem odpověď na výzkumné otázky: Jak studenti oborů sociální práce reagují na zátěžovou situaci? Jaké kroky používají budoucí sociální pracovníci ke zvládnutí zátěžové situace? Z výsledků vyplývá, že nejčastější reakcí informantů na zátěžovou situaci jsou zažívací potíže, dále bolesti hlavy, nervozita, únava nebo pocení. Krokem, který nejčastěji využívají ke zvládnutí zátěžové situace, je vypovídat se blízkým osobám. Zátěžové situace, které studenti uvedli, zatím souvisejí se studiem a ne s jejich budoucí prací, ale předpokládám, že "osvědčené" způsoby vyrovnávání budou užívat i v budoucnu a zátěž spojenou s prací sociálního pracovníka zvládnou.
|
host ::
RSS.