|
|
Vítězslava Kaprálová - hledání vlastní cesty : Partita pro smyčcový orchestr a klavír op. 20, Koncert pro housle, klarinet a orchestr op. 21
Janoušková, Michaela ; Slavický, Milan (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Zaverem bych chtela pripomenout otazky polozene v uvodni kapitole, ktere tvorily zakladni osu me prace, a zaroveii strucne shrnout odpovedi na tyto otazky, jak se mi v jednotlivych kapitolach vyjevily. Prve dye analyticke kapitoly se zamerovaly predevsim na popis jednotlivych kompozicnich aspektu Partity a Concertina a snazila jsem se v nich postihnout otazku, ktere prvky, jak a proc se v kompozicni praci techto del menily. Lze rici, ze se v pripade obou del nejednalo ani tak 0 zasadni zmeny jednotlivych aspektu hudebni reCi, jako spiSe 0 otazku hledani noveho tvarovani hudebniho materiaIu. Meni se tedy oproti predchozim skladbam predevsim zakladni pristup k formotvomym principum. Pro vnitfui organismus techto del prestava byt smerodatna kontrastnost temat, periodicita a symetricnost v utvareni hudebnich myslenek Ci vetSich hudebnich useku. Kapralova naleza v kompozicnim stylu Bohuslava Martinu odpoved' na sve hledani konzistentni, sevrene a vyvazene formy, ktera zaroveii dovoluje, a je tim primo podminena, volnou a bohatou vnitfui praci s tematem, motivem Ci bui'ikou, jakozto zakladnim organickym materiaIem, z nehoz cela forma vyrusta. Ze srovnavaci analyzy treti kapitoly pak vyplyva, do jake miry je Partita bezprostrednim odrazem kompozicni prace Bohuslava Martinu, a zaroveii nakolik si v naslednem...
|
|
|
Vítězslava Kaprálová - hledání vlastní cesty : Partita pro smyčcový orchestr a klavír op. 20, Koncert pro housle, klarinet a orchestr op. 21
Janoušková, Michaela ; Gabrielová, Jarmila (oponent) ; Slavický, Milan (vedoucí práce)
Zaverem bych chtela pripomenout otazky polozene v uvodni kapitole, ktere tvorily zakladni osu me prace, a zaroveii strucne shrnout odpovedi na tyto otazky, jak se mi v jednotlivych kapitolach vyjevily. Prve dye analyticke kapitoly se zamerovaly predevsim na popis jednotlivych kompozicnich aspektu Partity a Concertina a snazila jsem se v nich postihnout otazku, ktere prvky, jak a proc se v kompozicni praci techto del menily. Lze rici, ze se v pripade obou del nejednalo ani tak 0 zasadni zmeny jednotlivych aspektu hudebni reCi, jako spiSe 0 otazku hledani noveho tvarovani hudebniho materiaIu. Meni se tedy oproti predchozim skladbam predevsim zakladni pristup k formotvomym principum. Pro vnitfui organismus techto del prestava byt smerodatna kontrastnost temat, periodicita a symetricnost v utvareni hudebnich myslenek Ci vetSich hudebnich useku. Kapralova naleza v kompozicnim stylu Bohuslava Martinu odpoved' na sve hledani konzistentni, sevrene a vyvazene formy, ktera zaroveii dovoluje, a je tim primo podminena, volnou a bohatou vnitfui praci s tematem, motivem Ci bui'ikou, jakozto zakladnim organickym materiaIem, z nehoz cela forma vyrusta. Ze srovnavaci analyzy treti kapitoly pak vyplyva, do jake miry je Partita bezprostrednim odrazem kompozicni prace Bohuslava Martinu, a zaroveii nakolik si v naslednem...
|
host ::
RSS.