|
|
Zdravé stárnutí v kontextu ošetřovatelské péče
RADOVÁ, Ludmila
Zdravé stárnutí je program, který by měl ovlivnit život každého jedince, žijícího v zemích, kde rychle stoupá průměrný věk obyvatelstva. Právě proto jsem se tématice zdravého stárnutí rozhodla věnovat ve své diplomové práci. Naše země se zapojuje nejen do několika menších regionálních programů zaměřených na život seniorů, ale i do akcí , na nichž spolupracuje celá Evropa. Pokud chceme umožnit seniorům po všech stránkách kvalitnější život, je nezbytné program Zdravé stárnutí mnohem více propagovat . Zde se pro mne jako pro sestru otvírá velké pole působnosti.Za cíl 1 jsem si zvolila zmapovat přístup seniorů ve vybraných zdravotnických zařízeních ke zdravému stárnutí, za cíl 2 zmapovat přístup klienta v předdůchodovém věku k principům zdravého stárnutí a cíl 3 zmapovat úlohu všeobecné sestry v podpoře zdravého stárnutí u klientů v předdůchodovém věku. Výzkumné otázky vyplývaly z těchto cílů. 1. výzkumná otázka zněla, jaký je přístup klienta v předdůchodovém věku k principům zdravého stárnutí. 2. výzkumná otázka zněla, jaká je úloha všeobecné sestry v podpoře zdravého stárnutí u klientů v předdůchodovém věku. Ve výzkumu byla stanovena i jedna hypotéza, a to že osobní cíle se budou měnit v závislosti na bariérách. Pro diplomovou práci bylo zvoleno kvalitativní i kvantitativní výzkumné šetření. Byl prováděn hloubkový rozhovor , další informace byly získávány formou ankety. K rozhovorům byly využity dva výzkumné soubory, 1. výzkumný soubor tvořilo 11 respondentů z ambulancí praktického lékaře, 2. výzkumný soubor tvořilo 6 sester, z pracovišť ambulantních lékařů. Pro ankety bylo zvoleno 150 respondentů z vybraných zdravotnických zařízení. Pomocí rozhovorů jsem se snažila získat odpovědi na výzkumné otázky. Z rozhovorů jsem získala mnoho užitečných informací. Vznikly tak specifické kategorie jak u respondentů, tak i u sester. Vzniklé kategorie u respondentů jsou tyto: trávení volného času, vzdělávání, pracovní zátěž, prevence a prohlídky u lékaře, životospráva, komunitní ošetřovatelství, zdravé stárnutí. Kategorie u sester jsou tyto: zdravé stárnutí z pohledu sestry, prevence a geriatrická sestra v ambulanci, komunitní ošetřovatelství, podpora zdraví u klientů ze strany sestry v ambulanci. Informace z rozhovorů se prolínaly a často spolu korespondovaly. K výzkumným otázkám se vztahují i výsledky. Sestra má velkou úlohu v edukaci, v předávání potřebných informací klientům, v propagování preventivních programů, v tom, jak při klientovi pomáhá řešit a nést jeho problémy. Důležitá je i motivace klientů v předdůchodovém věku, právě v tomto období může jedinec svůj pozdější život, jeho délku i kvalitu hodně ovlivnit. Můžeme pozorovat, jak lidé vnímají obecně přípravu na stáří a jak se mění jejich pohled s přibývajícím věkem.Získané informace z výzkumného šetření mohou sloužit ke zlepšení kvality ošetřovatelské péče a ke zlepšení a větší motivaci klientů v předdůchodovém věku.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s postherpetickou neuralgií
RADOVÁ, Ludmila
Pásový opar neboli herpes zoster je virové onemocnění. Jeho výskyt je stále velký. Onemocnění vyvolává virus varicella, tentýž virus vyvolává i plané neštovice. Pásový opar je stejně jako plané neštovice nakažlivé onemocnění. Pokud se onemocnění objeví, je dobré ihned navštívit lékaře. Při včasné a správné léčbě se může zamezit komplikacím. Většinou jsou klienti léčeni antivirotiky a dostávají analgetika proti bolesti. Na puchýřky používají tekutý pudr. Pokud dojde k podcenění léčby, nebo pozdnímu vyhledání lékaře mohou se objevit po vyléčení pásového oparu bolesti. Tyto bolesti nazýváme tzv., postherpetické neuralgie. Lidé je popisují jako šlehavé, pálivé, nesnesitelné a přetrvávající bolesti. Jde o chronickou bolest vyvolanou na nervovém podkladu. Její léčba je složitá. U lidí s pásovým oparem se objevuje okolo 20 % lidí. Za postherpetickou bolest označujeme stav, kdy bolest trvá více než 4 týdny. Není doposud známá přesná příčina vzniku bolestí, ale odborníci považují za důvod vzniku bolestí například pozdní léčbu, špatnou léčbu nebo pozdní příchod s bolestí.Tuto práci jsem si vybrala, protože jsem pracovala v neurologické ambulanci a setkala se s několika lidmi s neuralgiemi. Také jsem zjistila, že v literatuře není přímo nikde zpracována tato kapitola, a především samotná specifika ošetřovatelské péče. Za cíl 1 jsme si proto zvolili zmapovat specifika ošetřovatelské péče u pacientů s postherpetickou neuralgií a cíl 2 zmapovat úlohu sestry v prevenci postherpetických neuralgií. Výzkumné otázky pak vyplývaly z cílů. 1 výzkumná otázka byla, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u pacientů s postherpetickou neuralgií? 2 výzkumná otázka zněla, jaká je úloha sestry v prevenci postherpetických neuralgií? Pro bakalářskou práci bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Byl prováděn hloubkový rozhovor a pozorování. K rozhovorům byly využity 2 výzkumné soubory. 1 výzkumný soubor tvořilo 5 sester z ambulance bolesti nebo neurologické ambulance. 2 výzkumný soubor tvořilo 5 klientů, kteří navštěvovali jedno z pracovišť. Pomocí rozhovorů jsme se snažili získat odpověď na výzkumné otázky. Z rozhovorů se sestrami jsme získali mnoho užitečných informací, které charakterizují specifika ošetřovatelské péče u klientů s postherpetickými neuralgiemi v těchto oblastech: péče o kůži, informovanosti v oblasti infekce, hodnocení bolesti, péče o psychiku a výživa u klientů. Všechny získané informace od sester se potvrdili i v rozhovorech s klienty.K výzkumné otázce se vztahují následující výsledky. Úlohou sestry v prevenci postherpetických neuralgií je důsledná edukace a informovanost klientů. Sestra také musí poučit klienta o správném a pravidelném užívání léků, celkovém dodržování léčby a dalších režimových opatřeních. Důležitý je i včasný příchod klienta k lékaři, ať už při výsevu pásového oparu nebo při následujících bolestech.Získané informace z výzkumného šetření mohou sloužit ke zlepšení kvality ošetřovatelské péče u klienta s postherpetickými neuralgiemi.
|
host ::
RSS.