|
|
Právní aspekty telemedicíny
Kolačkovská, Lucie ; Šolc, Martin (vedoucí práce) ; Janoušková, Anežka (oponent)
1 Právní aspekty telemedicíny Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou právních aspektů telemedicíny neboli poskytování zdravotnických služeb s využitím informačních a komunikačních technologií na dálku. Telemedicína je nový, rychle se rozvíjející fenomén, jehož využití v praxi však již v současné době převyšuje úroveň jeho legislativního ukotvení. Práce si klade otázku, zdali právní úprava telemedicíny odpovídá ochraně subjektivních práv pacienta. Pokud ne, je cílem práce identifikovat změny legislativy, které jsou pro dosažení této úrovně vyžadovány. Práce vymezuje pojem telemedicíny i její jednotlivé kategorie, jež ilustruje několika kazuistickými příklady z praxe. Dále právní úpravu telemedicíny zkoumá v kontextu smlouvy o péči o zdraví, kde podrobně analyzuje především navrhovanou novelizaci zákona o zdravotních službách, která, pokud dojde k jejímu přijetí, telemedicínu legislativně ukotví. Rozebírá rovněž klíčové otázky, které z legislativního ukotvení telemedicíny vyplývají, a to oprávněním k poskytování telemedicínských služeb a standard péče de lege artis. Dále zkoumá stěžejní aspekt právní úpravy telemedicíny, ochranu osobních údajů, které jsou při poskytování telemedicíny rutinně sdíleny. Práce neopomíjí ani zahraniční právní úpravu telemedicíny, ve které identifikuje možné zdroje...
|
|
|
Dodatečné projednání dědictví
Vonková, Kateřina ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Janoušková, Anežka (oponent)
Dodatečné projednání dědictví Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o dodatečnému projednání dědictví jako institutu dědického práva, kterému se jako celku nevěnuje žádná odborná publikace. Cílem této práce je tedy podat čtenáři ucelený teoretický výklad o dodatečném projednání dědictví na jednom místě. Smysl diplomové práce spočívá v nastínění složitosti institutu, jemuž se věnuje, a to jak z pohledu právní úpravy, která je v dodatečném projednání dědictví užívána, tak z pohledu průběhu jednotlivých druhů dodatečného projednání dědictví a obtížností z hlediska jeho vázanosti na původní dědické řízení a jeho současnou samostatnost. Práce poskytuje teoretické vymezení pojmu dodatečného projednání dědictví a dále demonstruje jeho povahu jakož i charakteristické prvky, druhy dodatečného projednání dědictví a jeho průběh. Diplomová práce se nad rámec teorie věnuje specifikům, která se při dodatečném projednání dědictví mohou objevit. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První tři kapitoly představují teoretický základ diplomové práce a poslední dvě kapitoly doplňují uvedený výklad a podtrhují charakter dodatečného projednání dědictví. Všechny kapitoly se skládají z podkapitol, které jsou sestaveny tak, aby tvořily systematický celek a podaly ucelený a jednoznačný výklad institutu dodatečného projednání...
|
|
|
Náležitý dohled nad nezletilými v občanském právu
Holubec, David ; Šolc, Martin (vedoucí práce) ; Janoušková, Anežka (oponent)
Náležitý dohled nad nezletilými v občanském právu Abstrakt Předkládaná práce se zabývá civilní deliktní odpovědností v právním řádu České republiky, a to konkrétně případy, kdy osoby dohlížející zanedbají náležitý dohled nad nezletilými. Práce vychází z relevantních ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Z tohoto zákona dovozuje, kdy je potřeba dohlížet nad nezletilými. Práce shrnuje, že režim civilní deliktní odpovědnosti osoby dohlížející může nastoupit v případech, kdy nezletilý vystupuje jak jako škůdce, tak jako poškozený. Vedle občanského zákoníku práce reflektuje i příslušná ustanovení Listiny základních práv a svobod a Úmluvy o právech dítěte. V práci jsou představeny také další relevantní právní předpisy, zejména z oblasti práva správního. Těžiště práce spočívá v analýze rozhodnutí soudů v České republice, které se již v minulosti opakovaně zabývaly případy zanedbání náležitého dohledu nad nezletilými. Systematickou metodou jsou tříděna jednotlivá hodnotící kritéria zanedbání náležitého dohledu nad nezletilými. Práce specifikuje neostrý pojem náležitého dohledu tak, že by mělo jít o provádění dohledu náležitým způsobem; při uznávání individuality a zájmů osoby, nad níž je vykonáván; s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti a s ohledem na vztah osoby dohlížející a...
