|
|
Hodnota a postavení sociálních pracovníků z pohledu veřejnosti
KROUPOVÁ, Denisa
Teoretická část diplomové práce vymezuje pojem sociální pracovník. Snaží se poukázat na rozdíly mezi sociálním pracovníkem, pracovníkem v sociálních službách a zdravotně sociálním pracovníkem. Následující kapitola je věnovaná samotné sociální práci. Do sociální práce zasáhly mnohé osobnosti, kterým je v této práci dán prostor. Žijeme v postmoderní době, která nás ovlivňuje na každém kroku. Stejně tak je ovlivňována i sociální práce. Sociální pracovník je důležitým prvkem v celé sociální práci. Z hlediska role, může sociální pracovník zaujímat různé pozice. V této diplomové práci jsou role sociálních pracovníků rozděleni dle minimálních standardů vzdělání, dle hodnotového systému, dle etického kodexu a dle kompetencí. Vnímání sociálních pracovníků se prolíná de facto celou diplomovou prací. Sociální vnímání (sociální percepce) úzce souvisí se sebepojetím, tedy tím, jak vnímáme sami sebe. Hodnoty a hodnotový systém utvářejí postoj jedince ke všem oblastem lidského života. Postoje si vytváříme po celý život a jsou více či méně neměnné. Supervize, která je náplní jednou z kapitol, patří mezi důležité části profese sociálního pracovníka. Koncept celoživotního vzdělávání zaujímá v životě sociálních pracovníků podstatné místo. Sám zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá sociálním pracovníkům povinnost dalšího vzdělávání. Cílem práce bylo zjistit, jaké postavení zaujímají sociální pracovníci ve společnosti a jak prestižní je profese sociálních pracovníků. Dílčím cílem bylo zjistit, jakými vlastnostmi by měl sociální pracovník disponovat. Praktická část diplomové práce byla zpracována pomocí kvantitativní výzkumné strategie. Byla použita metoda dotazování, technika dotazníků. Sběr dotazníků probíhal na území Jindřichohradecka, a to od 15. ledna do 16. března 2015. Laickou veřejnost, která byla vybrána metodou kvótního výběru, zastupovali jedinci bydlící na území Jindřichohradecka. Odbornou veřejnost vybranou náhodným účelovým výběrem zastupovali sociální pracovníci pracující na území Jindřichohradecka. S ohledy na cíle práce bylo sestaveno 5 hypotéz, které jsou podrobně rozpracovány ve výzkumné části této práce. Hypotézy byly statisticky testované a byly vyhodnoceny takto: H1: Neexistuje rozdíl ve vnímání postavení sociálních pracovníků ve společnosti mezi těmi, kdo mají zkušenost s profesí sociálního pracovníka a těmi, co tuto zkušenost nemají. H1 byla potvrzena. H2: Neexistuje rozdíl ve vnímání prezentace profese sociálního pracovníka v médiích mezi odbornou a laickou veřejností. H2 byla potvrzena. H3: Mezi věkem a hodnocením činnosti profese sociálního pracovníka u odborné veřejnosti není souvislost. H3 byla zamítnuta. H4: Úroveň dosaženého vzdělání nemá vliv na to, jak je vnímaná prestiž profese sociálního pracovníka u odborné veřejnosti. H4 byla potvrzena. H5: Mezi nejvyšším dosaženým vzděláním a vnímáním nutnosti vysokoškolského vzdělání u sociálních pracovníků u laické veřejnosti existuje souvislost. H5 byla zamítnuta Sociální pracovníci jsou ve společnosti prezentování spíše negativněji. K tomu přispívá i prezentace této profese prostřednictvím médií. Prestiž sociálních pracovníků je ve velké míře ovlivňována prestiží samotného oboru sociální práce. Z výsledků výzkumu vzešlo, že profese sociálního pracovníka není ani prestižní ani neprestižní profese nebo spíše neprestižní profese. Vlastnosti, kterými by měl sociální pracovníky disponovat, jsou z pohledu laické i odborné veřejnosti především tyto tři: empatie, trpělivost a ochota. Přínos práce lze spatřit především v prezentaci výsledků toho, jak se společnost staví k profesi sociálního pracovníka. Práce pomohla objasnit slabá místa tohoto oboru a poukázala na aktuálnost problematiky prestiže sociálních pracovníků.
