Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Základní principy správního trestání se zaměření na zásadu "ne bis in idem"
Mach, Kevin ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Vedral, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem základních zásad přestupkového řízení, přičemž ústřední pozornost je věnována zásadě ne bis in idem (ne dvakrát v téže věci). Cílem práce je představit základní zásady, které by měly najít své uplatnění v přestupkovém řízení, popř. v procesu trestání obecně. Za tímto účelem jsem zvolil metodu analýzy, kdy porovnávám výčet jednotlivých zásad přestupkového (trestního) řízení a jejich obsah podle jednotlivých autorů. Po zjištění, že v doktríně nepanuje shoda na tom, které zásady se v řízení o přestupku mají aplikovat, jsem se pokusil o syntézu těchto rozdílných názorů, a to tak, že jsem vybral jednotlivé zásady, na kterých se většina autorů shoduje, a k nim přidal další zásady, které by se měly v řízení o přestupku uplatnit podlé mého názoru. K jednotlivým zásadám jsem připojil stručný komentář, abych čtenáře uvedl do problematiky. Na základě takto vybraných zásad jsem následně vytvořil unikátní seznam základních zásad přestupkového řízení, tedy zásad, které by se zcela určitě měly v řízení o přestupku aplikovat. Z tohoto výčtu základních zásad přestupkového řízení jsem vybral zásadu ne bis in idem, které jsem věnoval nejvíce pozornosti, neboť uvedenou zásadu lze považovat za nejvíce problematickou. Uvedenou problematičnost lze spatřovat zejména v tom, že se její...
Základní principy správního trestání se zaměření na zásadu "ne bis in idem"
Mach, Kevin ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na téma zásad uplatňovaných v řízení o přestupcích, především však na zásadu ne bis in idem, na kterou je tato práce zaměřena. Zásada ne bis in idem znamená, že v téže věci nemá být rozhodnuto dvakrát, neboť je všeobecně přijímáno, že takové dvojí potrestání se jeví jako nespravedlivé. Tato zásada nachází své uplatnění v řízení o trestním obvinění, a protože je pojem trestní obvinění dle Evropského soudu pro lidská práva autonomní, tedy má určitý objektivní obsah, zabýval jsem se předně interpretací tohoto pojmu. Aby se podle Evropského soudu pro lidská práva jednalo o trestní obvinění ve smyslu čl. 4 odst. 1 Protokolu k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv, musí obvinění naplňovat tzv. Engel kritéria, která jsem se snažil váženému čtenáři přiblížit. Tato kritéria byla Evropským soudem pro lidská práva vytvořena v případu Engel a ostatní proti Nizozemí (1976), přičemž k jejich rozvinutí došlo před stejným soudem v případu Bendenoun proti Francii (1994). Tato kritéria jsou určující pro to, zda se jedná o trestní obvinění, a zda se tudíž v řízení musí uplatnit záruky garantované Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, především pak právo na spravedlivý proces, které je garantováno v článku 6 EÚLP. Ve své diplomové práci jsem pracoval metodou analýzy, přičemž jsem...

Viz též: podobná jména autorů
1 MACH, Karel
2 Mach, Kryštof
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.