|
|
|
Rozhodování o střídavé péči
Krejčí, Simona ; Janoušková, Anežka (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Rozhodování o střídavé péči Abstrakt Cílem mé diplomové práce na téma "Rozhodování o střídavé péči" je analýza rozhodování soudů a kritéria, které ovlivňují svěření dítěte do střídavé péče v České republice. Cílem je nejen posoudit do jaké míry jsou tyto faktory a kritéria v zájmu dítěte, ale také do jaké míry musí být naplněna, aby byl tento institut využíván s ohledem na potřeby samotných dětí. Zároveň se také věnuji i největším problémům, které střídavou péči provázejí. Tato diplomová práce je rozdělena do sedmi částí. V první části vymezuji základní pojmy souvisejícími se střídavou péčí a také rozebírám formy porozvodové péče o dítě. Formami porozvodové péče jsou výlučná péče jednoho z rodičů, společná péče, střídavá péče a svěření do péče jiné osoby. V druhé části popisuji vývoj střídavé péče v České republice. V části třetí se zaměřuji na vybranou judikaturu Ústavního soudu, která se konkrétně týká střídavé péče a jejích úskalí. Judikatura Ústavního soudu je v tomto ohledu velmi důležitá. Ve čtvrté části do hloubky popisuji tzv. čtyřstupňový test vhodnosti, který byl Ústavním soudem zformulován, aby sjednotil alespoň základní faktory, které musí obecné soudy zvážit při rozhodování o střídavé péči. V páté části poukazuji na negativa a pozitiva střídavé péče, ačkoliv je samozřejmě potřeba brát v potaz,...
|
|
|
Vypořádání SJM v pozůstalostním řízení
Otradovcová, Zuzana ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Janoušková, Anežka (oponent)
Vypořádání SJM v řízení o pozůstalosti Cílem této diplomové práce s názvem "Vypořádání SJM v řízení o pozůstalosti" je popsat a zanalyzovat normy upravující vypořádání společného jmění manželů v řízení o pozůstalosti a popsat současnou právní úpravu, včetně konfrontace některých názorů v doktríně. První kapitola obsahuje samotné vymezení pojmu společného jmění manželů, druhá kapitola je historickým exkurzem od obecného zákoníku občanského až po současnost, kdy jsou popsány jak možnosti majetkového uspořádání manželů, tak následné vypořádání tohoto společenství. Třetí kapitola popisuje procesní postup v řízení o pozůstalosti, kdy dochází k vypořádání společného jmění manželů a rovněž se zabývá ochranou pozůstalého manžela v případě různých projevů vůle zůstavitele, které směřují k vypořádání jeho majetku, který zanechal. Čtvrtá kapitola popisuje jednotlivé způsoby vypořádání SJM v řízení o pozůstalosti, tj. dohodu pozůstalého manžela a dědiců nebo soudní rozhodnutí a též se zabývá situací zaniklého, avšak nevypořádaného SJM. Stručná pátá kapitola pojednává o situaci registrovaných partnerů. V závěru práce je provedena komparace s francouzskou právní úpravou, nejprve jsou popsány varianty možného majetkového uspořádání mezi manželi a následně postup v řízení o pozůstalosti. Je rovněž upozorněno na...
|
|
|
Reprodukční práva žen v zemích Visegrádské skupiny
Žaloudková, Dominika ; Janoušková, Anežka (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Předmětem této diplomové práce jsou reprodukční práva žen v zemích Visegrádské skupiny, přičemž se zaměřuje především na problematiku umělého přerušení těhotenství. Dochází zde ke komparaci jednotlivých právních úprav těchto států v oblasti interrupční legislativy, a to od počátku 20. století až do současnosti. Všechny porovnávané země do jisté míry spojuje podobná historie, i přesto se však každá po roce 1989 vyvíjela odlišně. Práce je strukturována do 8 kapitol. První kapitola představuje problematiku reprodukčních práv obecně a jejich historického vývoje. Druhá kapitola vymezuje termíny související s umělým přerušením těhotenství, dále obsahuje stručný popis metod provádění interrupcí a v neposlední řadě představuje dva hlavní názorové proudy odborné veřejnosti týkající se interrupcí. Třetí kapitola je zaměřena na právo na interrupce jako na lidské právo. Popisuje, k jakému střetu jednotlivých základních lidských práv při provádění umělého přerušení těhotenství dochází. Následující čtyři kapitoly jsou věnovány konkrétním právním úpravám zemí Visegrádské skupiny - České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. V každé z kapitol je podrobně popsán vývoj interrupční legislativy a procesy, které tomu předcházely. Zároveň je zde upozorněno na nejproblematičtější části právní úpravy, případně na...
|
|
|
Úroky z prodlení a smluvní pokuta v teorii a praxi
Voborský, Jan ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Janoušková, Anežka (oponent)
v českém jazyce, název práce a klíčová slova Úroky z prodlení a smluvní pokuta v teorii a praxi Tato diplomová práce se zabývá úroky z prodlení, smluvní pokutou a jejich vzájemným porovnáním. Úroky z prodlení i smluvní pokuta patří mezi velice důležité a v praxi často užívané instituty občanského práva. Oba pak vykazují na jednu stranu mnoho podobností, ale na druhou také mnoho rozdílů. Právě tomuto se věnuji ve třetí části své práce, kde se zabývám nejen rozdíly zcela markantními a ze zákona snadno seznatelnými (např. rozdílný způsob vzniku), ale i jemnějšími nuancemi, které jsou často předmětem odborné diskuze anebo vyvstávají až v případě komplikovaných soudních sporů (např. jaká z funkcí by měla u daného institutu převažovat). Předtím než jsem však mohl oba instituty porovnat bylo nutné každý z nich jednotlivě popsat. Tomuto se věnuji v prvních dvou částech své práce. V části týkající se samostatně úroku z prodlení jsem se zaměřil na popis jeho funkcí, podmínek vzniku práva na úrok z prodlení a určení jeho výše. Co se určení jeho výše týká, rozebral jsem jak případné automatické určení na základě Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tak i možnosti a limity smluvně sjednané výše, přičemž jsem vycházel především z analýzy bohaté judikatury Nejvyššího soudu a nálezů soudu Ústavního, který se tímto...
