Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Odhad věku a přírůstků lastur perlorodky říční (Margaritifera margaritifera)
HOLEČKOVÁ, Karolína
Cílem diplomové práce bylo podle morfometrických parametrů a stáří uhynulých perlorodek říčních vyhodnotit kvalitu lokalit výskytu perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) a posoudit jejich vhodnost pro případné vysazení juvenilních jedinců. Věk uhynulých jedinců byl určován z obarveného příčného řezu lasturou z perleťové vrstvy. Sběr lastur probíhal v roce 2015 a 2017 na lokalitách v ašské (Bystřina, Lužní potok, Rokytnice a Újezdský potok) a šumavské (Blanice, Kleine Ohe, Zlatý potok) oblasti výskytu v České republice a v přilehlých částech Německa. Celkem bylo použito 77 lastur. Větší rozměry lastur byly zjištěny v ašské oblasti. Průměrný věk lastur byl 46 let a mezi oblastmi se nelišil. Mezi oblastmi se nelišil ani průměrný roční přírůstek. Ten byl 72,5 ?m.rok-1. Nejvyššího věku a největších přírůstků dosahovaly lastury jedinců z lokality Rokytnice a Újezdského potoka. Nejnižšího věku a nejmenších přírůstků dosahovaly lastury jedinců ze Zlatého potoka.
Antimikrobiální aktivita bakterií izolovaných z Pectinatella magnifica
Holečková, Karolína ; Vlková, Eva (vedoucí práce) ; Geigerová, Martina (oponent)
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. První část je věnována literární rešerši, přehledu, jež se zaměřuje na souhrn informací, které byly doposud zjištěny nejen o životě a rozmnožování sladkovodní mechovky Pectinatella magnifica, ale zároveň i významu mořských druhů mechovců. Dále je v přehledu uvedena charakteristika a význam antimikrobiálně působících látek a nejběžněji využívané laboratorní metody sloužící ke stanovení mikrobiální aktivity. Cílem přehledu bylo ucelit nejdůležitější poznatky, ze kterých vychází hypotéza druhé, experimentální části této práce. Důvodem testování antimikrobiální aktivity symbiotických bakterií izolovaných z Pectinatella magnifica je fakt, že u mořských mechovců byla prokázána antimikrobiální aktivita jejich bakterií i jejich extraktů. Díky tomu nabývá bližší poznání těchto nepříliš známých živočichů na důležitosti. Testovány byly izoláty bakterií z kolonií Pectinatella magnifica odebrané v letech 2012 a 2013 v Jižních Čechách proti sbírkovým kmenům bakterií. K testování antimikrobiální aktivity byla zvolena difuzní metoda, při které se místo papírových disků vytvořily do pevného agaru jamky, do kterých byl nadávkován přesně zvolený objem supernatantu z bakteriálních izolátů. Celkem bylo testováno 170 supernatantů proti 80 bakteriím. V případě, že by supernatant obsahoval antimikrobiálně působící látky produkované izolovanými bakteriemi, vytvořily by se na agaru kolem jamek tzv. inhibiční zóny. Při testování těchto vybraných izolátů byla antimikrobiální aktivita potvrzena ve třech případech a to při testování supernatantu symbiotických bakterií Aeromonas veronii a Pseudomonas moraviensis proti kmenům klostrídií a zároveň při testování izolovaných bakterií mezi sebou Aeromonas veronii prokazatelně potlačovala růst bakterie Pseudomonas moraviensis. U zbylých sledovaných izolátů nebyla potvrzena antimikrobiální aktivita, která by potlačovala růst testovaných bakterií.
Angelmanův syndrom - etiologie a klinický obraz onemocnění
HOLEČKOVÁ, Karolína
Angelmanův syndrom (Angelman syndrome, Happy puppet syndrome, Syndrom šťastného dítěte) je vzácně geneticky podmíněné onemocnění. Jedná se o mikrodeleční syndrom, způsobený nejčastěji delecí v úseku 15q11-q13 na maternálním chromozomu, nebo uniparentální dizomií otcovského 15. chromozomu, případně jinou mutací (např. mutací genu UBE3A). Angelmanův syndrom byl poprvé popsán v roce 1965 anglickým pediatrem Harrym Angelmanem. Odhaduje se, že se toto onemocnění vyskytuje u 1 z 10 000 až 30 000 jedinců. Syndrom je charakterizován těžkou mentální retardací, málo rozvinutou řečí nebo nemluvností (uplatňuje se spíše neverbální projev), motorickými problémy (strnulá chůze, trhavé pohyby připomínající loutku), veselou náladou a bezdůvodnými záchvaty smíchu. Přibližně v 80 % případů se vyskytují epileptické záchvaty, poruchy pozornosti, abnormální EEG, hypotonie nebo mikrocefalie.

Viz též: podobná jména autorů
8 HOLEČKOVÁ, Kristýna
3 Holečková, Kamila
3 Holečková, Karolína
4 Holečková, Kateřina
1 Holečková, Klára
8 Holečková, Kristýna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.