|
|
Vliv hlubokého stabilizačního systému na obstruktivní choroby plic
LUKŠÍKOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce řeší otázku, zda má aktivace hlubokého stabilizačního systému prokazatelný vliv na obstruktivní choroby plic. Je inspirována na základě klinických zkušeností, jež poukazují na pozitivní vliv hlubokého stabilizačního systému na respiraci. Záměrem práce bylo spirometrické sledování změn klidového dýchání a dechového rytmu, ke kterým dochází po aktivaci hlubokého stabilizačního systému, k jehož oslovení byla využita metoda Vojtovy reflexní lokomoce. Teoretická část stručně shrnuje poznatky o fyziologii a kineziologii dýchání, zabývá se patofyziologií a patokineziologií obstruktivních dýchacích cest, se zaměřením se na astma bronchiale. Jedna z kapitol se zabývá také spirometrickým vyšetřením. Dále je v práci popsán hluboký stabilizační systém z hlediska ovlivnění respiračních funkcí a možnost jeho aktivace prostřednictvím Vojtovy reflexní lokomoce. Pro praktickou část práce byla zvolena kvalitativní strategie výzkumu. Data byla získána na základě zpracování 5 kazuistik, které zahrnují anamnestické údaje a kineziologický rozbor probandů, trpících obstruktivním onemocněním plic. Hlavní část výzkumu byla postavena na spirometrickém měření klidového dýchání, pozorování změn dechového rytmu a změn časových poměrů mezi nádechem a výdechem probandů za tří odlišných situací. V první situaci nebylo do dýchání probanda nijak zasahováno. Ve druhé situaci byl proband měřen v pozici decentrace. Třetí situací bylo měření po aktivaci hlubokého stabilizačního systému po stimulaci Vojtovou reflexní lokomocí. Do výzkumu byla také zařazena analogová škála subjektivního vnímání stavu dýchání. Vyhodnocená data ze spirometrického měření klidového dýchání z větší části nepřinesla očekávané výsledky. Kladný výsledek byl zaznamenán pouze u změn dechového rytmu a byl prokázán subjektivní pocit snadnějšího dýchání po stimulaci Vojtovou reflexní lokomocí. Dechový rytmus se měnil v závislosti na posturální situaci. V pozici decentrace došlo u probandů ke zvýšení počtu dechů, naopak po stimulaci Vojtovou reflexní lokomocí se počet dechů snížil. U pozorování subjektivního vjemu stavu dýchání došlo průměrně po stimulaci Vojtovou reflexní lokomocí k posunu zaznamenaného bodu probandem na analogové škále směrem k lepšímu o 23,18 mm. Výsledky měření časového poměru mezi nádechem a výdechem byly spíše nesourodé.
|
host ::
RSS.