|
|
Porozumění žáků ilustracím v učebnicích přírodopisu a biologie
HRŮZOVÁ, Marcela
Bakalářská práce Porozumění žáků ilustracím v učebnicích přírodopisu a biologie se v první části zabývá tím, co to vůbec učebnice je, jaká je její funkce ve školství a k čemu slouží obrazový materiál, který se v ní nachází. Dílčí částí je analýza vybraných učebnicí přírodopisu a biologie se zřetelem na biologii člověka. Součástí analýz je rozbor učebnic z hlediska výskytu ilustrací, které se v nich nachází. Zejména je zkoumán jejich počet a druh. Další část bakalářské práce se věnuje výsledkům provedeného dotazníkového šetření. Následuje diskuze kde jsou probrány zjištěné výsledky a jejich porovnání s jinými studiemi. Cílem této bakalářské práce bylo pomocí dotazníkového šetření zjistit, zda žáci druhého stupně základních škol, rozumí ilustracím v učebnicích přírodopisu a biologie. Zda je chápou, dokážou se v nich orientovat a zda jsou pro ně srozumitelné. Zjišťovány byly také postoje a názory žáků na ilustrace, učebnici a celkově na učivo přírodopisu. Výzkumu se zúčastnilo celkem 103 žáků ve věku 14-16 let. Každý žák obdržel dotazník o rozsahu dvou stránek A4. Následné vyhodnocení proběhlo na základě předem stanovených kritérií. Bylo zjištěno, že žákům se líbí, když mají v učebnicích obrázky, většina by jich tam uvítala i více. Preferují spíše fotky než kreslené obrázky. Atraktivnější se jim jeví barevné ilustrace. Obrázky v učebnicích jim připadají srozumitelné. Když jim je dá učitel do testu, většina z nich uvádí, že jim nedělá větší obtíže takový obrázek popsat. Ovšem v tomto šetření se nenašlo mnoho žáků, kteří by správně popsali všechny obrázky, které byly v dotazníku zahrnuty. Podařilo se to pouze necelým 13 % respondentům.
|
|
|
Lidská důstojnost a sestra
HRŮZOVÁ, Marcela
Cílem práce je zjistit pojetí lidské důstojnosti u zdravotnických pracovníků. U sester navíc skrytým pozorováním ověřit, do jaké míry sestry dodržují svá tvrzení v praxi, zda se pacient nestává pro zdravotní sestry pouze objektem příslušných léčebných a ošetřovatelských výkonů. Empirická část této práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byl nestandardizovaný rozhovor provedený se sestrami ze standardních lůžkových oddělení, studentkami magisterského programu ošetřovatelství, studenty střední zdravotnické školy a pacienty na standardním oddělení. U sester bylo technikou skrytého pozorování ověřeno do jaké míry souhlasí skutečné chování sester v praxi s uvedenými údaji v rozhovorech. Proto jsme v jejich rozhovorech odlišili prvky zmíněné a nezmíněné. Rozhovory byly provedeny anonymně. Zaznamenávány byly písemně, protože pouze v jednom případě respondentka souhlasila s použitím diktafonu. Sběr empirických dat probíhal od června do srpna 2008. Oproti našemu očekávání výzkum ukázal, že respondenti nemají žádnou koncepci lidské důstojnosti, ani nemají ucelenou koncepci jejího zachování v praxi. Poměrně chudá sdělení jsme utřídili do pěti základních kategorií, které pokryly 92 % (intimita, komunikace, individualita, empatie a rovnost přístupu). Výpovědi, které se nepodařilo zařadit do těchto kategorií, tvoří dalších 5 kategorií (důstojné umírání, brát vážně, tišení bolesti, postup lege artis a víra). Nejčastěji zmiňovali respondenti kategorie intimitu (80,4 %), komunikaci (76,8 %), individualitu (60,7 %), empatii (39,3 %) a rovnost přístupu (33,9 %). Skryté pozorování ukázalo, že většina sester (13 ze 16, tj. 81%) své zásady uchování lidské důstojnosti při práci s nemocnými uspokojivým způsobem dodržovala. Zbývající 3 sestry dělaly chyby ve všech kategoriích, kromě uchování intimity, zde chybovala pouze jedna z nich. Výsledky práce by měly přispět ke zkvalitnění péče a napomoci k lepšímu respektování lidské důstojnosti.
|
host ::
RSS.