|
|
Specifika sociální práce s jednotlivcem
HAVLÍČKOVÁ, Silvie
Diplomová práce je zaměřená na problematiku specifik sociální práce s jednotlivcem. Jelikož se jedná o velice rozsáhlé téma a obtížně uchopitelné pro dotazované, došlo k užšímu zaměření, a to na oblast duševního zdraví/onemocnění. Teoretická část je rozdělena do dvou sekcí. V první je k nalezení popis duševních onemocnění pro základní přehlednost a vytvoření si obrázku práce u této cílové skupiny. Druhá část je orientována na sociální činnost, problematiku péče o duševně nemocné a v neposlední řadě Reformu psychiatrické péče, kdy vznik Center duševního zdraví (dále jen CDZ) souvisí i s úpravou práce sociálních pracovníků, metodik a přístupu. Praktická část byla vytvořena na základě kvalitativního výzkumu, pomocí polostrukturovaného rozhovoru s pracovníky, se zaměřením na sociální práci s lidmi s duševním onemocněním. V důsledku vytvoření CDZ ve FOKUSU Vysočina z.ú. a spoluprací se zdravotním sektorem, tedy i s Psychiatrickou nemocnicí Havlíčkův Brod, došlo k realizaci výzkumu na Havlíčkovbrodsku jako spádové oblasti. Cílem práce je popsat specifika sociální práce sociálních pracovníků na Havlíčkobrodsku s lidmi s duševním onemocněním (s jednotlivcem). Pomocí výzkumné otázky: Jaká specifika uvádějí sociální pracovníci při práci s jedinci s duševním onemocněním a zjistit jak vnímají práci u této cílové skupiny. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že mezi nejčastěji využívané specifické teorie a techniky patří rozhovor, aktivní naslouchání, krizová intervence a přístup orientovaný na klienta. Dále v oblasti bydlení, financí, vztahů a v samotném duševním onemocnění. Pracovnice neziskového úseku vidí specifikum i ve spolupráci se zdravotním sektorem, která je nezbytná při práci v CDZ a přístupu Recovery (metoda CARe).
|
|
|
Cévní mozková příhoda, její dopady na jedince a rodinu
HAVLÍČKOVÁ, Silvie
Zaměření bakalářské práce je na cévní mozkovou příhodu, její dopady na jedince a rodinu. Toto téma je aktuální. CMP patří mezi nejčastější příčiny úmrtí i invalidizace nejen v České Republice, ale i celosvětově. CMP není záležitostí jen jedince, ale také celé jeho rodiny. Teoretická část bakalářské práce je rozvržena do 9 základních okruhů. První okruh charakterizuje a rozděluje typologii, popisuje příznaky a vyšetřovací metody CMP. Ve druhém okruhu zjistíme, jak poznat CMP a také první pomoc při vzniku iktu. Třetí okruh obsahuje rizikové faktory, které mohou být ovlivnitelné a neovlivnitelné. Následují Ischemické CMP a Hemoragické CMP (zde se popisují typy CMP). Další okruhy jsou dopady CMP (dopady se zásadně liší, proto je důležitý jejich popis), rodina a CMP (důležité je zapojení rodiny do péče a také dopady spojené s pozicí pečovatele), rehabilitace po CMP (zaměřené více na sociální prostředky rehabilitace) a formy sociální pomoci (kde jsou uvedeny nejčastější formy pomoci). Cílem bakalářské práce je zjistit, jak ovlivnila cévní mozková příhoda sociální interakce v rodině. Dílčím cílem je zjistit, jaké jsou možnosti sociální pomoci. V závislosti na cílech jsou stanovené dvě výzkumné otázky. Hlavní výzkumná otázka je: Jak se změnily sociální interakce v rodině po prodělané cévní mozkové příhodě? Dílčí výzkumná otázka zjišťuje, jak proběhla v rodině sociální pomoc. V bakalářské práci byl zvolen kvalitativní výzkum. Při sběru dat byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výběrový soubor tvořilo 5 respondentů, kdy se jednalo o pacienty po prodělané CMP a jeho rodinu ochotnou spolupracovat při sběru dat. Respondenti byli vybráni cílovým (záměrným) výběrem. Při vyhodnocení kvalitativních dat byla použita metoda vytváření trsů. Výsledky jsou řazeny do dvou bloků. První blok se týká subjektivních názorů samotného jedince o prodělání CMP. Výsledky jsou pro větší přehlednost rozdělené do okruhů. První okruh obsahuje demografické údaje respondentů a jejich životní styl před proděláním CMP. Následující okruh poukazuje na rizikové faktory, které ovlivňují vznik iktu. Ostatní okruhy se zaobírají CMP s jejími dopady, využití složek ucelené rehabilitace, pomocí od rodiny, komunikací, vztahy s veřejností, sociálními dopady a situací v současné době. Druhý blok se zabývá subjektivními názory rodinných příslušníků na vzniklou situaci rodiny po prodělání CMP. Okruhy u rodinných příslušníků jsou rozděleny na přijetí onemocnění postiženého, finanční pokles v rodině, izolace pečovatele od společnosti a dále, zda byly rodině poskytnuty potřebné informace o CMP. Z výzkumu vyplývá, že je nedostatečná informovanost respondentů o důsledcích rizikových faktorů, které mohou být příčinou vzniku iktu. Nikdo z klientů nevěděl o příčinách (rizikových faktorech) CMP. U 2 klientů došlo ke shodě, že věděli o úmrtnosti spojené s proděláním CMP. Ostatní respondenti netušili, že jejich životní styl a některá onemocnění vedou ke vzniku iktu. Ve výzkumu se ukázalo, že 4 klienti nevědí o využití sociálních služeb pro danou problematiku, ale také vyplynulo, že 3 rodinní příslušníci i sami respondenti dostali potřebné informace od personálu mnoha zdravotnických i sociálních institutů. Všichni respondenti využili minimálně 2 složky ucelené rehabilitace. Dále se respondenti shodli, že pomoc od rodiny byla velice dobrá. Předpokládané využití získaných poznatků bakalářské práce bude možno zužitkovat jako informační zdroj pro jedince a rodinu po CMP a také pro odbornou i laickou veřejnost.
|
host ::
RSS.