|
|
Katetrizační uzávěr ouška levé síně
Hozman, Marek ; Osmančík, Pavel (vedoucí práce) ; Bulava, Alan (oponent) ; Havránek, Štěpán (oponent)
Transseptální punkce při intervenčním uzávěru ouška levé síně navigovaná pomocí 3D tisku a multiplanární CT rekonstrukce Abstrakt Úvod: Předkládaná práce hodnotí využití biatriálních 3D tištěných modelů pro navigaci transseptální punkce (TSP) u katetrizačního uzávěru ouška levé síně (LAAC). Cíle této práce jsou (1) testovat proveditelnost konceptu využití 3D tisku pro navigaci TSP, (2) analyzovat distribuci optimálních lokalizací TSP a (3) definovat 2D parametr odvozený z CT využitelný v predikci optimální lokalizace TSP. Metody: Preprocedurální příprava zahrnovala multiplanární CT rekonstrukci, 3D segmentaci a 3D tisk. TSP byla simulována preprocedurálně in vitro v 6 definovaných segmentech. V závislosti na pozici zavaděče byla místa TSP klasifikována jako optimální, suboptimální nebo neoptimální. Během procedury byly pro TSP následně zacíleny doporučené optimální segmenty. Zákrok byl post hoc hodnocen operatérem. Výsledky: Z 68 pacientů, kteří prošli screeningem, bylo prospektivně analyzováno 60 nemocných (průměrný věk 74,68 ± 7,64 let, 71,66 % mužů). U 55 nemocných (91,66 %) byla TSP provedena v optimální lokalizaci dle doporučení 3D tisku. Optimální lokalizace TSP byla v 45,3 % postero-inferiorní, v 45,3 % mid-inferiorní a v 37,7 % antero-inferiorní. Průměrný počet optimálních segmentů na jednoho...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta v souvislosti s implantací kardiostimulátoru
Kazmířová, Jitka ; Zvoníčková, Marie (vedoucí práce) ; Osmančík, Pavel (oponent)
Implantace kardiostimulátoru je dnes již poměrně běžným způsobem léčby bradyarytmií. Tato práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacientku, která tento zákrok podstupuje. V teoretické části je shrnuta problematika implantace, indikace, dostupné přístroje a je popsán typický průběh samotné implantace. Praktická část představuje kazuistiku. Šestapadesátiletá pacientka přichází k implantaci kardiostimulátoru. Trpí syndromem chorého sinu projevujícím se bradykardií s palpitacemi, poslední době se objevují stavy slabostí, závratí, došlo k několika kolapsům. Ošetřovatelský proces je zpracován podle modelu M. Gordonové. Zvláštní pozornost je věnována psychickému stavu pacientky. Vyzdvižena je rovněž edukace pacientky. Pacientka musí řádně pochopit důvod, proč u ní byla indikována implantace kardiostimulátoru. Rovněž musí být poučena o nezbytných režimových opatřeních po zákroku, která tvoří nedílnou část léčby. Cíle, které byly stanoveny v plánu ošetřovatelské péče, byly dosaženy. Pacientka úspěšně podstoupila zákrok, byla důkladně poučena a lze očekávat zvýšení kvality života.
