|
|
Role střevní bakterie Akkermansia muciniphila při obezitě
Balský, Šimon ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Podzimek, Štěpán (oponent)
Současné vědecké poznatky poukazují na klíčovou roli střevní mikrobioty (SM) v patogenezi různých onemocnění spojených s obezitou. Akkermansia muciniphila (AM), komensální střevní bakterie přítomná v lidském trávicím traktu, se stala předmětem mnoha výzkumů. Studie provedené na experimentálních zvířecích modelech ukázaly, že AM má významné funkční schopnosti, mezi které patří snižování obezity, glukózové intolerance, inzulínové rezistence, jaterní steatózy a zlepšení střevní permeability. Lze předpokládat, že podobné efekty budou pozorovány i u lidí, což naznačují již první publikované studie. V současné době je AM identifikována jako probiotikum nové generace díky její schopnosti pozitivně ovlivňovat zdraví hostitele. Zahrnutí modulace SM do celkového plánu léčby obezity, zejména prostřednictvím AM, může významně zvýšit efektivitu hubnutí a zlepšit metabolické parametry. Tento přístup může zahrnovat probiotické/postbiotické, dietní a farmakologické intervence, čímž se podporuje zdravější složení SM a obecně funkce mikrobiomu. Tato bakalářská práce si klade za cíl poskytnout komplexní přehled a analýzu výzkumných studií zaměřených na AM u lidí, aby bylo možné hlouběji porozumět jejímu vlivu a funkcím. Na základě provedené analýzy 10 randomizovaných kontrolních studií (RCT) vyplývá, že je zde...
|
|
|
Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv
Vrbata, Petr ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vetchý, David (oponent) ; Podzimek, Štěpán (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Kandidát: Mgr. Petr Vrbata Školitel: Doc. RNDr. Pavel Doležal, CSc. Název disertační práce: Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv Nanovlákenné membrány patří v současnosti mezi intenzivně studované a aplikačně velmi rychle se rozvíjející typy materiálů. Jejich vlákna jsou charakterizovány dvěma dimenzemi v řádu desítek až stovek nanometrů. Díky obrovskému měrnému povrchu a dalším výhodným vlastnostem našly využití v řadě technických odvětví a jejich využití v oblasti medicíny a farmacie jako nosičů léčiv, krytí ran či podkladů pro kultivaci buněk je v současnosti velmi aktuálním tématem. V disertační práci jsou zkoumány nově formulované nanovlákenné membrány s obsahem léčiv vytvořené velkoprodukční technologií elektrospiningu z několika vybraných polymerů různorodých vlastností. Cílem bylo experimentálně prozkoumat a případně doložit možný přínos využití nanovlákenných nosičů léčiv pro vybrané aplikační cesty a lékové formy. Membrány byly charakterizovány skenovací elektronovou mikroskopií a diferenční skenovací kalorimetrií, jež prokázaly úspěšnou inkorporaci léčiv do struktury pravidelných polymerních nanovláken a potvrdily hypotézu o fixaci léčiva ve struktuře nanovláken v podobě...
|
|
| |
|
|
Lidská výživa, Bacteroides fragilis a imunitní systém
Veigertová, Tereza ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Podzimek, Štěpán (oponent)
Přítomnost bakterií v lidském těle je významným determinantem pro vývoj a funkci imunitního systému. Tato bakalářská práce se soustředí na prospěšné vlivy Bacteroides fragilis a zkoumá, zda dietární intervence může změnit množství této bakterie ve střevě. Téma je zpracované rešerší české i zahraniční literatury, pro praktickou část bylo použito dotazníkové šetření. Z rešerše vyplývá, že proporční zastoupení Bacteroides fragilis ve střevě je možné ovlivnit jednotlivými nutrienty a stravovacími zvyklostmi. Dále teoretická část popisuje prospěšné působení Bacteroides fragilis na lidský imunitní systém. Tato bakterie produkuje mastné kyseliny s krátkým řetězcem, antimikrobiální látky a polysacharid A, což jsou hlavní komponenty působící na hostitele. Praktická část vychází ze závěrů rešerše a zjišťuje povědomí náhodně vybraných obyvatel České republiky o vlivu stravy na složení střevní mikrobioty. Zjišťuje také názor lidí na probiotika a informovanost o složení potravin. Závěrem celé práce je korelace mezi teoretickou a praktickou částí. Střevní mikrobiota je relativně soudržná jednotka s komplexními interakcemi. Strava nemůže změnit množství pouze jednoho bakteriálního druhu. O mikrobiotě musíme uvažovat jako o komunitě, jejíž jednotliví členové jsou závislí na sobě i na celkovém zdraví člověka. Další...
