Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Porovnání vlivu dojení krav dojicím automatem a rybinovou dojírnou na vybrané parametry welfare dojnic
PROVAZNÍKOVÁ, Iveta
Cílem této diplomové práce bylo získat základní údaje o průběhu dojení a formulovat poznatky o chování dojnic při dojení a následně 30 minut po ukončení vlastního dojení v dojírně s robotem a porovnání s konvenční dojírnou. Etologické pozorování probíhalo po dobu 24 hodin a bylo zaměřeno na všechny dojené kusy v průběhu 3 různých ročních období na dvou různých farmách. V průběhu sledování bylo provedeno pozorování na 862 kusech a to 478 kusů na farmě s robotem a 384 kusů na farmě s rybinovou dojírnou. Sběr údajů probíhal při pozorování stáda holštýnského skotu a byl zaměřen na tři oblasti chování zvířat. Porovnávali jsme potřebu přijmu krmiva, pití a ulehnutí dojnic do 30 minut po opuštění dojícího zařízení. Získané výsledky jsme následně vyhodnotili prostřednictvím programů Microsoft Excel a Statistika 9.
Vliv dojení dojícím automatem na vybrané parametry welfare dojnic
PROVAZNÍKOVÁ, Iveta
Téma této bakalářské práce bylo zaměřeno na vyhodnocení welfare dojnic při volném způsobu ustájení a dojení stáda pomocí robota. Hlavními posuzovanými ukazateli byly údaje o celkové době, kterou strávily dojnice v zařízení robota, a údaje o následujícím pohybu zvířat po opuštění dojícího boxu. Dále byla vyhodnocena doba přípravy dojnice od vstupu do robota do úspěšného nasazení strukových násadců. Rovněž byl posouzen i vliv stresu na vybrané krevní parametry. Na základě těchto pozorování si lze utvořit představu o pohodě zvířat při tomto způsobu ustájení a o jejich možnosti svobodného rozhodování, v jakých intervalech v průběhu dne budou proces dojení absolvovat. Měřené a sledované hodnoty byly získávány pozorováním dojnic a přesnou evidencí jejich činnosti od vstupu do robota. V následujících třiceti minutách po jeho opuštění byl dále zaznamenáván pohyb zvířat ve stáji a uspokojování jejich fyziologických potřeb, příjem potravy, pití a ulehnutí. Měření probíhalo v běžných provozních podmínkách po dobu 24 hodin a bylo orientováno na všechny dojené kusy ve stádě. Podrobné časové údaje o délkách probíhajících úkonů a o denní dojivosti byly převzaty ze záznamů dojícího robota Lely Astronaut. Výsledky byly následně vyhodnoceny programy Microsoft Excel, Statistika 9 a byl porovnán jejich vliv na celkovou užitkovost. Údaje o stresovém působení rozdílných způsobů dojení na dojnice byly získány ve spolupráci s VFU Brno na jejich experimentálním pracovišti. V oblasti pohody ustájených zvířat pozorování neprokázala žádné vážnější problémy, zvířata byla po dobu celého hodnocení klidná a spokojená. Dojení probíhalo průběžně a dojnice nastupovaly ukázněně do boxu robota. Pouze 5 kusů, což tvoří necelých 6 % dojených krav, bylo nutno do boxu nahánět za pomoci zootechnika. Vesměs se však jednalo o prvotelky, které se technologii robota teprve přizpůsobují. V průběhu pozorování bylo zjištěno 147 dojení na 58 kusech dojnic, což odpovídalo průměru 2,54 dojení na kus. Při průměrné dojivosti 14,87 kg to znamenalo průměrnou denní užitkovost 37,8 kg mléka na dojnici. Délka přípravy k dojení se pohybovala kolem 2 minut 25 sekund. Délka samotného dojení činila průměrně 6 minut. Ze sledovaných dojnic po dojení vyhledalo potravu 83,7 % a bezprostředně po podojení ulehlo pouhých 6,8 % krav. Průměrná denní dojivost se výrazně navýšila u dojnic dojených 3x za den a to o 16,1 kg, což představuje nárůst o 31 %. Křivka aktivity dojnic v grafu vykázala značnou ochotu dojnic spolupracovat s dojícím robotem. Kortizon v krevním séru nevykázal nadlimitní hodnoty.

Viz též: podobná jména autorů
3 PROVAZNÍKOVÁ, Irena
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.