|
|
The European Union - Iran Relations: Indirect Outcomes of the Nuclear Agreement Negotiations
Kubíček, Pavel ; Weinfurter, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Reference Kubi0ček Pavel. The European Union - Iran Relations: Indirect Outcomes of the Nuclear Agreement Negotiations. Prague, 2024. Master's thesis. Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of Political Studies. Abstrakt Evropska0 unie je dlouhodobe0 vy0znamny0m aktérem v diplomaticky0ch vztazi0ch s Íra0nskou isla0mskou republikou. Proto je tento vztah předme0tem zkouma0ni0 a debat, v nichž se vyskytuje velké množstvi0 při0stupů a konceptů. Tato pra0ce se zaby0va0 nepři0my0mi dopady jaderné dohody, ji0ž s Íra0nem vyjedna0vala spolu s dalši0mi sta0ty také Evropska0 unie, ktera0 zde sehra0la kli0čovou roli. Pra0ce na zmi0ne0nou problematiku nahli0ži0 skrze teorii strukturace, a hodnoti0 při0stup Evropské unie k vyjedna0va0ni0m v obdobi0 po podepsa0ni0 jaderné dohody. Da0le se v pra0ci nacha0zi0 stručny0 přehled za0sadni0ch uda0losti0 prova0zeji0ci0 vyjedna0va0ni0 jakož i te0ch, ke ktery0m došlo v dobe0 po přijeti0 dohody. Ve druhé ča0sti se tato při0padova0 studie soustředi0 na uda0losti a aktivity, jež je možné pokla0dat za nepři0mé dopady diplomaticky0ch vyjedna0va0ni0. Pra0ce si da0va0 za úkol analyzovat méne0 zřejmé dopady vyjednané dohody, které mohou by0t v debate0 o jaderné dohode0 opomi0jeny. Jedna0 se o při0padovou studii, ktera0 k praktickému vy0zkumu využi0va0 teorie...
|
|
|
Srovnání psychosociální krizové intervence u základních složek Integrovaného záchranného systému
KUBÍČEK, Pavel
Teoretická část Ve své diplomové práci na téma Srovnání psychosociální krizové intervence u základních složek integrovaného záchranného systému se v první kapitole teoretické části zabývám obecnými tématy, jako je stres a jeho projevy. V další kapitole se věnuji podrobněji jednotlivým složkám IZS a zátěžovým situacím vyplývajícím z jejich profesí. Práce ve složkách IZS je různorodá, avšak dopady pomáhající profese na pracovníky IZS jsou velmi obdobné. Třetí kapitola pojednává o krizovém řízení. Na ní navazuje kapitola čtvrtá, ve které obecně prezentuji znaky, formy a kroky krizové intervence. Nejdůležitější kapitolou teoretické části je poslední pátá pod názvem Možnosti krizové intervence u složek IZS. V této kapitole jsou podrobně popsány možnosti psychologické pomoci u hasičů, policistů a záchranářů. Výzkumná část V praktické části jsem chtěl zjistit, do jaké míry je pro příslušníky IZS jejich práce zatěžující, zda vědí o možnosti psychologické podpory a do jaké míry ji využívají. K tomu jsem použil formu dotazníkového šetření. Dotazník se skládá z 26 otázek. Bylo osloveno 300 respondentů ze všech třech základních složek IZS. Návratnost byla 87,67%. K výsledkům jsem došel pomocí základní popisné statistiky, hypotézy 1, 2 jsou testovány ? kvadrát testem na hladině významnosti 0,05, hypotéza 3 je pak zpracována Fisherovým exaktním testem na hladině významnosti 0,05. Cílem práce bylo: Vysvětlit pojmy týkající se tématu psychosociální krizové intervence Zhodnotit jakým způsobem nabízejí jednotlivé složky psychologickou pomoc svým příslušníkům Zjistit, zda mají příslušníci integrovaného záchranného systému povědomí o možnosti využívání služeb psychosociální intervence a zda tak dělají Porovnat poskytované služby u jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a eventuálně podat návrh na zlepšení Výsledky Dotazník byl rozeslán všem členům základních složek IZS. Všechny tři složky IZS (HZS, ZZS, PČR) jsou zastoupeny v datovém souboru celkem rovnoměrně. Nejvíce respondentů pracuje u ZZS (36,5%), nejméně u PČR (30,8%). Zaměřím-li se na cíle a hypotézy práce, je nutné prezentovat následující. Dle statistického zpracování je pro většinu respondentů jejich práce psychicky velmi náročná. Kladně odpovědělo 68,8%. Ve všech složkách je stejně vysoká psychická zátěž. Lze tedy konstatovat, že hypotéza 1 byla potvrzena. O možnosti využívat pomoc psychologa nebo peera v zátěžové situaci ví 87,8% respondentů. Ale naopak jejich pomoc využilo pouze 27,8% z celkového počtu. Při podrobnějším zpracování v kontaktování pomoci v jednotlivých složkách vyšlo, že nejčastěji k tomuto dochází u HZS. Hypotéza 2 byla potvrzena částečně, jelikož příslušníci PČR využívají pomoc v minimální míře, pouze 16 respondentů tak učinilo. Z celkového počtu vrácených dotazníků je informováno, ale zatím nikdy pomoc nevyužilo 158 respondentů. Hypotéza 3 byla potvrzena, existuje závislost mezi informovaností a využívání služeb intervence. Závěr Všichni pracovníci IZS svou práci vnímají za velmi psychicky náročnou. Z výzkumné části vyšlo, že také informovanost o krizové intervenci je vcelku vysoká. Nejvíce potřebnou psychologickou pomoc vnímají hasiči, což se vzhledem k povaze zaměstnání dá očekávat. Nejméně účasti na dotazníkovém šetření a také nejméně využívající psychologickou pomoc mělo zastoupení členů PČR. Nejvíce je krizová intervence využívána u hasičů. Je ale stále nutné zvyšovat o této problematice povědomí a dosáhnout co největšího procentuálního vytížení pracovníků krizové intervence.
|
host ::
RSS.