|
|
Zhodnocení odpadu z akvakultury
LUNDA, Roman
Technologie pro úpravu vody, prošly v posledních letech dynamickým vývojem, spolu s novými objevy a metodami. Uměle vybudované mokřady, aerobní kompostování, anaerobní čištění, enzymatická nebo chemická hydrolýza a akvaponie jsou dnes již dobře známé technologie používané při snižování, zhodnocování a recyklaci odpadu z akvakultury. Veškerý odpad z akvakultury lze zhodnotit pomocí několika technologií. Nové technologie se používají hlavně k recyklaci zdrojů nebo k produkci cenných vedlejších produktů, včetně biopaliv, rybí siláže, biouhlí, kyseliny mléčné, vodíku a kalu jako média pro růst larev hmyzu, stejně tak jako technologie fytoremediace a bioflok pro zpracování kalů z akvakultury. Kapitola 2 uvádí složení kalů a odpadních vod z několika různých akvakulturních systémů RAS. Výsledky obsažené v Kapitole 2 prokazují možnost využití odpadních vod pro rostlinnou výrobu ve formě akvaponických nebo hydroponických systémů. Výhody akvaponie se netýkají pouze efektivního využívání půdy, vody a zdrojů živin, ale také umožňují větší integraci inteligentních energetických možností, jako je bioplyn a solární energie. V tomto ohledu, představuje akvaponie slibnou technologií pro produkci ryb a zeleniny za pomocí způsobů, které nejsou náročné na množství půdy, vyžadují méně energie a vody - a zároveň minimalizují chemické přísady a hnojivové doplňky, které se používají při konvenční výrobě potravin. Kapitola 2 také hodnotí koncentraci živin podle jednotlivých typů úpravy RAS a problém nadměrného množství sodíku v systémech. Neexistuje však dokonalé složení kalu či odpadní vody pro úplnou potřebu rostlin. Ovšem živiny obsažené v kalu a odpadní vodě, mohou snížit náklady na výrobu živných roztoků v hydroponii. Vytváření hodnotného substrátu pro hnojení pomocí vermikompostování, představuje velmi slibnou techniku pro budoucnost využití kalu. Tato technologie nevyžaduje zbytečně vysoké náklady a je vysoce ekologická. Kapitola 3 dokumentuje složení a využití kalů z akvakultury pro využití ve vermikompostování. Tato kapitola zahrnuje další možnosti využití kalů z akvakultury jako například přímé použití na pole včetně nezávadnosti v oblasti toxicity. To dává kalu ze standardního sladkovodního RAS velkou příležitost pro jeho přímé použití v odvětví vermikompostování. Je dobře známo, že zpracování pevných látek v akvakultuře může být díky využití technologii bioflok, velice výhodné. Tato technologie představuje pilíř zhodnocování odpadu z akvakultury. Využití biomasy bohaté na živiny z technologie bioflok jako potenciálního zdroje krmiva je obsaženo v Kapitole 4. Bylo prokázáno, že téměř 33 % krmiva pro chov raků může být nahrazeno bioflok biomasou. Největší překážkou při zhodnocování odpadu z akvakultury je nepřeberné množství všech možných technologií a jejich variabilita. K dosažení ideálního složení je nutné zvolit správný přístup v akvakulturních systémech. Je však zapotřebí dalšího výzkumu a vývoje, jak dokazují výzvy popsané v této práci.
|
|
|
Chov ryb v biofloc systému
LUNDA, Roman
Cílem této diplomové práce bylo vybudování a ověření funkčního modelového biofloc systému pro chov tilapie nilské (Oreochromis niloticus). V průběhu pokusu byl sledován především chemismus vody, rozvoj biofloc mikroflóry a reakce systému na technologické zásahy. Experiment se skládat ze dvou fází. První fáze monitorovala nedostatečně funkční systém. Z důvodu nedostatečného zajištění koncentrace kyslíku a promíchání vodního sloupce, byly v průběhu experimentu použity 4 typy vzduchovacího zařízení. Pro zajištění dokonalého promíchání a dostatečné koncentrace kyslíku ( 6 mg×l-1) byl zkonstruován airlift, který splňoval oba parametry. Během experimentu byl ověřen vliv aplikace karbohydrátů na snížení koncentrace amoniakálního dusíku. Průměrné hodnoty poměru C/N 14, bylo dosaženo množstvím mouky přidávané do systému jako zdroje karbohydrátů. Při dosažení doporučeného množství TSS (200 ml×l-1) s odpovídající biofloc mikroflórou, která veškerý dusík v nádrži přeměňovala na mikrobiální protein, byl systém vyhodnocen jako plně funkční. Při analýze bioflocu, byla zjištěna přítomnost N-látek v množství 223,6 g v celé nádrži (1300 l). V porovnání s aplikovaným krmivem v množství 300 g s obsahem N-látek 39 %, bylo do systému přidáno pouze 67,1 g N-látek. Bakteriální vločky sloužily jako potrava pro tilapie po celou dobu funkčního systému.
|
|
|
Rybí společenstvo vybraných šumavských toků s výskytem perlorodky říční
LUNDA, Roman
Monitoring rybích společenstev proběhl v roce 2010. Odlov se konal na předem určených lokalitách s potencionálním výskytem perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). Cílem bylo zmapovat zdejší ichtyofaunu z hlediska biodiverzity, ekvitability, abundance, dominance a velikostní variability. K monitoringu byl použit odlov pomocí elektrického agregátu. Každý úsek měřil 200 m a postupovalo se proti proudu v celé jeho šířce. Ulovené ryby byly determinovány, změřeny a vráceny zpět. Na základě získaných informací byl vyhodnocen stav rybího společenstva. Celkem byly na lokalitách chyceny dva druhy ryb lososovitých a vrankovitých a jeden druh kruhoústých. Dominoval zde pstruh obecný (Salmo trutta m. fario), (81,4 %), kterého následovala vranka obecná (Cottus gobio), (17,4 %). Mezi další chráněné a ohrožené druhy patří mihule potoční (Lampetra planeri). Z hlediska biodiverzity se umístila na prvním místě lokalita č. 8 Spůlka ? horní úsek (0,59) a nejhůře na tom byla lokalita č. 2 Zlatý potok ? Miletínky (0,14). Většinu společenstva těchto lokalit tvořili pouze pstruh obecný a vranka obecná. Pouze na jedné lokalitě č. 3 Zlatý potok ? Strunkovice bylo společenstvo obohaceno mihulí potoční. Největší výskyt perlorodky říční byl potvrzen na lokalitě č. 2 Zlatý potok ? Miletínky, kde se perlorodka vyskytuje v řádech desítek až stovek kusů. Na tomto úseku je i hojná dominance pstruha obecného (96,8%), který perlorodce slouží při jejím vývojovém cyklu jako hostitelská ryba.
|
host ::
RSS.