|
|
Intenzifikace produkce bioplynu
ENKI, o.p.s., Třeboň ; Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta technologie ochrany prostředí, Ústav technologie vody a prostředí, Praha ; Lhotský, Richard ; Procházka, Jindřich ; Stará, Helena ; Pokorná, Dana ; Jeníček, Pavel ; Zábranská, Jana ; Kajan, Miroslav ; Dohnányos, Michal
Projekt si klade za cíl dosažení zvýšení produkce bioplynu a lepší využití organických látek ze zpracovávaných substrátů na již existujících i nově připravovaných bioplynových stanicích pomocí intenzifikace procesu biometanizace využitím různých metod předúpravy a kofermentace zpracovávaných materiálů, jakož i optimalizací řízení procesu. Hlavním prostředkem k dosažení cíle je podrobné studium vlastního procesu biometanizace pomocí laboratorních testů a poloprovozních pokusů a jejich podrobným analytickým a mikrobiologickým sledováním. Tyto testy budou prováděny převážně na reálných vzorcích fytomasy v různém vegetačním stadiu. Budou navrženy obecně platné metody intenzifikace biometanizačních procesů vedoucích k prohloubení biologické rozložitelnosti zpracovávaných materiálů a k zvýšení produkce bioplynu v anaerobních reaktorech. Metody budou ověřeny v poloprovozním a provozním měřítku včetně analýzy jednotlivých procesů (produkce fytomasy, sběr, doprava, uskladnění, výroba a energetické využití bioplynu, uskladnění a aplikaci fermentačního zbytku) na bioplynových reaktorech zpracovávajících fytomasu a budou navrženy a ověřeny technologické postupy předúpravy a společné fermentace (kofermentace) fytomasy v anaerobních reaktorech zpracovávajících kejdu hospodářských zvířat s cílem intenzifikace produkce bioplynu a zlepšení energetické bilance procesu.
|
|
|
Možnosti zvýšení retence vody a živin v zemědělské krajině na příkladu Třeboňska
LHOTSKÝ, Richard
Předkládaná dizertační je souborem prací na zadané téma ?Možnosti zvýšení retence vody a živin v zemědělské krajině na příkladu Třeboňska?. Dizertační práce je rozdělena do tří zvláštních kapitol, které řeší odpovědi na tři základní otázky: 1. Do jaké míry je možné zvýšit retenci vody v krajině pomocí rybníků? 2. Zemědělskou krajinu opouští velké množství živin i půdních částic, které způsobují eutrofizaci povrchových vod a zanášení vodních nádrží sedimenty. Jaké jsou možnosti zmírnění těchto negativních jevů? 3. Podaří-li se zakomponovat mokřadní a mimoprodukční plochy do zemědělské půdy, jaké jsou možnosti využití rostlinné biomasy z těchto ploch? Rybníky, případně celé jejich soustavy jsou specifickým prvkem české krajiny a v zemědělské krajině plní několik základních funkcí. S ohledem na zaměření předkládané práce jde o funkci akumulační a retenční ? rybníky trvale zachycují vodu odtékající z krajiny a zároveň slouží k dočasnému zadržení vody při významných srážkách. Zemědělství postavené na pěstování původně stepních rostlin nesnášejících dlouhodobé zamokření, předpokládá úpravu vodních poměrů. Přes své nesporné klady je nutné ovšem počítat s vyšší mineralizací organických látek v zemědělské půdě a zvýšený odtok živin z povodí, což může představovat poměrně vysoké ekonomické ztráty nehledě na zhoršení jakosti povrchových vod. Mokřady a malé vodní nádrže (rybníky) by mohly sehrát významnou roli při retenci živin v zemědělském povodí a zabránit tak jejich odtoku z krajiny a potažmo i ČR. V souvislosti s navržením mokřadů jako retenčního prostoru jak pro vodu, tak pro živiny je nutné řešit i nakládání s rostlinnou biomasou. Jedním z mnoha způsobů je energetické využití biomasy pro produkci bioplynu.
|
host ::
RSS.