|
|
|
Péče o osoby s Parkinsonovou chorobou v Jihočeském kraji
KROUPOVÁ, Denisa
Teoretická část bakalářské práce je věnována samotné problematice Parkinsonovy choroby. Je zde nastíněn vznik Parkinsonovy choroby. Dalším tématem je průběh a prognóza tohoto onemocnění. Jedná se o progresivní onemocnění, postupem času se tedy stav zhoršuje. Prognóza Parkinsonovy choroby se zcela změnila od počátku 80. let 20. století, kdy se levodopa stala základní lékem. Léčba Parkinsonovy choroby pomáhá zpomalovat průběh tohoto onemocnění, a tím zajišťuje nemocných takřka plnohodnotný život. Nefarmakologická léčba je zajišťována různými terapiemi a pediemi, ze kterých zaujímá hlavní místo fyzioterapie. Chirurgická léčba je indikována pouze u osob, kde farmakologická léčba nedosahuje dostatečného efektu. Poslední kapitola teoretické části se věnuje zdravotním a sociálním službám pro osoby s Parkinsonovou chorobou. Zdravotní služby poskytují státní i nestátní zdravotnická zařízení. Sociální oblast jsem v této bakalářské práci rozdělila na sociální služby a na dávky pro osoby se zdravotním postižením, kterými bezpochyby osoby s Parkinsonovou chorobou jsou. Cílem praktické části bakalářské práce je zjistit, jaké dopady má Parkinsonova choroba na život lidí s tímto onemocněním. Dílčím cílem je zjistit, s jakými obtížemi se lidé s Parkinsonovou chorobou setkávají v oblasti zdravotní a sociální péče v Jihočeském kraji. S ohledy na cíle práce je zvolen kvalitativní výzkum. Zvolena byla metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Schéma polostrukturovaného rozhovoru je tvořeno okruhem sedmi otázek, které se týkají osobní, rodinné, pracovní, zdravotní, ekonomické oblasti a dále problémů, se kterými se osoby s Parkinsonovou chorobou setkávají v oblasti zdravotní a sociální péče v Jihočeském kraji. Kvalitativní data jsou analyzována pomocí metody zachycení vzorců (gestaltů). Výzkumný soubor tvoří šest respondentů, kteří byli vybráni záměrným výběrem. Z výsledků bakalářské práce plyne, že Parkinsonova choroba se více či méně dotýká každé oblasti života lidí s tímto onemocněním. Hlavní faktorem v dopadech na zdravotní oblast jsou příznaky tohoto onemocnění, které jsou pro respondenty obtěžující. V rodinné oblasti se dopady Parkinsonovy choroby promítají na vztazích, u dvou ze šesti respondentů došlo k upevnění vztahů, avšak u jednoho respondenta došlo k rozvrácení partnerského vztahu. Pracovní oblast patří mezi oblasti, které jsou tímto onemocněním poznamenané. Dochází ke ztrátě vytrvalosti, u některých respondentů se objevuje neschopnost výkonu manuální činnosti, další respondenti uvádějí omezené možnosti v pracovním výkonu. V pracovní oblasti byly zkoumány i dopady Parkinsonovy choroby na výkon zaměstnání, kde se ukázalo, že tři respondenti, kteří byli v době diagnostikování Parkinsonovy choroby zaměstnání, nemuseli opustit své zaměstnání. Pouze jeden z respondentů udal, že se vlivem Parkinsonovy choroby zvýšily jeho výdaje. Ani jeden z respondentů se necítí být finančně závislý na svých rodinných příslušnících. Na léky v současné době nedoplácí žádný z dotazovaných respondentů. Mezi problémy, se kterými se osoby s Parkinsonovou chorobou setkávají v oblasti zdravotní péče, lze uvést absenci specializovaného zdravotnického centra v Jihočeském kraji. Dále jsem se u jednoho respondenta setkala s nespokojeností v oblasti neurologické péče. Informovanost v oblasti sociální péče je dle mého názoru nízká. Dva z šesti z respondentů přiznali, že nevědí, kde získat informace. Ze sociálních příspěvků se objevil akorát příspěvek na mobilitu. Průkazu osoby se zdravotním postižením jsou držiteli čtyři respondenti. Tato práce by mohla být přínosem jak pro osoby s tímto onemocněním, tak pro jejich rodinné příslušníky, přátelé a pro všechny, kteří jeví zájem o problematiku této choroby. Tato práce může rovněž přinést inspiraci pro činnost Klubu Parkinson České Budějovice.
|
host ::
RSS.