|
|
|
Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv
Vrbata, Petr ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vetchý, David (oponent) ; Podzimek, Štěpán (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Kandidát: Mgr. Petr Vrbata Školitel: Doc. RNDr. Pavel Doležal, CSc. Název disertační práce: Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv Nanovlákenné membrány patří v současnosti mezi intenzivně studované a aplikačně velmi rychle se rozvíjející typy materiálů. Jejich vlákna jsou charakterizovány dvěma dimenzemi v řádu desítek až stovek nanometrů. Díky obrovskému měrnému povrchu a dalším výhodným vlastnostem našly využití v řadě technických odvětví a jejich využití v oblasti medicíny a farmacie jako nosičů léčiv, krytí ran či podkladů pro kultivaci buněk je v současnosti velmi aktuálním tématem. V disertační práci jsou zkoumány nově formulované nanovlákenné membrány s obsahem léčiv vytvořené velkoprodukční technologií elektrospiningu z několika vybraných polymerů různorodých vlastností. Cílem bylo experimentálně prozkoumat a případně doložit možný přínos využití nanovlákenných nosičů léčiv pro vybrané aplikační cesty a lékové formy. Membrány byly charakterizovány skenovací elektronovou mikroskopií a diferenční skenovací kalorimetrií, jež prokázaly úspěšnou inkorporaci léčiv do struktury pravidelných polymerních nanovláken a potvrdily hypotézu o fixaci léčiva ve struktuře nanovláken v podobě...
|
|
|
Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv
Vrbata, Petr ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Vetchý, David (oponent) ; Podzimek, Štěpán (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra: Farmaceutické technologie Kandidát: Mgr. Petr Vrbata Školitel: Doc. RNDr. Pavel Doležal, CSc. Název disertační práce: Nanovlákenné membrány jako nosiče léčiv Nanovlákenné membrány patří v současnosti mezi intenzivně studované a aplikačně velmi rychle se rozvíjející typy materiálů. Jejich vlákna jsou charakterizovány dvěma dimenzemi v řádu desítek až stovek nanometrů. Díky obrovskému měrnému povrchu a dalším výhodným vlastnostem našly využití v řadě technických odvětví a jejich využití v oblasti medicíny a farmacie jako nosičů léčiv, krytí ran či podkladů pro kultivaci buněk je v současnosti velmi aktuálním tématem. V disertační práci jsou zkoumány nově formulované nanovlákenné membrány s obsahem léčiv vytvořené velkoprodukční technologií elektrospiningu z několika vybraných polymerů různorodých vlastností. Cílem bylo experimentálně prozkoumat a případně doložit možný přínos využití nanovlákenných nosičů léčiv pro vybrané aplikační cesty a lékové formy. Membrány byly charakterizovány skenovací elektronovou mikroskopií a diferenční skenovací kalorimetrií, jež prokázaly úspěšnou inkorporaci léčiv do struktury pravidelných polymerních nanovláken a potvrdily hypotézu o fixaci léčiva ve struktuře nanovláken v podobě...
|
|
|
Formulace nanočásticových systémů s protimikrobním působením
Brambůrková, Eva ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Podzimek, Štěpán (oponent) ; Masteiková, Ruta (oponent)
Důležitou součástí dnešního farmaceutického výzkumu se stalo "drug delivery", tzn. cílení účinku léčiv v lidském těle. Pro přípravu takových systémů, jako jsou například nanočástice, jsou používány speciální postupy a specifické, na míru šité sloučeniny, většinou použité jako nosiče účinných látek. V této práci jsme studovali vliv parametrů ovlivňujících velikost nanočástic a jejich zeta potenciál. Nanočástice jsme připravovali metodou rozdělování a odpařování rozpouštědla z biodegradabilních polymerů PDLLA (poly-D,L mléčné kyseliny) a dalších polyesterů větvených mannitolem nebo pentaerythritolem, které byly syntetizovány na školícím pracovišti. Polymery byly rozpouštěny v organických rozpouštědlech: dichlormethanu, chloroformu a jejich směsi v poměru 1:1. Jako emulgátory byly použity tyto sloučeniny: poloxamery a polyvinylalkoholy různých molekulových hmotností, dále pak polysorbát 20, lecitin sójový a vaječný. Nanoemulze byla připravena pomocí ponorného homogenizátoru s rotorem a statorem. Byly měřeny velikost nanočástic a jejich zeta potenciál. Tato studie ukázala, že je možné připravit různě veliké nanočástice s malou polydisperzitou o různých hodnotách zeta potenciálu, za použití běžného homogenizátoru laboratorní metodou rozdělování a odpařování rozpouštědla. Jako nejvhodnější kombinace...
|
|
| |
host ::
RSS.