|
|
Fenotypová plasticita a morfogeneze desmídií (krásivky, Desmidiales, Zygnematophyceae)
Figallová, Klára ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Ráček, Jan (oponent)
Krásivky neboli desmídie jsou zelené streptofytní řasy klasifikované do řádu Desmidiales. Buňky desmídií se vyznačují přítomností zrcadlově symetrických, ornamentovaných semicel spojených plazmatickým můstkem, tzv. isthmem. Tato skupina organismů se vyznačuje vcelku úzkou ekologickou specificitou, tudíž na změny okolních podmínek často reagují modifikacemi svých morfologických charakteristik. Schopnost organismu vykazovat několik rozličných fenotypů v závislosti na transformacích okolního prostředí se nazývá fenotypová plasticita. Tato vlastnost je předmětem morfometrických studií, jež fenotypovým změnám krásivek udávají konkrétnější charakter. Díky schopnosti viditelně reagovat na změny externích podmínek je v desmídiích spatřován potenciál praktického využití v roli bioindikátorů.
|
|
|
Streptofytní řasy se zaměřením na třídu Zygnematophyceae
Špička, Jan ; Soldán, Zdeněk (vedoucí práce) ; Ráček, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá streptofytními řasami, přičemž zvláštní pozornost je věnována třídě Zygnematophyceae. Práce je pojata jako literární rešerše, která si klade za cíl shrnout současné poznatky o streptofytních řasách a zejména pak o třídě Zygnematophyceae. Dále práce uvádí na pravou míru fylogenetické vztahy uvnitř této skupiny, které se v historii jevily jako problematické. Práce se zaměřuje zejména na popis, ekologii a taxonomii streptofytních linií, zároveň je kladen důraz na význam těchto skupin při studiu tzv. terestrizace, tedy kolonizace souše. Významnou součástí této práce je poukázání na ekologickou a evoluční roli streptofytních řas, zejména v kontextu jejich adaptace na suchozemské prostředí. Vedlejším cílem práce je poukázat na problémy spojené s celou heterogenní a nejednotně definovanou skupinou řas. Práce upozorňuje na fakt, že řasy nejsou monofyletickou skupinou, jelikož zahrnují různé fylogenetické a taxonomické linie. Tato práce může sloužit jako základ pro další výzkum v oblasti algologie, a tudíž přispívat k lepšímu pochopení a orientaci v problematice procesu terestrizace. Také naznačuje potřebu více fylogenetických studií, které povedou k lepšímu pochopení evoluce streptofytní linie. Práce může sloužit také jako podklad pro další výstupy s podobným tématem,...
|
|
|
Fotosynteticky produkovaný vodík
Osipenko, Elena ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Ráček, Jan (oponent)
Biovodík produkovaný pomocí řas a sinic přitahuje komerční pozornost díky svému potenciálu alternativního, spolehlivého a obnovitelného zdroje energie. Fotosyntetická výroba vodíku z řas a sinic může být zajímavou a slibnou možností čisté energie, protože vodík se vyrábí při normální teplotě a tlaku a jako vedlejší produkt se uvolňuje pouze voda. Energie slunečního světla se využívá ke štěpení molekuly vody na protony (H+ ), elektrony (e- ) a O2. Protony a elektrony se pak rekombinují pomocí enzymů hydrogenázy nebo nitrogenázy (v případě sinic) za vzniku H2. Oba tyto enzymy jsou citlivé na kyslík, a proto vyžadují oddělení procesů tvorby H2 a fixace CO2. Cílem této bakalářské práce je popsat princip tvorby vodíku v různých systémech sinic a řas a zmínit hlavní problémy a omezení. Práce také představuje nejnovější přístupy, včetně genetického a metabolického inženýrství sinic a řas nebo společné kultivace řas a bakterií, kde se anaerobní prostředí vytváří zvýšenou bakteriální respirací
|
|
|
Akumulace fenolických látek u řasy Spirogyra ve stresových podmínkách
Ráček, Jan ; Pichrtová, Martina (vedoucí práce) ; Procházková, Lenka (oponent)
Fenolické látky představují jednu z velkých skupin sekundárních metabolitů vyšších rostlin, které hrají roli v celé řadě interakcí s biotickým a abiotickým prostředím. Mezi řasovými skupinami produkují tyto látky mimo jiné spájivé řasy (Zygnematophyceae), které jsou v současné době považované za nejbližší žijící příbuzné vyšším rostlinám. Společnou funkcí fenolických látek je ochrana před škodlivými účinky ultrafialového záření, případně i přebytečnou mírou fotosynteticky aktivního záření, což bylo podpořeno i indukcí jejích syntézy po expozici UV záření v několika ekofyziologických studiích. Šíře aplikovaných stresových faktorů a jejich efekt na změny v hladině fenolů jsou však omezené. V této diplomové práci byl rod Spirogyra, u kterého je známá chemická struktura řady konkrétních fenolických látek, vystaven vybraným stresovým faktorům a sledován jejich vliv na morfologii buněk, maximální kvantový výtěžek Fv/Fm a kvantitu fenolických látek. Signifikantní nárůst byl zaznamenán po aplikaci UV-B záření, vyšší míry PAR, nízké teploty a osmotického stresu, zatímco u vysoké teploty tento efekt nebyl patrný. Zvýšená produkce při expozici UV-B dále podtrhuje důležitý význam fenolických látek v ochraně před tímto typem stresu u spájivých řas, zatímco v případě ostatních stresových podmínek mohou fenoly...
|
|
|
Fenolické látky u řas
Ráček, Jan ; Pichrtová, Martina (vedoucí práce) ; Pilátová, Jana (oponent)
Fenolické látky jsou považovány za skupinu sekundárních metabolitů, známou především z vyšších rostlin (Embryophyta). Jejich funkcí je absorbovat škodlivé ultrafialové záření, chránit rostliny před okusem a přitahovat opylovače a šiřitele semen. Tyto sloučeniny byly však popsány i u některých fylogeneticky nepříbuzných skupin řas, z nich nejvýznamnější jsou hnědé řasy (Phaeophyceae), sifonální zelené řasy z čeledi Dasycladaceae a spájivé řasy (Zygnematophyceae). Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o fenolických látkách těchto skupin s důrazem na jejich význam pro biologii daných druhů. První část popisuje fenolické látky z obecného hlediska a rovněž nastiňuje způsob jejich biosyntézy. Další kapitoly se pak věnují zmíněným třem skupinám řas. Nejprozkoumanější v této oblasti jsou hnědé řasy, které ve svých stélkách obsahují unikátní typ taninů, zvaný florotaniny. Následují sifonální řasy z čeledi Dasycladaceae, které syntetizují sulfatované kumariny a poté spájivé řasy, u nichž byly zjištěny fenolické látky založené na kyselině gallové. Společným znakem těchto látek je podobně jako u vyšších rostlin schopnost pohlcovat záření z ultrafialové části spektra a zhášet reaktivní formy kyslíku. Nicméně florotaniny a kumariny u hnědých, respektive sifonálních řas zastávají i několik funkcí...
|
host ::
RSS.