|
|
|
Právní vývoj uzavírání manželství na území České republiky
Kříž, David ; Janoušková, Anežka (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Právní vývoj uzavírání manželství na území České republiky Tato práce komplexně pojednává o jednotlivých úpravách uzavírání manželství na území České republiky. První část práce se věnuje historickým úpravám počínaje manželstvím v prvotně pospolné společnosti a následně slovanským manželským zvykům, katolickou úpravou sňatku, změnami za Marie Terezie a Josefa II, zejména úpravou v ABGB, prvorepublikovou úpravou v Rozlukovém zákoně, změnám za Protektorátu Čechy a Morava a na závěr úpravě v komunistických rodinných zákonících, respektive Zákoně o právu rodinném a Zákoně o rodině včetně následných Na konci první části dochází jednak k zhodnocení jednotlivých úprav, tak analýze toho, které instituty se skrze historii uzavírání manželství opakují a které nepřečkaly svou dobu, případně již nejsou v dnešní společnosti relevantní. Druhá část práce se věnuje podrobně právní úpravě uzavírání manželství v a související úpravě v Matričním zákoně. Konkrétně definici manželství, způsobilosti uzavřít manželství, problematice předoddavkového řízení, sňatečnému prohlášení snoubenců včetně vzniku manželství, oběma formám sňatku a též speciálním způsobům uzavření manželství. Práce taktéž nevynechává úpravu registrovaného partnerství a porovnává ji s úpravou cizích státu s bližším zaměřením na státy s Českou republikou...
|
|
|
Zásah do tělesné integrity
Kostková, Tereza ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Janoušková, Anežka (oponent)
1 Zásah do tělesné integrity Abstrakt Diplomová práce se zabývá zásahem do tělesné integrity člověka, přičemž se soustřeďuje zejména na zásahy do tělesné integrity při poskytování zdravotních služeb. Hlavním cílem předložené diplomové práce je teoreticky analyzovat problematiku zásahů do tělesné integrity ve světle současné české právní úpravy a relevantních závěrů soudní praxe českých i evropských soudů. Dílčím cílem je poté vysvětlit základní teoretické pojmy, představit prameny práva v oblasti zásahů do integrity a poskytnout možné řešení de lege ferenda pro praktický problém unesení důkazního břemene žalovaného poskytovatele zdravotních služeb. Práce je členěna na šest částí. V první části je pozornost zaměřena obecně na integritu člověka a její ochranu. Konkrétně se zabývá všeobecným osobnostním právem, ústavněprávními aspekty a obecnými zásady ochrany práva na integritu. Druhá část vymezuje základní teoretické pojmy, které budou v kontextu celé práce hojně využívány, a to pojem zásahu do integrity, pojem pacienta, lékaře a jejich vzájemný vztah. Třetí část představí mezinárodní, evropské a české prameny právní úpravy v oblasti zásahů do tělesné integrity a s ním souvisejícími instituty. Čtvrtá a nejrozsáhlejší část práce se věnuje rozboru jednotlivých právních důvodů opravňujících zasáhnout do...
|
|
|
Nabytí vlastnického práva od neoprávněného
Vojíř, Jakub ; Janoušková, Anežka (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Nabytí vlastnického práva od neoprávněného Tato diplomová práce se zabývá institutem nabytí vlastnického práva od neoprávněného se zaměřením na nabývání věcí movitých. Smyslem tohoto institutu je v některých odůvodněných případech zhojit nedostatek oprávnění převodce vlastnické právo převést. Nabytí vlastnického práva od neoprávněného představuje originární způsob nabytí vlastnického práva a vede k prolomení právního principu nemo plus iuris ad alium transfere potest quam ipse habet - nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má. Ačkoliv od účinnosti nové právní úpravy, kterou byl v současném rozsahu tento institut do českého právního řádu zaveden, uplynulo již téměř deset let, stále se lze setkat se řadou nejasností tuto právní úpravu doprovázejících. Právě jejich četný výskyt poukazuje na potřebu kritického zkoumání této úpravy. Téma je proto stále mimořádně aktuální a judikatura k němu se neustále vyvíjí. Zejména závěry týkající se požadavků na dobrou víru nabyvatele je třeba hledat primárně právě v rozhodovací praxi soudů. Práce se skládá z úvodu, čtyř hlavních kapitol, které jsou členěny do podkapitol a závěru. První kapitola se zabývá institutem vlastnického práva obecně. Druhá kapitola se věnuje právním principům, které s úpravou institutu souvisí. Základní teoretická východiska...
|
host ::
RSS.