Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zhodnocení proočkovanosti proti chřipce u studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
RUDKOVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá hodnocením proočkovanosti proti chřipce u studentů Jihočeské univerzity, jejich názory a přístupem k problematice očkování proti chřipce. Teoretická část práce je zaměřena na historické, klinické, diagnostické, virologické, imunologické a epidemiologické aspekty chřipky, vývoj vakcín a očkování proti chřipce. Cílem praktické části bylo zjistit poočkovanost chřipky u studentů Jihočeské univerzity Českých Budějovicích, zmapovat jejich postoj k tomuto očkování a zhodnotit jejich informovanost týkající se očkování proti chřipce a chřipky obecně. Pro potřeby výzkumu bylo realizováno dotazníkové šetření u studentů Jihočeské univerzity. Výběr respondentů probíhal náhodným stratifikovaným výběrem tak aby bylo pokryto přibližně 5% obsazenosti každé fakulty. Výzkumu předcházel předvýzkum k ověření vhodnosti zvolené metody sběru dat. Jako nástroj sběru dat byla zvolena metoda dotazování formou dotazníků. Kvótou pro výzkum bylo studium respondentů na Jihočeské univerzitě a studovaná fakulta. Celkem bylo vyhodnoceno 468 dotazníků. Z výsledků realizovaného výzkumu vyplývá, že studenti Jihočeské univerzity podceňují očkování a většina z nich nebyla proti tomuto onemocnění nikdy očkována. Přesto je podle výsledků informovanost studentů o této problematice dobrá a mezi jednotlivými fakultami, s výjimkou Zdravotně sociální fakulty, v ní není výrazný rozdíl. Zdravotně sociální fakulta dosáhla v celkovém hodnocení informovanosti výrazně vyššího výsledku než ostatní fakulty. Byla tak potvrzena hypotéza, že existují rozdíly mezi informovaností studentů Zdravotně sociální fakulty a studentů jiných fakult. Cílem diplomové práce je upozornit studenty Jihočeské univerzity na klady očkování proti chřipce, zvýšit jejich informovanost v této oblasti.
Dopady zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, na čerpání sociálních služeb seniory
RUDKOVÁ, Eva
Zvyšováním životní úrovně a úrovně zdravotní péče se dožívají naši občané stále vyššího věku, což je příznivé kritérium společenského klimatu. K zajištění financování potřebných sociálních služeb starším občanům má pomoci dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, příspěvek na péči. Příspěvek na péči je státní dávkou poskytovanou fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci, které jsou závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Účelem této dávky je umožnit osobě, aby si podle vlastního uvážení zajistila potřebnou pomoc, a to buď v rámci rodiny nebo prostřednictvím poskytovatele sociálních služeb formou poskytnutí některé ze sociálních služeb, popřípadě prostřednictvím jiné fyzické nebo právnické osoby. Teoretická část mé práce je zaměřena zejména na aspekty stárnutí, zákon o sociálních službách a z něho především na příspěvek na péči. V praktické části jsem se zabývala vlivem zákona č. 108/2006 Sb. na čerpání a využívání sociálních služeb seniory. Zajímalo mě zejména, jaký postoj mají starší občané k sociálním službám. Jak a v jaké míře je využívají, pobírají-li příspěvek na péči a zda správně chápou jeho význam. Pro svůj výzkum jsem zvolila metodu dotazníkového šetření. V průběhu měsíců června a července roku 2010 bylo osloveno 100 seniorů žijících na prachaticku. Z výzkumu vyplynulo, že senioři se cítí být dostatečně informováni o nabídce sociálních služeb ve svém okolí a jsou rovněž spokojeni i s jejich kvalitou. Ženy, které pobírají příspěvek na péči nejvíce využívají oficiální terénní a pobytové služby. Pobytové služby využívají dle výzkumu v častějším případě i muži pobírající příspěvek na péči. Senioři, nepobírající příspěvek na péči, v naprosté většině nevyužívají žádný druh sociálních služeb. Velká část seniorů využívá také služby neoficiální, poskytované blízkou osobou. Z výsledků rovněž vyplývá že o problematiku sociálních služeb se zajímají v daleko větším procentu ženy než muži. Byla bych ráda, kdyby byla má práce využita jak pro další výzkum zabývající se tímto tématem, tak pro studijní účely. Dále by mohla posloužit poskytovatelům sociálních služeb k posouzení toho, na které skupiny potenciálních klientů by se měli zaměřit a zvýšit tím jejich informovanost o možnostech nabízených sociálních služeb.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.