|
|
Sezónní variabilita aktivity a promořenosti patogenem v populacích raka pruhovaného
Matasová, Klára ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Slavík, Ondřej (oponent)
Nejrozšířenějším invazním druhem raka v České republice je rak pruhovaný (Orconectes limosus). Je přenašečem významného onemocnění, račího moru, způsobovaného oomycetem Aphanomyces astaci. Tato nákaza je smrtelná pro původní druhy raků žijící na našem území. Přenos tohoto onemocnění zpravidla souvisí s šířením raků, jež je závislé mimo jiné na jejich pohybové aktivitě. Pro sledování této aktivity v potoce Pšovka a vyhodnocení faktorů, které ji ovlivňují, bylo v této práci využito metody radiotelemetrie. Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit a případně vysvětlit rozdíly v pohybové aktivitě raků mezi ročními obdobími. Testovali jsme hypotézu, podle níž raci využívají tok jen v období od jara do podzimu a později se většina populace vrací přezimovat zpět do rybníka. Dále nás zajímalo, do jaké vzdálenosti od rybníka raci migrují a zda lze vysledovat souvislost mezi migrací a ročním obdobím, případně teplotou vody. Výsledky ukazují, že aktivita raků se mezi sezónami liší, ale ve většině sledovaných období se nepodařilo prokázat vliv teploty. Výrazně se na aktivitě raků projevuje období rozmnožování, zejména na jaře. Podle našeho sledování se raci pruhovaní proti proudu Pšovky téměř nešíří. Předpokládaná sezónní migrace mezi rybníkem a tokem byla sledována pomocí obousměrné průtočné pasti instalované v...
|
|
|
Sezónní variabilita aktivity a promořenosti patogenem v populacích raka pruhovaného
Matasová, Klára ; Petrusek, Adam (vedoucí práce) ; Slavík, Ondřej (oponent)
Nejrozšířenějším invazním druhem raka v České republice je rak pruhovaný (Orconectes limosus). Je přenašečem významného onemocnění, račího moru, způsobovaného oomycetem Aphanomyces astaci. Tato nákaza je smrtelná pro původní druhy raků žijící na našem území. Přenos tohoto onemocnění zpravidla souvisí s šířením raků, jež je závislé mimo jiné na jejich pohybové aktivitě. Pro sledování této aktivity v potoce Pšovka a vyhodnocení faktorů, které ji ovlivňují, bylo v této práci využito metody radiotelemetrie. Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit a případně vysvětlit rozdíly v pohybové aktivitě raků mezi ročními obdobími. Testovali jsme hypotézu, podle níž raci využívají tok jen v období od jara do podzimu a později se většina populace vrací přezimovat zpět do rybníka. Dále nás zajímalo, do jaké vzdálenosti od rybníka raci migrují a zda lze vysledovat souvislost mezi migrací a ročním obdobím, případně teplotou vody. Výsledky ukazují, že aktivita raků se mezi sezónami liší, ale ve většině sledovaných období se nepodařilo prokázat vliv teploty. Výrazně se na aktivitě raků projevuje období rozmnožování, zejména na jaře. Podle našeho sledování se raci pruhovaní proti proudu Pšovky téměř nešíří. Předpokládaná sezónní migrace mezi rybníkem a tokem byla sledována pomocí obousměrné průtočné pasti instalované v...
|
|
|
Metody odchovu sladkovodních mlžů pro účely záchranných programů
Plechingerová, Věra ; Douda, Karel (vedoucí práce) ; Matasová, Klára (oponent)
Práce je napsána formou přehledu o problematice sladkovodních mlžů. Na začátku práce nejprve zhodnocuji celkový stav populací v České republice a poté ve světě. Dále popisuji anatomii a biologii mlžů, zejména reprodukci, která je klíčová pro odchov juvenilních jedinců v laboratorních podmínkách či polopřirozeném prostředí. Navrácení populací mlžů do ekosystému vod je problematické z hlediska neustálých změn biotopu, zejména antropogenními vlivy a málo vhodných hostitelských ryb, bez kterých glochidia nemohou dokončit svůj vývoj. Aby se zabránilo úplnému vyhynutí některých druhů, vyvinuly se různé metody odchovu, které napomáhají navrácení životaschopných populací do přirozeného prostředí vod. Metody odchovu zde také popisuji. V experimentální části posuzuji typy detritů, které mají různé vlivy na přírůstky mlžů. Pro experiment byla vybrána perlorodka říční (Margaritifera margaritifera), jejichž populace je velmi ohrožená. Sladkovodní mlži jsou důležitými bioindikátory ekosystémů vod, kde mají nenahraditelnou funkci, proto je důležité obnovit jejich populace a celkový stav biotopů.
|
|
|
Růst a přežívání juvenilních jedinců perlorodky říční v závislost na charakteru potravních zdrojů
Mastíková, Jana ; Douda, Karel (vedoucí práce) ; Matasová, Klára (oponent)
Přežití perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) je závislé na ochraně a zachování vhodných biotopů, proto je nezbytné znát její nároky na životní podmínky. Tento druh svými specifickými nároky na potravu a prostředí, indikuje kvalitu vhodných biotopů. Perlorodka říční během svého života prochází složitým vývojovým cyklem a v každé fázi má odlišné nároky na potravu. V juvenilní fázi vývoje, je velmi citlivá nejen na kvalitu prostředí, ale i na kvalitu a složení potravy. Její potravu tvoří organogenní detrit, což je převážně rozložená hmota rostlinných a živočišných složek spolu s bakteriemi. Potrava vzniká na ploše povodí, ale i v pramenných oblastech toku-prameništích, odkud je proudem unášen do nižších částí toku a perlorodky ji mohou filtrováním z vody přijímat.
