|
|
Role staniční sestry v chodu oddělení
KRÁLOVÁ, Mirlinda
Tato bakalářská práce je zaměřena na roli staniční sestry v chodu oddělení, konkrétně na specifika práce staniční sestry, předpoklady ke jmenování do funkce staniční sestry a také na to, jakým způsobem řeší staniční sestra konflikty na svém oddělení. Do specifik práce staniční sestry v současné době patří zejména administrativní činnost, vedení celého ošetřovatelského týmu a zodpovědnost za správný chod oddělení a kvalitní ošetřovatelskou péči. Staniční sestra je manažerkou první linie. Teoretická část této bakalářské práce se zabývá historií ošetřovatelství, hlavní úlohou a cílem ošetřovatelství, jímž je celistvost a systematičnost v uspokojování biologických, psychických, sociálních i spirituálních potřeb nemocného. Dále je zaměřena na profesi všeobecné sestry a její role. Největší část je věnována staniční sestře, která je řídicím pracovníkem celé ošetřovací jednotky a je přímo podřízena vrchní sestře. Vykonává vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči, organizační a řídicí činnost. Vede celý ošetřovatelský tým. Dále je třeba zmínit kapitolu Předpoklady staniční sestry a manažerské dovednosti, která obsahuje podkapitoly věnující se organizování, řízení a vedení, plánování, kontrole a time managementu. Nezbytnou součástí je i kapitola zabývající se komunikací. Komunikace hraje jednu z nejdůležitějších rolí v životě člověka. U staniční sestry to platí několikanásobně, protože komunikace je klíčovou součástí jejího povolání a patří k nejvýznamnějším atributům. Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny tři cíle: 1. Zjistit specifika práce staniční sestry; 2. Zjistit, jakým způsobem řeší staniční sestra konflikty na pracovišti; 3. Zjistit předpoklady k výkonu funkce staniční sestry. Položeny byly tři výzkumné otázky: 1. Jaká jsou specifika práce staniční sestry?; 2. Jakým způsobem řeší staniční sestra konflikty na pracovišti?; 3. Jaké schopnosti musí mít sestra k tomu,aby byla jmenována staniční sestrou? Empirická část této bakalářské práce je zpracována kvalitativní metodou, formou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor probíhal s osmi staničními sestrami na základě předem připravených otázek. Z těchto osmi staničních sester byly čtyři z chirurgických oborů a čtyři z interních oborů. Při analýze rozhovorů byla použita metoda "papír tužka". Zpracované výsledky byly rozděleny do kategorií a následně podkategorií. Závěrem lze říci, že pro jmenování do funkce staniční sestry je vhodné mít nejen zkušenosti a praxi, ale (vzhledem k vývoji medicíny a zdravotnictví vůbec) rovněž vysokoškolské vzdělání nebo specializaci v daném oboru. V rámci řešení konfliktů na oddělení by někdy bylo vhodné zapojit nebo alespoň informovat i vrchní sestru, třebaže se jedná o problém "pouze" personální. Lze tím předejít různým nedorozuměním. Z výsledků vyplývají určité nedostatky v komunikaci. Tato bakalářská práce by mohla sloužit jako podklad k vypracování seminářů na oddělení, které by se týkaly komunikace a řešení konfliktů.
|
host ::
RSS.