|
|
Analýza plodnosti prasnic ve vybraném chovu
KUBALOVÁ, Markéta
Cílem diplomové práce bylo analyzovat reprodukční užitkovost prasnic ve vybraném chovu za tříleté období. Do sledování bylo zařazeno 602 vrhů prasnic plemene české bílé ušlechtilé (ČBU), 7 632 vrhů prasnic ČBU ČL a 397 vrhů prasnic ČL ČBU. V základním souboru prasnic byl dosažen průměrný počet všech narozených selat 15,43, z toho bylo 14,25 živě narozených selat. Nejvíce všech narozených selat bylo zjištěno u prasnic ČL ČBU (16,25 ks), následovaly prasnice ČBU (16,03 ks) a prasnice ČBU ČL (15,34 ks). Počet živě narozených selat byl zjištěn nejvyšší u prasnic ČBU (14,51 ks), s mírným odstupem následovaly prasnice ČL ČBU (14,36 ks) a nejnižší počet živě narozených selat byl zjištěn u prasnic ČBU ČL (14,22). Průměrný věk při 1. zapuštění prasniček byl 235,7 dne. Prasničkám, které byly poprvé zapuštěny do 229 dní věku, se narodilo o 0,39 selete více, než prasničkám, které byly poprvé zapuštěny ve věku 230 až 250 dní (13,42, resp. 13,03 selat). Průměrná délka březosti prasnic byla zjištěna 115,7 dne. Prasnicím s délkou březosti do 115 dní se narodilo více selat, než prasnicím s délkou březosti 115 dní a delší (14,55, resp. 14,18 selat). Rozdíl 0,37 selete byl potvrzen jako statisticky vysoce významný. Průměrná délka intervalu od odstavu selat do zapuštění prasnic byla 5 dní (4,97 dne). Prasnicím, které byly zapuštěny do 4 dní po odstavu selat, se narodilo o 0,44 selat více, než prasnicím, které byly zapuštěny 5 a více dní po odstavu (15,03, resp. 1 458 selat). Diference byla prokázána jako statisticky vysoce významná. Průměrná délka mezidobí byla zjištěna 152,9 dní. Na základě její délky byly prasnice rozděleny do 3 skupin, a to 132 až 145 dní, 146 až 160 dní a 161 až 200 dní. Nejvíce selat (14,58 ks) se narodilo prasnicím s délkou mezidobí 146160 dní a nejméně selat prasnicím s délkou mezidobí 161200 dní (14,51 selat).
|
|
|
Porovnání výsledků výkrmu býků různých plemen ve stejných podmínkách
KUBALOVÁ, Markéta
Chov skotu v České republice má v zemědělství dlouholetou tradici. Nyní chov dojeného skotu ustupuje chovu krav bez tržní produkce mléka, jehož stavy se zvyšují. K 1. dubnu 2014 je dle evidence Českého statistického úřadu v České republice celkem 191 tis. kusů krav bez tržní produkce mléka. Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat masnou užitkovost výkrmu masných plemen skotu, konkrétně kříženců plemen charolais a piemontese, přičemž výkrm obou plemen probíhal ve shodných podmínkách chovu. Do vyhodnocení vybraných ukazatelů bylo zařazeno celkem 44 kříženců z farmy ve Starém Městě u Frýdku-Místku. Byly vytvořeny skupiny býků dle plemenné příslušnosti a roku porážky. Byl zjišťován věk při porážce, živá hmotnost, hmotnost jatečně upraveného těla, netto přírůstek, průměrný denní přírůstek a zařazení do systému SEUROP do tříd zmasilosti a protučnělosti. Data byla zpracována pomocí programů Microsoft Excel a StatsoftStatistica. Významnost rozdílů byla vypočtena pomocí t-testu. Porážková hmotnost kříženců charolais byla 636,97 kg (porážkový věk 728,91 dne), u kříženců piemontese 639,17 kg (porážkový věk 736,52 dne). Minimální rozdíl byl zjištěný i u jatečně upraveného těla býků (357,85 kg v případě charolais resp. 359,08 kg u piemontese). Průměrné denní přírůstky byly také vyrovnané 818,61 g (charolais) a 814,86 g (piemontese). Diference mezi netto přírůstky byla taktéž malá, netto přírůstek kříženců charolais byl 490,74 g/den resp. 488,31 g/den kříženců piemontese. Rozdíly mezi plemeny nebyly statisticky průkazné. V rámci jednotlivých plemen byl zkoumán i rozdíl mezi rokem porážky (2013 a 2014), diference ani v tomto případě nebyla statisticky průkazná. Zatřídění jatečných těl v systému SEUROP bylo v případě kříženců charolaisv roce 2013 nejčastější ve třídě R (75 %), zatímco u kříženců piemontese ve třídě R 54,55 % a ve třídě U 45,45 %. V roce 2014 byla jatečná těla kříženců charolais nejčastěji zařazena do tříd U (45,45 %) a E (36,36 %), jatečná těla kříženců piemontese ve třídách E (30 %), U (40 %) a R (30 %). Zařazení za protučnělost bylo v obou letech, ve všech případech, do třídy 1. Zjištěné výsledky neprokázaly v daných podmínkách rozdíly mezi kříženci plemen charolais a piemontese. Rozdíl ve sledovaných ukazatelích mezi roky 2013 a 2014 v rámci těchto plemen také nebyl potvrzený, což nasvědčuje stálosti podmínek v chovu. Pro chovatele je mimo jiné důležité i zatřídění jatečných těl do systému SEUROP a výsledky naznačují na příznivější zatřídění jatečný těl kříženců piemontese.
|
host ::
RSS.