|
|
|
Reaktivita krevních destiček při léčbě protidestičkovými léky
Paulů, Petra ; Osmančík, Pavel (vedoucí práce) ; Dyr, Jan (oponent) ; Ošťádal, Petr (oponent)
ÚVOD: Duální protidestičková léčba je základem terapie u pacientů s ischemickou chorobou srdeční podstupujících perkutánní koronární intervenci (PCI). Prokazatelně snižuje riziko ischemických komplikací u těchto pacientů a tím i morbiditu a mortalitu. I přes veškerou snahu však u nemalého procenta pacientů dochází k rekurenci ischemických komplikací a tím k zhoršení jejich prognózy. Jako příčinu selhání léčby lze označit rezistenci na léčbu, tj. rezistenci na clopidogrel. CÍL: Cílem naší práce bylo a) zjistit incidenci rezistence na clopidogrel v reálné praxi b) stanovit faktory, které jsou asociovány s rezistencí na clopidogrel c) určit, zda je možné reaktivitu destiček měřenou pomocí VerifyNow ovlivnit titrací dávky clopidogrelu d) stanovit faktory, které predikují horší prognózu pacientů léčených duální protidestičkovou léčbou. METODIKA: Zařadili jsme konsekutivní pacienty po PCI, kteří byli indikováni k duální protidestičkové léčbě. Vzorky žilní krve byly odebírány do 24 hodin od PCI a byly stanoveny základní biochemické, hematologické a koagulační parametry, dále byla provedena serologická a genetická analýza a test na reaktivitu destiček pomocí VerifyNow. Jako rezistentní byli označeni pacienti s PRU >240. U daného procenta rezistentních pacientů byla titrována dávka clopidogrelu pomocí opakovaného...
|
|
|
Reaktivita krevních destiček při léčbě protidestičkovými léky
Paulů, Petra ; Osmančík, Pavel (vedoucí práce) ; Dyr, Jan (oponent) ; Ošťádal, Petr (oponent)
ÚVOD: Duální protidestičková léčba je základem terapie u pacientů s ischemickou chorobou srdeční podstupujících perkutánní koronární intervenci (PCI). Prokazatelně snižuje riziko ischemických komplikací u těchto pacientů a tím i morbiditu a mortalitu. I přes veškerou snahu však u nemalého procenta pacientů dochází k rekurenci ischemických komplikací a tím k zhoršení jejich prognózy. Jako příčinu selhání léčby lze označit rezistenci na léčbu, tj. rezistenci na clopidogrel. CÍL: Cílem naší práce bylo a) zjistit incidenci rezistence na clopidogrel v reálné praxi b) stanovit faktory, které jsou asociovány s rezistencí na clopidogrel c) určit, zda je možné reaktivitu destiček měřenou pomocí VerifyNow ovlivnit titrací dávky clopidogrelu d) stanovit faktory, které predikují horší prognózu pacientů léčených duální protidestičkovou léčbou. METODIKA: Zařadili jsme konsekutivní pacienty po PCI, kteří byli indikováni k duální protidestičkové léčbě. Vzorky žilní krve byly odebírány do 24 hodin od PCI a byly stanoveny základní biochemické, hematologické a koagulační parametry, dále byla provedena serologická a genetická analýza a test na reaktivitu destiček pomocí VerifyNow. Jako rezistentní byli označeni pacienti s PRU >240. U daného procenta rezistentních pacientů byla titrována dávka clopidogrelu pomocí opakovaného...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta v souvislosti s implantací kardiostimulátoru
Kazmířová, Jitka ; Zvoníčková, Marie (vedoucí práce) ; Osmančík, Pavel (oponent)
Implantace kardiostimulátoru je dnes již poměrně běžným způsobem léčby bradyarytmií. Tato práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o pacientku, která tento zákrok podstupuje. V teoretické části je shrnuta problematika implantace, indikace, dostupné přístroje a je popsán typický průběh samotné implantace. Praktická část představuje kazuistiku. Šestapadesátiletá pacientka přichází k implantaci kardiostimulátoru. Trpí syndromem chorého sinu projevujícím se bradykardií s palpitacemi, poslední době se objevují stavy slabostí, závratí, došlo k několika kolapsům. Ošetřovatelský proces je zpracován podle modelu M. Gordonové. Zvláštní pozornost je věnována psychickému stavu pacientky. Vyzdvižena je rovněž edukace pacientky. Pacientka musí řádně pochopit důvod, proč u ní byla indikována implantace kardiostimulátoru. Rovněž musí být poučena o nezbytných režimových opatřeních po zákroku, která tvoří nedílnou část léčby. Cíle, které byly stanoveny v plánu ošetřovatelské péče, byly dosaženy. Pacientka úspěšně podstoupila zákrok, byla důkladně poučena a lze očekávat zvýšení kvality života.
|
host ::
RSS.