|
|
Test učebního pokroku v molekulární biologii a genetice
Procházka, Marek ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Jáč, Martin (oponent)
Molekulární biologie a genetika představují pro žáky jedny z nejnáročnějších biologických témat, jejichž správné pochopení je zásadní i pro další kapitoly biologie a chemie. Test učebního pokroku je nástroj umožňující určit úroveň pochopení daných oborů, což může sloužit jako zpětná vazba, na kterou je možné cíleně navázat v další výuce. Cílem této práce bylo z anglického originálu "Learning Progression-Based Assessment of Modern Genetics" přeložit a následně validovat test učebního pokroku v molekulární biologii a genetice. Dalším cílem práce bylo vysvětlit možný vliv proměnných (např. účasti na biologickém semináři, přírodovědných soutěží či budoucího zaměření studia) na celkové skóre. Validace probíhala v několika fázích (kontrola překladu odborníky a didaktiky, testování ve školách a následné vyhodnocení). Žáci gymnázií test vyplňovali online při hodině biologie. Ukázalo se, že dosahují nízké úrovně pochopení dědičnosti na molekulární úrovni, dále v oblasti vlivu životního prostředí na genetickou informaci, přenosu genetické informace na potomky a obecně je pro ně obtížná aplikace teoretických poznatků na konkrétní příklady. Žáci chybují v základních genetických pojmech a ve vztazích mezi nimi, což popisují i další autoři. Ti, kteří navštěvovali biologický seminář či se plánují věnovat biologii...
|
|
|
Porovnání efektivity výuky za pomoci počítače vs. 3D modelů
Andělová, Denisa ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Jáč, Martin (oponent)
V současné době zájem žáků o přírodní vědy neustále klesá, ačkoli je tato oblast vzdělání v praktickém životě velmi důležitá (medicína, životní prostředí, atd.) a na trhu práce velmi žádaná. Molekulární biologie, učivo o DNA a přenosu genetické informace je pro žáky abstraktní a těžko představitelné téma, které je i pro učitele náročné na vysvětlení. Existuje mnoho možností, jak tuto učební látku vyučovat. Velmi populární jsou badatelsky orientovaná výuka nebo praktická výuka v laboratořích. Každá škola však nemá k dispozici vlastní laboratoř, aby žáci mohli laborovat, badatelsky orientovaná výuka je časově náročnější na přípravu a ne každé téma je vhodné takto učit. Další možností je využít k vizualizaci "neviditelných" molekul a procesů počítačový software a animace nebo 3D fyzického modelu či si vlastní model dané molekuly vyrobit. Ve své diplomové práci jsem zkoumala vliv použití počítačů a animací ve výuce v porovnání s použitím 3D fyzického modelu DNA a výroby vlastního modelu DNA na znalosti žáků. Dalšími faktory, které mně zajímaly, byly pohlaví a zaměření žáků a jejich případný vliv na znalosti. Výzkum jsme prováděla v pěti třídách na třech pražských gymnáziích a zúčastnili se ho žáci třetího ročníku šestiletého studia, přírodovědný seminář sedmého ročníku osmi- letého studia a žáci...
|
|
|
Porovnání efektivity výuky za pomoci počítače vs. 3D modelů
Andělová, Denisa ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Jáč, Martin (oponent)
V současné době zájem žáků o přírodní vědy neustále klesá, ačkoli je tato oblast vzdělání v praktickém životě velmi důležitá (medicína, životní prostředí, atd.) a na trhu práce velmi žádaná. Molekulární biologie, učivo o DNA a přenosu genetické informace je pro žáky abstraktní a těžko představitelné téma, které je i pro učitele náročné na vysvětlení. Existuje mnoho možností, jak tuto učební látku vyučovat. Velmi populární jsou badatelsky orientovaná výuka nebo praktická výuka v laboratořích. Každá škola však nemá k dispozici vlastní laboratoř, aby žáci mohli laborovat, badatelsky orientovaná výuka je časově náročnější na přípravu a ne každé téma je vhodné takto učit. Další možností je využít k vizualizaci "neviditelných" molekul a procesů počítačový software a animace nebo 3D fyzického modelu či si vlastní model dané molekuly vyrobit. Ve své diplomové práci jsem zkoumala vliv použití počítačů a animací ve výuce v porovnání s použitím 3D fyzického modelu DNA a výroby vlastního modelu DNA na znalosti žáků. Dalšími faktory, které mně zajímaly, byly pohlaví a zaměření žáků a jejich případný vliv na znalosti. Výzkum jsme prováděla v pěti třídách na třech pražských gymnáziích a zúčastnili se ho žáci třetího ročníku šestiletého studia, přírodovědný seminář sedmého ročníku osmi- letého studia a žáci...
|
host ::
RSS.