Tento úzce specializovaný druh, citlivě reagující na změny prostředí zejména v juvenilní fázi života má proto velký bioindikační význam. Experimentální část této práce byla zaměřena na hodnocení úživnosti detritu, prováděnou bioindikační metodou ex-situ v laboratoři mimo přirozené prostředí. Pro hodnocení úživnosti a kvality testovaného detritu za optimálních teplotních podmínek ex-situ po dobu 10 dnů, byly použity juvenilní perlorodky z polopřirozeného odchovu. Testované vzorky detritu byly odebrány dle standardní metodiky v letních měsících v roce 2015 z lokality pramenišť řeky Blanice. Celkem bylo hodnoceno 100 vzorků detritu ze 100 pramenišť. Cílem bylo vyhodnotit velikost přírůstku schránek juvenilních jedinců v závislosti na fyzikálně-chemických vlastnostech vzorku. Hlavními analyzovanými daty byly velikosti přírůstku perlorodek a parametry detritu - pH, konduktivita a nadmořská výška pramenišť.
|
|
|
Možnosti bioindikace stavu povrchových vod pomocí analýzy lastur sladkovodních mlžů se zaměřením na morfologickou variabilitu druhu Unio crassus
Zuzáková, Hana ; Douda, Karel (vedoucí práce) ; Matasová, Klára (oponent)
Možnosti bioindikace stavu povrchových vod pomocí analýzy lastur sladkovodních mlžů se zaměřením na morfologickou variabilitu druhu Unio crassus
Souhrn
Tato bakalářská práce se zabývá především rešerší variability sladkovodního mlže velevruba tupého (Unio crassus), jehož schránky byly sesbírány na území Polska, Bulharska a Rumunska a to v 10 tocích. Konkrétně se jedná o lastury z 357 jedinců, kteří se podrobili klasické morfometrické metodě, tato analýza potvrdila zjištění nejčastějších velikostí schránek uváděné v literatuře, jedná se o 40 až 70 mm délky. Pomocí reziduálních hodnot délky se šířkou a délky s tloušťkou byly lastury mezi sebou a povodími porovnávány základními statistickými testy, bodovými grafy a boxploty.
Výsledkem jsou signifikantní hodnoty u různých toků, jejich rozdíly jsou až v několika-milimetrovém rozptylu. Pro podstatnou rozdílnost v tvarových charakteristikách jedinců byly provedeny GIS analýzy u jednotlivých řek. K určení blízkého okolí vodních toků byly vhodně zvolené a vytvořené buffery ve velikosti odmocniny délek toků, v nichž došlo k určení land-use a jeho procentuálního i plošného zastoupení. Kategorie land-use byly charakterizovány pomocí mapové vrstvy Corine Land Cover classes. Zjištěné kategorie ve zkoumaných oblastech obsahují celkové zalesnění, celkové uměle zastavěné plochy, zemědělské a vodní plochy.
Výsledné statistiky krajinného využití byly porovnány a hodnoceny ve vztahu k tvarům schránek velevruba tupého a vedou ke zjištění druhové plasticity a variability tohoto živočicha, který je schopen i přes svou náročnost a vysokou potřebu kvalitních vod žít v různorodých podmínkách.
Jeho nejčastější výskyt a zároveň prostředí jemu hodné je v čistých oblastech s vysokým procentem zalesnění, průměrným zastoupením zemědělských ploch, co nejnižším zastavěním a s žádným industriálním využitím v blízkém okolí toku.
|
|
|
Vliv krajiny a využití území na teplotní režim toků se zaměřením na podmínky výskytu perlorodky říční
Skála, Miroslav ; Douda, Karel (vedoucí práce) ; Matasová, Klára (oponent)
Vliv krajiny a využití území na teplotní režim toků se zaměřením na podmínky výskytu perlorodky říční
Souhrn
Tato práce se zabývá problematikou perlorodky říční (Margaritifera margaritifera), jsou zde popsány hlavní faktory ovlivňující její reprodukci a výskyt v toku, perlorodka říční patří mezi kritické ohrožené druhy její výskyt a přežití na dané lokalitě závisí na hostitelské rybě, kterou je v podmínkách České republiky pstruh obecný potoční (Salmo trutta m.fario). Práce klade největší důraz na teplotní faktor a jeho vlivy na ekologii perlorodky. Práce se skládá z rešeršní části, která popisuje perlorodku říční a vlivy na ní a z praktické části, kde jsou hodnoceny teplotní faktory a kvalitativní vliv na přírůstek a úhyn perlorodky během bioindikačních testů.
Teplotní faktor ovlivňuje všechna věková stádia perlorodek říčních, teplo se mění, kvůli širokému spektru aspektů, mezi které patří okolní vegetace toku, atmosférické faktory, antropogenní činnost nebo nadmořská výška, v této práci jsou sepsány tyto aspekty i s jejich potencionálním dopadem na perlorodku říční, v práci se vyhodnocuje průměrná teplota v letním období a její možný dopad na jedince všech věkových stádií.
Dále práce vycházela z vlivu okolí na perlorodku, které se v praxi zjišťují bioindikačními testy, které jsou zde popsány a ve vyhodnocování práce i částečně využity. V této části, se praktická část práce zaměřuje na procentuální přírůstek a úhyn perlorodek v bioindikačních destičkách v pěti profilech toku.
Třetí část praktického oddílu práce je zaměřená na mapové výstupy, které ukazují okolí a zastoupení daných složek v oblasti. Tato část je zde především pro ilustrační účely, které slouží k přiblížení práce čtenáři, použitá data složek v oblasti jsou z roku 2012.
|
host ::
RSS.